Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2023, sp. zn. 33 Cdo 1629/2023 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.1629.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.1629.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 1629/2023-254 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce D. K. , zastoupeného Mgr. Oldřichem Barochem, advokátem se sídlem v Praze 2, Belgická 642/15, proti žalovanému Pavlu Konopáskovi , se sídlem v Bakově nad Jizerou, Brigádnická 755 (identifikační číslo 647 19 324), zastoupenému JUDr. Petrem Doušou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Na Kozině 1438, o 279.987,08 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 19 C 201/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2022, č. j. 25 Co 165/2022-230, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Praze potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 23. 3. 2022, č. j. 19 C 201/2021-187, jímž Okresní soud v Mladé Boleslavi zamítl žalobu o 279.987,08 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů. Předmětem žaloby byl nárok na náhradu škody způsobené vadami díla provedeného žalovaným. Soudy obou stupňů věc posuzovaly podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a shodly se na tom, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o dílo, podle níž žalovaný (zhotovitel) plnil, dílo bylo provedeno a žalovanému tak vzniklo právo na úhradu ceny díla. Vady, které objednatel vytknul, posoudil odvolací soud jako vady nepodstatné, z nichž žalobci vzniklo pouze právo na jejich odstranění nebo na přiměřenou slevu z ceny. Teprve tehdy, neodstranil-li by zhotovitel vady věci včas (v přiměřené lhůtě) nebo by je odstranit odmítl, mohl objednatel požadovat slevu z ceny díla nebo od smlouvy odstoupit. Žalovaný některé vady – navzdory tomu, že žalobce nezaplatil ani část ceny díla – odstranil (instalace izolační fólie), u jiných snahu o odstranění projevil, přičemž podmínka zaplacení alespoň části ceny byla v souladu s §1912 o. z., nicméně žalobce mu neposkytl přiměřenou lhůtu. Ze závady definované jako zatékání do šachty na protiproud žalobci žádné právo nevzniklo, neboť byla zapříčiněna jeho nevhodným příkazem, na což byl žalovaným upozorněn (§2594 odst. 4 o. z.). Dále dospěl odvolací soud k závěru, že závada – nesprávné použití betonu /mazanina P300, P350/) –, která měla být důvodem demolice díla a vzniku škody, při zachování technologického postupu vadou není, neboť posouzení toho, zda byl technologický postup dodržen, zda byl materiál použit s potřebnou technologickou kázní, žalobce zabránil úplnou destrukcí zhotovené stavby. Právo na odstoupení od smlouvy žalobci nevzniklo (tvrzené jednání, kterým od smlouvy o dílo odstoupil, nebylo navíc prokázáno), a to ani podle §19 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 634/1992 Sb.“), jenž se týká především povinnosti prodávajícího při prodeji výrobků a poskytování služeb. Žalobci se tak nepodařilo prokázat existenci jakékoliv vady, za kterou by odpovídal žalovaný a která by byla příčinou vzniku škody při odstraňování původního a budování nového díla. Žalobce nadto sám opakovaně hrubým způsobem porušil smlouvu o dílo – svévolně neuhradil zálohu ani část splatné ceny díla, odmítl dílo převzít a sám s pomocí třetí, nekvalifikované, osoby přistoupil k „opravě vad díla“ . Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které není přípustné. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.). Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř., lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.). Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalobce (objednatel) uzavřel s žalovaným (zhotovitelem) ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení lože pro bazén a jeho obetonování, včetně zhotovení betonové desky kolem bazénu. Cena díla byla stanovena pevnou částkou 320.000 Kč, jež měla být zčásti uhrazena zálohou ve výši 187.700 Kč v průběhu zhotovování díla; zbytek měl být zaplacen do tří dnů od dokončení díla. Ve smlouvě nebyl vymíněn žádný konkrétní způsob zhotovení díla, nebyl dohodnut žádný konkrétní druh betonu či výslovný odkaz na technickou zprávu společnosti Mountfield. I když zhotovení bylo ponecháno zcela na žalovaném, žalobce do prací – včetně souvisejících s odstraněním vad – výrazně zasahoval. V rozporu se smlouvou odmítal v průběhu stavby některé postupy, vymiňoval si jiné (např. seříznutí okraje šachty či obrubníky nad úroveň betonové plochy) či požadoval práce, které nebyly součástí díla, aniž by uhradil byť část ceny díla. V průběhu výstavby žalovaný požadoval zálohu, kterou žalobce neuhradil. Dílo předal žalovaný 3. 8. 2020 a žalobce týž den a poté i 9. 9. 2020 vytknul prostřednictvím mailů vady díla (nedostatečné vyspádování a rovinatost betonu, nedostatečné vyspádování solární sprchy, nekvalitní spoje jednotlivých částí betonové plochy - spoje vystupují na povrch a jsou vidět ve formě prasklin, odštípaný beton na mnoha místech, zejména kolem plastového boxu na protiproud, různé barvy betonu, nejasný počet kari sítí, lem bazénu ponechán se zbytky zaschlého betonu, propadlý plastový box na protiproud, nepravidelný a nedodělaný beton kolem plastového boxu, víko i okraj boxu nepravidelně seříznuté, odpad z řezání a štuku obsažen v jímce a technické místnosti, zatékání vody do šachty na protiproud) a požádal o písemnou zprávu ohledně způsobu řešení vytčených vad, aniž by právo, které požaduje, uplatnil. Žalovaný některé vady, navzdory nezaplacení ani části ceny díla, začal odstraňovat (zakoupil a instaloval izolační folii odstraňující nerovnosti betonu, pohledové vady a nasákavost betonu). Textovou zprávou z 12. 9. 2020 žalovaný existenci některých závad popřel, některé vady uznal (a vyjádřil ochotu sjednat termín jejich odstranění). Toto plnění však podmínil alespoň částečnou úhradou ceny díla do 14. 9. 2020. Následně mezi účastníky probíhala komunikace formou textových zpráv ohledně způsobu řešení nastalé situace, z nichž je zřejmá ochota žalovaného věc řešit (žalovaný 23. 9. oznámil žalobci, že na se místo stavby dostaví; žalobce nato reagoval zprávou z 26. 9., že v místě bydliště celý týden nebude a v jeho nepřítomnosti se nebude s dílem nic dělat; účastníci se dohodli, že se žalobce ozve po návratu z dovolené; až 12. 10. žalobce poslal žalovanému textovou zprávu s dotazem, kdy se žalovaný dostaví; z důvodu nutnosti doprovodu rodiče k lékaři žalovaný navrhl termín 21. 10.). Dne 12. 10. 2020 poslal žalobce žalovanému mail, ve kterém mu oznámil, že začal odkrývat beton, a dne 20. 10. 2020 nechal společností Horský s. r. o. provést diagnostický průzkum betonu. Následující den se žalovaný dostavil na místo zhotovení díla a zjistil, že kolem bazénu byly provedeny výkopy a do stavby bylo zasaženo. Dovolatel formuloval následující otázky, pro jejichž řešení – podle jeho názoru – shledává dovolání přípustným: a) Jedná se o podstatné porušení smlouvy, pokud žalovaný použije vědomě jiný nežli předepsaný materiál odlišné jakosti ke zhotovení díla, ačkoli mu byla známa technická zpráva k ukotvení předmětu díla a vhodnosti použití materiálu (použit špatný beton v rozporu s technickou zprávou k bazénu)? b) Lze pod odbornou péči dle ust. 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník … subsumovat povinnosti vyplývající ze zákona č. 183/2006 Sb. … a je možné se na porušení těchto povinností odvolávat v rámci soukromoprávního vztahu? c) Je povinnost zhotovitele díla při realizaci stavby bazénu dodržovat české technické normy … ve smyslu ust. §160 stav. z.? d) Lze, aby objednatel jako spotřebitel odstoupil od smlouvy o dílo bez dalšího pro existenci většího počtu vad na díle ve smyslu ust. §2169 odst. o. z. ve spojení s ust. §2615 o. z.? e) Uplatní se u smlouvy o dílo uzavírané se spotřebitelem zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele …, zejm. ust. §19 ….? f) Je možné ze strany objednatele jako spotřebitele odstoupit od smlouvy o dílo bez dalšího při porušení §19 z. o. s., zejm. pak při nedodržení 30-ti denní lhůty k vyřízení reklamace? g) Musí objednatel jako spotřebitel volbu nároku z vad učinit výslovně (např. výslovně vyslovit „chci opravu díla“), či postačí obsahové vyplynutí z textu? h) Je smlouva o dílo synallagmatickým závazkem a nelze skutečně uplatnit práva z vadného plnění, dokud není zaplacena cena za dílo? i) Lze užít na smlouvu o dílo se spotřebitelem přiměřeně ust. 2161 odst. 2 o. z., tj. aby byl zhotovitel povinen prokázat bezvadnost díla, pokud se vady projeví v prvních šesti měsících od převzetí díla (viz ust. 2615 odst. 2 o .z.)? j) Je možné k zodpovězení odborné otázky namísto znaleckého posudku dle ust. §127 o.s.ř. užít svědecké výpovědi? Spojuje-li žalobce přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, nebo při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí jít o takové otázky, na nichž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen; v opačném případě nemůže být dovolání pro jejich řešení přípustné (§237 o. s. ř.). Takovými však nejsou otázky shora uvedené pod písmeny b) , c) , i) ani j) , k nimž se odvolací soud ve svém rozhodnutí vůbec nevyjadřoval. Ohledně otázky pod písmenem h) je třeba uvést, že k ní se odvolací soud – vzhledem k odvolacím námitkám žalobce – vyjádřil, nicméně samotné rozhodnutí na ní nestojí. Jde pouze o podpůrný argument, jehož eventuální zpochybnění by rozhodnutí ve věci zvrátit nemohlo. Otázky vznesené pod písmeny a) a g) dovolatel spojuje s vlastní skutkovou verzí, takže nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit. Jediným důvodem dovolání je zpochybnění právního posouzení věci soudem (§241a odst. 2, 3 o. s. ř.). Uvádí-li dovolatel, že žalovaný porušil smlouvu, když vědomě použil jiný materiál, že volba práva z vadného plnění vyplývá z obsahu jeho mailu žalovanému, nastoluje jiný skutkový stav, než ke kterému hodnocením provedených důkazů dospěl odvolací soud a z něhož při právním posouzení vycházel. Odvolací soud totiž zjistil, že smlouvou o dílo si účastníci materiál, z něhož měla být stavba provedena, nesjednali, jeho výběr svěřili zhotoviteli a že žalobce právo z vadného plnění neidentifikoval. Otázka formulovaná pod písmenem d) je založena na předpokladu, že žalobce prokáže své tvrzení, že odstoupil od smlouvy. Společným jmenovatelem otázek pod písmeny e) a f) je zákon č. 634/1992 Sb. a jeho použitelnost (zejména §19) na právě posuzovaný případ. Lze souhlasit s dovolatelem, že zákon je na právní vztahy ze smluv o dílo uzavřených mezi podnikatelem a spotřebitelem aplikovatelný (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. 33 Odo 357/2002, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 89/2003, nebo ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 33 Cdo 772/2019). Nicméně předpoklady užití jeho §19, zejména práva na odstoupení od smlouvy, nelze mít v projednávané věci za splněné. Uvedené ustanovení umožňuje spotřebiteli odstoupit od smlouvy po marném uplynutí třicetidenní lhůty stanovené pro vyřízení reklamace. K jejímu vyřízení je však nezbytné, aby kupující (zde objednatel) umožnil prodávajícímu (zde zhotoviteli) o reklamaci rozhodnout, což se neobejde bez posouzení, zda předmět koupě (zde dílo) skutečně vykazuje vytčené vady (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2694/2016, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 90/2018). Za tím účelem probíhala mezi objednatelem a zhotovitelem komunikace ohledně sjednání termínu shlédnutí vytčených závad s následnou domluvou jejich odstranění; termín byl stanoven na 21. 10. 2020. Toho dne však již byla stavba demolována a vady díla nebylo možné posoudit. Tvrdí-li dovolatel jiné skutkové okolnosti, nevytýká nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem. Nepředložil-li žalobce k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 10. 2023 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/26/2023
Spisová značka:33 Cdo 1629/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.1629.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Nepřípustnost dovolání
Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§241a odst. 2,3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:01/01/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-01-01