ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.226.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 226/2023-159
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Raiffeisen stavební spořitelna a.s. , se sídlem Praha 4, Nusle, Hvězdova 1716/2b, identifikační číslo osoby 49241257, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Praha, Na Florenci 2116/15, proti žalované M. M., bytem XY, zastoupené JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem Kroměříž, Tovačovského 2784/24, o zaplacení 36 621,68 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 11 C 107/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2022, č. j. 74 Co 63/2020-130, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 484,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta Mgr. Marka Lošana.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kroměříži (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 11. 2019, č. j. 11 C 107/2019-87, zastavil řízení ve věci co do částky 65 210 Kč (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 298 055,56 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 614,97 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 278 759,90 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. 6. 2022, č. j. 74 Co 63/2020-130, zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části odvoláním napadeného II. výroku, kterou byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 298 055,56 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 944,44 Kč a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve zbývající části odvoláním napadeného výroku II. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 36 621,68 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením byť i jedné měsíční splátky, to vše společně a nerozdílně s manželem žalované J. M., narozeným XY, kterému byla uložena povinnost k úhradě společného závazku Rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 154/19 (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III. a IV.).
Dovolání proti uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalovaná spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a dovolací důvod [§241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“]; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.
Odvolací soud rozhodl na základě zjištění, že žalovaná (manželka dlužníka ze smlouvy o úvěru) uzavřela s věřitelem dohodu o přistoupení k závazku, z čehož dovodil, že se stala dalším dlužníkem a za splnění (dosud neuhrazeného) peněžitého závazku oba dlužníci odpovídají společně a nerozdílně (§533 obč. zák.). Žalovaná zpochybňuje „oprávněnost podat žalobu vůči manželce dlužníka jako přistupiteli“ a formuluje dvě otázky (zda je oprávněné podat žalobu proti manželce dlužníka, který svůj závazek na základě smíru uzavřeného v rozhodčím řízení, který je exekučním titulem, řádně hradí, a zda za této situace není nehospodárné, nemravné a nadbytečné domáhat se plnění na manželovi dlužníka coby přistupiteli k jeho závazku), aniž ve vztahu ke každé z nich uvedla, o který z případů přípustnosti podle §237 o. s. ř. se jedná, a aniž uvedla dovolací důvod, neboť nevymezila, v čem spočívá nesprávnost právního závěru odvolacího soudu (§241a odst. 2 a 3 o. s. ř.). Obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) žalovaná v dovolání pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud rozhodl. Absence údaje o tom, v čem podle ní spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání a absence vymezení dovolacího důvodu zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti nepostačuje, aby dovolatel uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu; je třeba (v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení) konkrétně vymezit též důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 553/16).
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 22. 2. 2023
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu