ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2896.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 2896/2023-102
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Izolace Hak s.r.o. , se sídlem Rokytnice nad Jizerou, Dolní Rokytnice 490, identifikační číslo osoby 02415411, zastoupené JUDr. Tomášem Ptáčkem, advokátem se sídlem Praha, Loretánské náměstí 109/3, proti žalované MBQ s.r.o. , se sídlem Praha 8, Karlín, Pobřežní 249/46, identifikační číslo osoby 24247677, zastoupené Mgr. Ing. Vladimírem Mrázem, advokátem se sídlem Praha, Kukelská 919/2, o určení času plnění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 10 C 125/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2023, č. j. 35 Co 38/2023-82, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Ing. Vladimíra Mráze.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 28. 3. 2023, č. j. 35 Co 38/2023-82, potvrdil rozsudek ze dne 16. 11. 2022, č. j. 10 C 125/2022-62, jímž Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že „dluh žalované na zaplacení ceny prací provedených žalobkyní pro žalovanou v měsíci březnu 2021 na základě smlouvy o dílo č. S.11.0139.001 ze dne 8. 2. 2021, uzavřené mezi žalobkyní jako zhotovitelkou a žalovanou jako objednatelkou, ve výši 1 018 581,39 Kč je splatný do 15 dnů od právní moci rozsudku“, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání, jímž žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo - provedení střešního pláště novostavby mateřské školy v Semilech, sjednaly cenu díla, jejíž hrazení dohodly v měsíčních platbách fakturovaných podle množství a rozsahu provedených (protokolárně oboustranně odsouhlasených) prací podle dílčích daňových dokladů vystavených žalobkyní; splatnost těchto dílčích daňových dokladů byla sjednána 35 dnů od doručení.
Dovolatelka své námitky vůči právnímu závěru odvolacího soudu (že úhrada ceny díla sjednaná ve smlouvě nezávisela na vůli dlužníka – zde žalované) včetně formulace k přezkumu předložených otázek a jejich řešení staví na vlastní skutkové verzi. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného – než odvolacím soudem zjištěného – skutkového stavu. Odvolací soud rozhodl poté, co zjistil, že účastnice sjednaly úhradu díla formou měsíčních plateb fakturovaných žalobkyní formou dílčích daňových dokladů podle množství a rozsahu provedených (a protokolárně odsouhlasených) prací, se splatností 35 dnů od jejich doručení žalované. Prosazuje-li žalobkyně oproti tomu, že „splatnost žalobkyní provedených prací byla vázána na protokol o měsíčních dodávkách, tedy na okolnost, kterou mohla ovlivnit výlučně žalovaná“, přehlíží, že soupis prací byl po kontrole a odsouhlasení oběma stranami podmínkou pro vznik práva na plnění, jehož splatnost byla vázána na doručení žalobkyní vystaveného daňového dokladu žalované. Lze uzavřít, že předloženou argumentací se žalobkyně domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.
I se zřetelem k výše uvedenému nelze dovolatelce přisvědčit, že by se právní posouzení odvolacím soudem ocitlo v rozporu s jí namítanou judikaturou. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2010, sp. zn. 31 Cdo 5241/2007, vyplývá, že smluvní ujednání, podle něhož je objednatel (dlužník) povinen zaplatit smluvní cenu na účet zhotovitele (věřitele) ve lhůtě 14 dnů po vystavení daňového dokladu, je případem ujednání o splatnosti ponechané na vůli věřitele (zhotovitele), což by ale – promítnuto do nyní projednávané věci – nemohlo znamenat nic jiného, než že jde o splatnost ponechanou na vůli žalobkyně (věřitelky). Ostatní dovolatelkou citovaná rozhodnutí (závěry z nich vyplývající) se pro skutkovou a právní odlišnost porovnávaných kauz neprosadí.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. 9. 2023
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu