ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.780.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 780/2023-308
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 6/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 23 Co 366/2021-213, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 150 000 Kč s příslušenstvím, která mu měla co do částky 105 000 Kč vzniknout v důsledku nepřiměřené délky přestupkového řízení vedeného Městským úřadem Nymburk pod č. j. 070/37341/2013/Kre a následně Krajským úřadem Severočeského kraje jako odvolacím orgánem a co do zbývající částky 45 000 Kč kombinací nesprávných úředních postupů v přestupkovém řízení.
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 5. 2021, č. j. 18 C 6/2015-176, uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 10 312 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhá, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku ve výši 94 688 Kč s příslušenstvím (výrok II), a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 900 Kč (výrok III).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem odmítl odvolání žalobce proti vyhovujícímu výroku o věci samé I (výrok I rozsudku odvolacího soudu), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé tak, že se žaloba zamítá (výrok II rozsudku odvolacího soudu), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé II (výrok III rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů 2 700 Kč (výrok IV rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 20. 6. 2022 včasné dovolání (č. l. 231), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 10. 2022, č. j. 18 C 6/2015-265, zastavil řízení o návrhu žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, což následně potvrdil i odvolací soud usnesením ze dne 16. 1. 2023, č. j. 23 Co 11/2023-296. Žalobce žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů i dříve v tomto řízení podáními ze dne 8. 8. 2016 a 16. 1. 2017. Soud prvního stupně žádostem nevyhověl a usnesením ze dne 5. 12. 2016, č. j. 18 C 6/2015-80, žádost zamítl a usnesením ze dne 10. 10. 2017, č. j. 18 C 6/2015-101, řízení o návrhu zastavil.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 1. 2023, č. j. 18 C 6/2015-298, vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolil advokáta jako zástupce pro dovolací řízení a v téže lhůtě aby takto zvolaný advokát nahradil nebo doplnil již učiněné podání žalobce. Dále žalobce poučil, že nezvolí-li si ve stanovené lhůtě advokáta, dovolací soud řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
K opakované žádosti v dovolání o ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť v něm žalobce neuvedl stran svých poměrů žádné nové skutečnosti a nové uplatnění návrhu na ustanovení zástupce pro dovolací řízení tak nelze hodnotit jinak, než jako zneužití žalobcových práv.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 3. 2023
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu