ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3675.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 3675/2023-58
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce V. S., zastoupeného Mgr. Lenkou Čihákovou, advokátkou se sídlem ve Slavkově u Brna, Palackého náměstí 67, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 1 000 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 4 C 116/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2023, č. j. 17 Co 58/2023-43, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se domáhal „určení dědice“, zaplacení částky ve výši 1 000 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu notářky a Okresního soudu v Břeclavi. Současně uvedl, že škodou se rozumí usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 5., č. j. 58 Co 186/2021.
2. Okresní soud v Břeclavi jako soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 2. 2023, č. j. 4 C 116/2022-29, zastavil řízení v části, v níž se žalobce domáhal určení dědice (výrok I), a odmítl žalobu o zaplacení částky 1 000 000 000 Kč s úrokem ve výši 8,25 % od 15. 12. 2020 do zaplacení a z částky 164 095 890 Kč s úrokem ve výši 15 % od 22. 12. 2022 do zaplacení (výrok II).
3. Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně ve výroku II potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
4. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
5. Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
6. Námitka žalobce, že soudy nesprávně odmítly jeho žalobu ze dne 29. 6. 2022, doplněnou podáním ze dne 29. 1. 2023 a ze dne 6. 2. 2023, nemůže založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, že žaloba i přes její doplnění po náležitém poučení soudem prvního stupně neobsahuje náležitosti podle §79 odst. 1 o. s. ř. a je tudíž neprojednatelná, neboť z ní nelze dovodit, co bylo důsledkem tvrzeného nesprávného úředního postupu, jaká škoda byla žalobci způsobena a v čem má tato škoda spočívat, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, včetně judikatury, na kterou odkazuje žalobce v dovolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 315/2004, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 442/2017, a ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3846/2016, dále pak např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 267/2012, nebo ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1834/2013).
7. K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
8. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 12. 2023
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu