ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.1729.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 1729/2022-529
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně A. N. , bytem XY, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované V. M. B. , bytem XY, zastoupené Mgr. Radanem Venclem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Chmelova 357/2, o poskytnutí součinnosti podle smlouvy o smlouvě budoucí kupní, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 347/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2021, č. j. 21 Co 103/2021-431, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Radana Vencla, advokáta.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 20. 1. 2021, č. j. 14 C 347/2016-398, Okresní soud v Hradci Králové zamítl žalobu, „kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované poskytnout … součinnost k zajištění geometrického plánu, kterým se oddělí pás z pozemku parcelního čísla XY v katastrálním území XY podle situačního nákresu, který je přílohou č. 1 tohoto rozsudku; konkrétně tak, aby byl z výše specifikovaného pozemku oddělen pás 10 metrů v jeho severozápadní části, a tím se tento pozemek o 396 m² zmenšil; konkrétně, aby žalované byly uloženy následující povinnosti: a) Žalovaná je povinna zajistit předmětný geometrický plán se všemi náležitostmi včetně příloh, kdy tato povinnost zahrnuje zadání jeho vyhotovení úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem a jeho ověření fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností, jakož i (tj. včetně) opatření souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel. Povinnost dle tohoto bodu je žalovaná povinna splnit ve lhůtě 2 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí; b) Žalovaná je poté, co splní povinnost v předchozím bodě a/, povinna podat příslušnému stavebnímu úřadu se všemi náležitostmi včetně příloh žádost o rozhodnutí o dělení pozemku a případně potvrzení, že stavební úřad schvaluje navrhovaný záměr dělení pozemku, a to společně s geometrickým plánem. Povinnost dle tohoto bodu je žalovaná povinna splnit ve lhůtě 2 měsíců poté, co splní povinnost v předchozím bodě a/; c) Žalovaná je povinna předat žalobkyni geometrický plán a územní rozhodnutí o dělení pozemku s doložkou právní moci a vykonatelnosti, případně potvrzení, že stavební úřad schvaluje navrhovaný záměr dělení pozemku, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 14 dnů ode dne, co je obdrží, v případě rozhodnutí o dělení pozemku s doložkou právní moci a vykonatelnosti do 14 dnů ode dne jeho právní moci, a to vše v originálu, úředně ověřené kopii či jiné formě mající platnost a účinky originálu“ . Žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 60.802,50 Kč. Soud prvního stupně uzavřel, že účastnice ve smlouvě o smlouvě budoucí kupní nesjednaly povinnosti, jejichž splnění žalovanou žalobkyně požaduje, a i když se žalobkyně žalobou nedomáhá nahrazení prohlášení vůle žalované - jejího souhlasu se zpracováním geometrického plánu, závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní zanikl z důvodu změny poměrů (§50a odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“).
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 20. 9. 2021, č. j. 21 Co 103/2021-431, rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé potvrdil a o nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl tak, že žalované nepřiznal právo na jejich náhradu. Ujednání o společném zajištění geometrického plánu – argumentuje odvolací soud – je součástí smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kterou nelze oddělit, jinak by smlouva o smlouvě budoucí kupní ztratila význam, neboť geometrickým plánem vymezená plocha neměla být předmětem realizační smlouvy. Právo domáhat se poskytnutí součinnosti je ve vztahu k právu uzavřít kupní smlouvu právem vedlejším. Přestože předmětem řízení je uložení povinností spojených s vypracováním geometrického plánu, tj. povinností majících původ v právním vztahu, přihlédl odvolací soud k námitce promlčení práva domáhat se nahrazení prohlášení vůle k uzavření kupní smlouvy, kterou vznesla žalovaná. K uzavření realizační (kupní) smlouvy mohla žalobkyně vyzvat žalovanou, která se zavázala tak učinit do čtrnácti dnů od výzvy, již 30. 11. 2013, takže právo domáhat se nahrazení prohlášení vůle žalované k uzavření kupní smlouvy se uplynutím roční lhůty promlčelo (§100 odst. 1, §50a odst. 2 obč. zák.). Důsledkem promlčení práva je to, že se nelze domoci ani splnění povinnosti žalované poskytnout součinnost potřebnou k oddělení té části pozemku, která měla zůstat v jejím vlastnictví. Námitce, že uplatnění promlčení žalovanou je zjevným zneužitím práva (§8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů), odvolací soud s ohledem na zjištěné skutečnosti nepřisvědčil.
V dovolání, jímž napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně prosazuje, že její právo domáhat se nahrazení prohlášení vůle žalované k uzavření kupní smlouvy není promlčeno. Poskytnutí součinnosti k zajištění geometrického plánu je ve vztahu ke kontraktační povinnosti žalované uzavřít s žalobkyní kupní smlouvu odkládací podmínkou. Do doby splnění podmínky, tj. do vyhotovení geometrického plánu vymezujícího v souladu se situačním plánem část pozemku, která nebude předmětem realizační smlouvy, promlčecí doba pro uplatnění práva domáhat se nahrazení prohlášení vůle žalované k uzavření kupní smlouvy nezačala běžet. Navrhla, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí v její prospěch nebo aby je zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se ve vyjádření s napadeným rozhodnutím ztotožnila a navrhla dovolání odmítnout.
Dovolání je podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, protože napadené rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky promlčení práva domáhat se nahrazení prohlášení vůle k uzavření realizační smlouvy podmíněné vypracováním geometrického plánu, která dosud nebyla v rozhodování Nejvyššího soudu vyřešena.
Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.
Podle §36 odst. 1 věty první obč. zák. lze vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti vázat na splnění podmínky.
Podle §36 odst. 2 věty první obč. zák. je podmínka odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou.
Podle §50a obč. zák. se účastníci mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech (odstavec 1/). Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím (odstavec 2/ věta první).
Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§101 obč. zák.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Žalobkyně (budoucí kupující) a žalovaná uzavřely 28. 6. 2013 smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. XY v obci a katastrálním území XY ve vlastnictví žalované.
Účastnice ujednaly, že „nejpozději do 29. 11. 2013 společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku p. č. 2311/1 podle situačního nákresu - neoddělitelné součásti a přílohy č. 1 této smlouvy“ . V situačním nákresu byla vymezena plocha v šíři deseti metrů a rozloze 396 m² v severozápadní části předmětného pozemku s tím, že „tento pás … nebude předmětem níže uvedené kupní smlouvy“ . Po zhotovení geometrického plánu oddělujícího plochu určenou situačním nákresem se žalovaná zavázala uzavřít s žalobkyní kupní smlouvu, a to nejpozději do čtrnácti dnů po písemné výzvě žalobkyně. Až v srpnu 2016 žalobkyně objednala geometrický plán a dopisem z 23. 8. 2016 vyzvala žalovanou k vyslovení souhlasu s jeho vypracováním (nikoliv k uzavření kupní smlouvy). Realizační smlouva nebyla uzavřena a žalobkyně nepodala žalobu o nahrazení prohlášení vůle žalované k uzavření kupní smlouvy.
Povinnost žalované nejpozději do čtrnácti dnů po písemné výzvě žalobkyně uzavřít kupní smlouvu byla vázána na předchozí zajištění geometrického plánu, jímž bude oddělena část pozemku, která neměla být předmětem koupě, a to nejpozději do 29. 11. 2013. Povinnost uzavřít realizační smlouvu tak byla vázána na skutečnost, o které účastnice právního úkonu v době jeho vzniku nevěděly, zda se vůbec splní, popř. kdy se splní. Jedná se tudíž o smluvní ujednání, které je nutno kvalifikovat jako odkládací podmínku . Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4698/2015, když předběžně jako odkládací podmínku posoudil ujednání stran smlouvy o smlouvě budoucí, že realizační smlouva nájemní bude uzavřena po právní moci kolaudace pronajímaných prostor. Nebyl-li geometrický plán vyhotoven do 29. 11. 2013, pak – bez ohledu na to, která smluvní strana byla povinna ho zajistit – nebyla podmínka splněna. Smlouva o smlouvě budoucí kupní nenabyla účinnosti a žalovaná nemá povinnost uzavřít realizační smlouvu, tj. kupní smlouvu, jejíž předmět – část pozemkové parcely – nebyl z důvodu absence geometrického plánu vymezen. Za takové situace uložení povinnosti žalované poskytnout součinnost se zajištěním geometrického plánu nepřichází v úvahu.
Lze uzavřít, že otázku, pro niž bylo dovolání připuštěno, vyřešil odvolací soud nesprávně (právo ze smlouvy, která nenabyla účinnosti, se nepromlčuje); s výsledným rozhodnutím potvrzujícím zamítnutí žaloby se však Nejvyšší soud ztotožnil, a proto dovolání žalobkyně zamítl (§243d písm. a/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalované přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 1.500 Kč podle §9 odst. 1, §7 bodu 4 a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrady za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (§13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) a 21% daně z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 19. 1. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu