ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.550.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 550/2023-177
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně J. Š., nar. XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o omluvu a zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 100/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2022, č. j. 29 Co 117/2022-124, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 11. 2020 domáhala po žalované omluvy a zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v důsledku plošného zveřejňování údajů o jejím majetku, příjmech a závazcích podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., a to z důvodu působení žalobkyně jako uvolněné starostky obce Leskovec, čímž mělo dojít k zásahu do jejích práv na ochranu soukromí, ačkoliv nálezem ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (dále jen „předmětný nález Ústavního soudu“), Ústavní soud protiústavnost této úpravy potvrdil.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 25. 11. 2021, č. j. 27 C 100/2020-85, ve znění opravného usnesení ze dne 17. 2. 2022, č. j. 27 C 100/2020-107, zamítl žalobu o omluvu v uvedeném znění (výrok I) a o zaplacení částky 40 000 Kč (výrok II) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč (výrok III).
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 16. 6. 2022, č. j. 29 Co 117/2022-124, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které však podáním ze dne 5. 1. 2023 (a opětovně ze dne 27. 2. 2023) vzala zpět.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Nejvyšší soud v souladu s §243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. zastavil dovolací řízení, neboť žalobkyně vzala zpět dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 5. 1. 2023 a opětovně podáním ze dne 27. 2. 2023.
Na soudu prvního stupně nyní bude, aby v souladu s §10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku z dovolání žalobkyni.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 3. 2023
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu