ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.215.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 215/2023-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobců a) H. H. , bytem XY, b) T. P. , bytem XY, a c) A. H. , bytem XY, zastoupených Mgr. Janem Szwarcem, advokátem se sídlem Praha, Na Kopečku 1280/7, proti žalované BARION GROUP s.r.o., se sídlem Praha 4, Háje, Květnového vítězství 2/85, identifikační číslo osoby 08949590, o zaplacení 780 000 Kč, zastoupené Mgr. Janem Řezníkem, advokátem, se sídlem Zápy 271, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 19 C 306/2021, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2022, č. j. 30 Co 200/2022-62, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 7. 6. 2022, č. j. 30 Co 200/2022-62, potvrdil usnesení ze dne 28. 4. 2022, č. j. 19 C 306/2021-50, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) neprodloužil lhůtu stanovenou v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 4. 2022, č. j. 19 C 306/2021-45, zastavil odvolací řízení a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání proti uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalovaná spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a dovolací důvod (§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“); o tyto náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.
Podle §241a odst. 3 o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 553/16).
Obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) žalovaná v dovolání pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud a soud prvního stupně postupovaly a jak rozhodly. Absence údaje o tom, v čem podle ní spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a absence důvodu dovolání zatěžují podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první ve spojení s §243f odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Přestože výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba v posuzovaném případě zdůvodňovat (§243f odst. 3 o. s. ř.), sluší se uvést, že náklady, které žalobcům vznikly, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť jejich vyjádření k dovolání prostřednictvím právního zástupce nevystihuje důvod, který vedl k odmítnutí dovolání, neobsahuje polemiku s tím, zda vůbec a jak dovolatelé vymezili přípustnost dovolání a dovolací důvod, ale pouze sděluje, že „podání považují za nedůvodné a účelové“.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 2. 2023
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu