ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.770.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 770/2023-157
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou v právní věci žalobce J. U. , nar. XY, bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o omluvu a zaplacení částky 30 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 225/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2022, č. j. 16 Co 161/2022-117, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10. 3. 2022, č. j. 26 C 225/2021-76, zamítl žalobu o zaplacení částky 30 000 Kč i o omluvu v uvedeném znění (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 11. 10. 2022, č. j. 16 Co 161/2022-117, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním ve výroku I rozsudku odvolacího soudu v části, kterou byl potvrzen výrok ohledně omluvy.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 12. 2022, č. j. 26 C 225/2021-146, které bylo žalobci doručeno dne 10. 1. 2023, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve výši 7 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Současně jej poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce na tuto výzvu nereagoval a soudní poplatek ve stanovené lhůtě ani později nezaplatil. Následně však podané dovolání vzal podáním doručeným soudu prvního stupně dne 16. 1. 2023 v plném rozsahu zpět.
Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.
Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, který činí podle položky 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích, 14 000 Kč, tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný [srov. §4 odst. 1 písm. c) a §7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích].
Protože žalobce nebyl od placení soudního poplatku z dovolání osvobozen a na soudní poplatek z dovolání ani v nové lhůtě určené mu soudem nezaplatil ničeho, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, za použití §243f odst. 2 o. s. ř., a to i přes to, že soud prvního stupně vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku v nesprávné (nižší) výši (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 4438/2015).
Vzhledem k tomu, že má před zastavením dovolacího řízení pro zpětvzetí dovolání zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), zpětvzetím dovolání se Nejvyšší soud již nezbýval.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §243c odst. 3 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. a zavázal žalobce, který nezaplatil soudní poplatek z dovolání, čímž z procesního hlediska zavinil zastavení dovolacího řízení, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem, neboť žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a nedoložila výši svých hotových výdajů. Žalované tedy byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. za jeden úkon ve výši 300 Kč [§1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 28. 3. 2023
JUDr. Hana Polášková Wincorová
pověřená členka senátu