ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3835.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 3835/2022-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce J. K. , nar. XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o omluvu a zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 47 C 210/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2022, č. j. 29 Co 125/2022-91, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované omluvy a zaplacení částky 30 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku plošného zveřejňování údajů o jeho majetku, příjmech a závazcích podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., a to z důvodu působení žalobce jako neuvolněného starosty obce XY, čímž mělo dojít k zásahu do jeho práv na ochranu soukromí, ačkoliv nálezem ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (dále jen „předmětný nález Ústavního soudu“), Ústavní soud protiústavnost této úpravy potvrdil.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 2. 2. 2022, č. j. 47 C 210/2021-68, zamítl žalobu o omluvu v uvedeném znění i o zaplacení částky 30 000 Kč (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 28. 7. 2022, č. j. 29 Co 125/2022-91, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které však podáním ze dne 12. 1. 2023 vzal zpět.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Nejvyšší soud v souladu s §243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. zastavil dovolací řízení, neboť žalobce vzal zpět dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 12. 1. 2023.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §243c odst. 3 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. a zavázal žalobce, který vzal podané dovolání zcela zpět, čímž z procesního hlediska zavinil zastavení dovolacího řízení, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem, neboť žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a nedoložila výši svých hotových výdajů. Žalované tedy byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za jeden úkon [§1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.].
Na soudu prvního stupně nyní bude, aby v souladu s §10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku z dovolání žalobci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 1. 2023
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu