ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.3624.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 3624/2022-169
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce I. A. K. , bytem XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Paškem, advokátem se sídlem v Chomutově, Beethovenova 1820/52, proti žalovanému F. J. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Karlem Křížem, advokátem se sídlem v Chomutově, Zborovská 1932/4a, o 280.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 8 C 51/94, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 8. 2021, č. j. 17 Co 202/1997-118, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.720 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jiřího Paška, advokáta.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 11. 10. 1996, č. j. 8 C 51/94-13, odmítl (§243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „[n] áležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků. “ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13).
Ústavní soud se dále k otázce náležitostí dovolání vyjádřil v usnesení ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, kde přiléhavě vysvětlil účel povinnosti dovolatele uvést, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Účelem zavedení této povinnosti je podle Ústavního soudu „ regulace vysokého počtu problematicky formulovaných dovolání a preventivní působení na advokáty potenciálních dovolatelů, aby se otázkou přípustnosti dovolání odpovídajícím způsobem zabývali. To mělo vést k tomu, že dovolání nakonec podáno nebude, neboť advokát při reflexi dosavadní judikatury Nejvyššího soudu sám zjistí, že dovolání rozumný smysl podávat nemá. “
Dovolatel k otázce přípustnosti uvedl, že „se domnívá, že ve smyslu §237 o. s. ř. má být dovolacím soudem vyřešena právní otázka trvání konkursního řízení a přerušení řízení zahájeného před řízením konkursním posouzena jinak“ . Měl-li na mysli jiné posouzení otázky, jež již byla dovolacím soudem dříve rozhodnuta, opomenul uvést, jak takovou otázku Nejvyšší soud vyřešil a jak jinak by ji měl dovolací soud v právě posuzovaném případě posoudit. To však neučinil. Z toho vyplývá, že – nejspíše – požadoval, aby dovolací soud danou otázku posoudil jinak, než jak ji vyřešil odvolací soud. Tím však způsobilému vymezení této náležitosti dovolání nevyhověl a Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 17. 1. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu