Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.01.2023, sp. zn. 30 Cdo 3796/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3796.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3796.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 3796/2022-166 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně I. Ž. , nar. XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o omluvu a zaplacení částky 30 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 164/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2022, č. j. 58 Co 116/2022-99, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 10. 2021 domáhala po žalované omluvy a zaplacení částky 30 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v důsledku plošného zveřejňování údajů o jejím majetku, příjmech a závazcích podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., a to z důvodu působení žalobkyně jako místostarostky obce XY v období od září 2017 do listopadu 2020, čímž mělo dojít k zásahu do jejích práv na ochranu soukromí, ačkoliv nálezem ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (dále jen „předmětný nález Ústavního soudu“), Ústavní soud protiústavnost této úpravy potvrdil. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 17. 1. 2022, č. j. 20 C 164/2021-73, zamítl žalobu o omluvu v uvedeném znění (výrok I) i o zaplacení částky 30 000 Kč (výrok II) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč (výrok III). Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. 4. 2022, č. j. 58 Co 116/2022-99, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které však podáním ze dne 4. 1. 2023 vzala zpět. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Podle ustanovení §243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud v souladu s §243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. zastavil dovolací řízení, neboť žalobkyně vzala zpět dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 4. 1. 2023. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 1. 2023 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/12/2023
Spisová značka:30 Cdo 3796/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3796.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§243c odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/18/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-04-09