ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3768.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 3768/2022-550
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce P. C. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 190/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 5. 2022, č. j. 15 C 190/2021-370, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2022, č. j. 21 Co 281/2022-420, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 5. 2022, č. j. 15 C 190/2021-370, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2022, č. j. 21 Co 281/2022-420, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 25. 8. 2022, č. j. 21 Co 281/2022-420, bylo ve výroku I potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 9. 5. 2022, č. j. 15 C 190/2021-370, jímž uvedený soud rozhodl o odmítnutí odvolání žalobce proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 11. 2021, č. j. 15 C 190/2021-132 (výrok I usnesení soudu prvního stupně) a zároveň bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení soudu prvního stupně). Ve výroku II usnesení odvolacího soudu bylo rozhodnuto o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu, tak jako i usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 5. 2022, č. j. 15 C 190/2021-370, napadl žalobce dovoláním, které Nejvyšší soud projednal, resp. rozhodl o něm, podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není přípustné dovolání proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4,
Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Z ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; podle ustanovení §201 o. s. ř. je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 5. 2022, č. j. 15 C 190/2021-370, podle §243b a §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti usnesení soudu odvolacího pak není objektivně přípustné podle výše citovaného §238 odst. 1 písm. e) a h) o. s. ř., a proto je dovolací soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V tomto případě pak nebylo třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně nyní bude, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, případně rozhodl o poplatkové povinnosti spojené s podáním objektivně nepřípustného dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 1. 2023
JUDr. David Vláčil
předseda senátu