ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2583.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 2583/2023-135
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce F. F. , proti žalované České republice – Okresnímu soudu v Karviné , se sídlem v Karviné, park Bedřicha Smetany 176/5, o zaplacení 70 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 21 Nc 5102/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2022, č. j. 71 Co 284/2022-106, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací výrokem I potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě jako soudu prvního stupně ze dne 7. 6. 2022, č. j. 21 Nc 5102/2020-88, kterým bylo zastaveno řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2021, č. j. 71 Co 5/2021-74, podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce nezaplatil soudní poplatek z dovolání ve lhůtě stanovené usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 2. 12. 2021, č. j. 21 Nc 5102/2020-79, které mu bylo doručeno dne 9. 12. 2021 (výrok I), a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř., a to i přesto, že byl vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 5. 2023, č. j. 21 Nc 5102/2020-120.
Dovolací soud proto řízení o dovolání žalobce podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Tímto postupem pak žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu, když podává mnohočetné návrhy na zahájení různých řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; takové počínání pak lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, ze dne 10. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1997/2021, nebo ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2306/2021).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 10. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu