ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3361.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 3361/2022-174
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně O. K. , nar. XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o omluvu a zaplacení částky 30 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 219/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2022, č. j. 53 Co 177/2022-109, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované omluvy a zaplacení částky 30 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v důsledku plošného zveřejňování údajů o jejím majetku, příjmech a závazcích podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., a to z důvodu působení žalobkyně jako místostarostky obce XY v období od září 2017 do listopadu 2020, čímž mělo dojít k zásahu do jejích práv na ochranu soukromí, ačkoliv nálezem ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, (dále jen „předmětný nález Ústavního soudu“), Ústavní soud protiústavnost této úpravy potvrdil.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10. 3. 2022, č. j. 26 C 219/2021-69, zamítl žalobu o zaplacení částky 30 000 Kč i o omluvu v uvedeném znění (výrok I) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které však podáním ze dne 11. 1. 2023 vzala zpět.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Nejvyšší soud v souladu s §243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. zastavil dovolací řízení, neboť žalobkyně vzala zpět dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 11. 1. 2023.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §243c odst. 3 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. a zavázal žalobkyni, která vzala podané dovolání zcela zpět, čímž z procesního hlediska zavinila zastavení dovolacího řízení, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání a vyjádření k doplnění dovolání, která nebyla sepsána advokátem, neboť žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a nedoložila výši svých hotových výdajů. Žalované tedy byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony ve výši 300 Kč za jeden úkon [§1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.], tj. v celkové výši 600 Kč.
Na soudu prvního stupně nyní bude, aby v souladu s §10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku z dovolání žalobkyni.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 1. 2023
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu