ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.1959.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 1959/2022-301
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně Finančné služby Slovakia, s. r. o. , se sídlem v Bratislavě, Račianska 88 B, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 35 808 462, zastoupená Mgr. Jakubem Radilem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 126/48, proti žalované AXA ASSISTANCE CZ, s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1689/2a, identifikační číslo 256 95 215, zastoupené doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Železná 490/14, o zaplacení 205.083,64 EUR s příslušenstvím vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 56 C 12/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2021, č. j. 39 Co 325/2020-245, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 34 848,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám doc. JUDr. Aleše Rozehnala, Ph.D., advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalobkyně (dále též „dovolatelka“) spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání [§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále jen „o. s. ř.“]; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř., která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.
Dovolatelka, ačkoliv ohlašuje, že její dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, ve skutečnosti vytýká, že odvolací soud řízení zatížil procesními vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolacímu soudu totiž vyčítá, že:
- neuložil žalované tzv. vysvětlovací povinnost,
- se spokojil pouze s tvrzením žalované, které nebylo podepřeno žádnými důkazy, že neexistují žádné smlouvy mezi s tzv. cílovými společnostmi, z nichž by bylo plněno,
- toleroval soudu prvního stupně, který se spokojil pouze s negativními odpověďmi oslovených společností, že jde o obchodní tajemství, a přesné odpovědi nevynutil,
- a že soudy obou stupňů ve věci neaplikovaly závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019.
K těmto dovolacím námitkám je třeba uvést, že jimi obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) žalobkyně namítá, že řízení bylo zatíženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, popř. jde o pouhou polemiku s rozhodnutím odvolacího soudu bez vymezení konkrétní varianty přípustnosti dovolání; k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Pro úplnost – mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání – nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. 7. 2023
JUDr. Václav Duda
předseda senátu