ECLI:CZ:NS:2023:3.TZ.53.2023.1
sp. zn. 3 Tz 53/2023-181
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2023 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Šilhaveckého a soudců JUDr. Aleše Koláře a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. D. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2022, č. j. 3 To 53/2022-141, a podle §268 odst. 2 trestního řádu, §269 odst. 2 trestního řádu a §270 odst. 1 trestního řádu rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2022, č. j. 3 To 53/2022-141,
byl porušen zákon
v neprospěch obviněného J. D. v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v §263 odst. 4 trestního řádu per analogiam .
Napadené usnesení se zrušuje v celém rozsahu. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 10. 1. 2022, č. j. 39 T 91/2021-116, byl obviněný J. D. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákoníku. Za to a za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku, kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 18. 8. 2021, č. j. 19 T 67/2021-139, byl podle §205 odst. 2 trestního zákoníku a §43 odst. 2 trestního zákoníku odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. Předmětný rozsudek napadl obviněný odvoláním. Krajský soud v Ostravě nařídil veřejné zasedání na den 18. 3. 2022 v 9:30 hodin, přičemž obviněnému bylo řádně a včas doručeno vyrozumění o jeho konání uložením na adrese, kterou pro účely doručování určil. Obviněný se k veřejnému zasedání nedostavil, a jelikož bylo z lustrace Centrální evidence vězněných osob provedené dne 18. 3. 2022 v 9:30 hodin zjištěno, že se nenachází ve vazbě ani výkonu trestu odnětí svobody a věc bylo možno rozhodnout i bez jeho osobní účasti, bylo rozhodnuto o konání veřejného zasedání v jeho nepřítomnosti. O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 3. 2022, č. j. 3 To 53/2022-141, jímž je podle §256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 18. 3. 2022 [§139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].
3. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. D. Ministr spravedlnosti poukázal na to, že dne 22. 3. 2022 byl Krajský soud v Ostravě informován Okresním soudem v Opavě, že obviněný byl dne 18. 3. 2022, tedy v den konání veřejného zasedání odvolacího soudu, vzat do vazby, a to ve věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 27 T 24/2022. Obviněný byl dne 16. 3. 2022 v 8:10 hodin zadržen Policií České republiky na základě §76 odst. 1 trestního řádu a po výslechu v rámci vazebního zasedání konaného dne 18. 3. 2022 ve 13:05 hodin byl vzat do vazby podle §68 odst. 1 trestního řádu z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) trestního řádu, se stanovením počátku vazby od 16. 3. 2022 v 8.10 hodin. V předmětné věci proběhlo veřejné zasedání u Krajského soudu v Ostravě dne 18. 3. 2022 v 9:30 hodin v nepřítomnosti obviněného, který se k němu však nemohl objektivně dostavit, neboť byl v jiné trestní věci zadržen orgány Policie České republiky a v tentýž den byl přítomen na vazebním zasedání Okresního soudu v Opavě, započatém v 13:05 hodin, na kterém bylo následně usnesením č. j. 27 T 24/2022-187 rozhodnuto o vzetí obviněného do vazby s počátkem stanoveným od 16. 3. 2022 v 8:10 hodin, kdy byl obviněný zadržen. Podle názoru ministra spravedlnosti byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2022, č. j. 3 To 53/2022-141, porušen zákon v §263 odst. 4 trestního řádu, jelikož bylo ve veřejném zasedání odvolacího soudu rozhodnuto za nepřítomnosti obžalovaného přesto, že tento byl v době jeho konání, tj. 18. 3. 2022 v 9:30 hodin, na základě usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 18. 3. 2022 ve vazbě, a zároveň výslovně neprohlásil, že se účasti na veřejném zasedání vzdává.
4. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2022, č. j. 3 To 53/2022-141, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. D., v §263 odst. 4 trestního řádu, podle §269 odst. 2 trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2022, č. j. 3 To 53/2022-141, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 trestního řádu přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Obviněný nevyužil svého práva a ke stížnosti ministra spravedlnosti se nevyjádřil.
6. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ke stížnosti uvedl, že z obsahu podané stížnosti pro porušení zákona a z dostupného spisového materiálu vyplývá, že obviněný byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Opavě, které bylo vydáno až ve vazebním zasedání konaném dne 18. 3. 2022 od 13:05 hodin. Pakliže tedy bylo o odvolání obviněného rozhodováno ve veřejném zasedání konaném téhož dne 18. 3. 2022 od 9:30 do 9:48 hodin, je patrné, že v době jeho konání obviněný objektivně ve vazbě nebyl, ale nacházel se pouze v zadržení. Přitom nemožnost konání veřejného zasedání bez prohlášení obviněného, že se účasti vzdává, upravená v §263 odst. 4 trestního řádu, je vázána pouze na výkon vazby nebo trestu odnětí svobody. Státní zástupce k tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 6 Tdo 830/2006. Současně však zdůraznil, že obviněnému bylo vyrozumění o konání veřejného zasedání doručováno tzv. fikcí. Projednávaná věc je tak svou povahou obdobná věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 490/2022, ve které bylo dovozeno porušení práva obviněného na projednání v jeho přítomnosti s ohledem na to, že se o dni a času konání veřejného zasedání o jeho odvolání objektivně nemohl dozvědět, neboť vyrozumění o jeho konání bylo doručeno tzv. fikcí. Ačkoli tedy v nynější věci byl obviněný v době konání veřejného zasedání toliko zadržen, vzhledem k tomu, že mu bylo vyrozumění o konání veřejného zasedání doručeno pouze tzv. fikcí a o jeho konání tak fakticky nemohl vědět a účasti na něm se domáhat, je třeba na takové omezení jeho osobní svobody nahlížet obdobně, jako na omezení osobní svobody vazbou. Oproti závěru stěžovatele má státní zástupce za to, že z výše uvedených důvodů je namístě vyslovit porušení §263 odst. 4 trestního řádu toliko per analogiam a zároveň je vhodné výslovně vyslovit porušení zákona v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
7. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
8. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.
9. Podle §263 odst. 4 trestního řádu platí, že v nepřítomnosti obžalovaného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obžalovaný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.
10. Nejvyšší soud z předloženého trestního spisu zjistil, že Krajský soud v Ostravě nařídil veřejné zasedání o odvolání na den 18. 3. 2022 v 9:30 hodin. Vyrozumění o veřejném zasedání bylo obviněnému doručováno na adresu, kterou uvedl pro účely doručování. Poštovní zásilka obsahující vyrozumění o konání veřejného zasedání (k jejímuž doručení byla zvolena obálka typu I. umožňující její doručení uložením) byla dne 24. 2. 2022 uložena na příslušné pobočce České pošty, kde byla připravena k vyzvednutí, neboť její adresát, tzn. obviněný, nebyl na uvedené adrese zastižen. Jelikož si obviněný předmětnou písemnost v zákonné desetidenní úložní lhůtě na poště nevyzvedl a nebylo možné její vložení do schránky, byla dne 8. 3. 2022 vrácena zpět odesílateli, tj. Krajskému soudu v Ostravě. Následně bylo na úřední desce krajského soudu dne 9. 3. 2022 vyvěšeno sdělení, že předmětná písemnost byla obviněnému doručena tzv. fikcí a ten má možnost si ji vyzvednout přímo v budově soudu (k sejmutí sdělení došlo dne 18. 3. 2022). Následně bylo v dané věci dne 18. 3. 2022 v 9:30 hodin konáno nařízené veřejné zasedání o odvolání.
11. Z protokolu o zadržení ze dne 16. 3. 2022, protokolu o vazebním zasedání ze dne 18. 3. 2022, sp. zn. 27 T 24/2022, a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 18. 3. 2022, č. j. 27 T 24/2022-187, a Nejvyšší soud zjistil, že obviněný byl dne 16. 3. 2022 v 8:10 hodin zadržen Policií České republiky na základě §76 odst. 1 trestního řádu z důvodu podezření ze spáchání přečinu krádeže. Ve vazebním zasedání konaném dne 18. 3. 2022 ve 13:05 hodin byl obviněný vzat do vazby podle §68 odst. 1 trestního řádu z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) trestního řádu, se stanovením počátku vazby od 16. 3. 2022 v 8:10 hodin.
12. Zadržení obviněného učiněné za podmínek §75 trestního řádu či §76 trestního řádu v jiné trestní věci (stejně jako jiné formy omezení jeho osobní svobody, např. z titulu realizace příkazu k zatčení, výkonu zabezpečovací detence nebo ochranného léčení v ústavní formě či jeho pozorování ve zdravotnickém zařízení ve smyslu §116 odst. 2 trestního řádu) není uvedeno mezi okolnostmi, jejichž existence podle §263 odst. 4 trestního řádu představuje překážku pro konání veřejného zasedání o odvolání u odvolacího soudu v nepřítomnosti obviněného, pakliže se tento svým výslovným prohlášením (učiněným nejpozději na počátku tohoto jednání) své účasti na tomto veřejném zasedání nevzdá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 6 Tdo 830/2006).
13. Na druhou stranu Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 11 Tdo 490/2022, přijal právní názor, podle kterého je specificky třeba posuzovat případy, v nichž došlo ke kombinaci způsobu doručení vyrozumění o konání veřejného zasedání o odvolání tzv. fikcí a zadržení obviněného v jiné trestní věci bezprostředně před konáním veřejného zasedání o podaném odvolání. Za tohoto stavu obviněný nemá faktickou možnost se u příslušného orgánu realizujícího jeho zadržení domáhat své účasti na nadcházejícím veřejném zasedání o jím podaném odvolání. Proto je třeba na takové omezení jeho osobní svobody nahlížet obdobně jako v případě vazbou s důsledky specifikovanými v §263 odst. 4 trestního řádu. Provedení veřejného zasedání o odvolání v této specifické situaci lze považovat za rozporné s podmínkami §263 odst. 4 trestního řádu per analogiam , a vedoucí k porušení práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti, jež představuje jeden ze základních komponentů širšího práva obviněného na spravedlivý proces ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
14. Na základě shora uvedeného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2022, č. j. 3 To 53/2022-141, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. D. v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v §263 odst. 4 trestního řádu per analogiam , podle §269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení v celém rozsahu, současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 trestního řádu Krajskému soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
15. Podle §270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
16. Za podmínek §274 odst. 2, 3 písm. a) trestního řádu bylo o stížnosti pro porušení zákona rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran (§274 odst. 4 trestního řádu).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 10. 2023
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu