ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.3805.2022.2
sp. zn. 33 Cdo 3805/2022-719
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně SERVICE COMPANY s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Pod Terebkou 1159/10 (identifikační číslo osoby 254 49 494), zastoupené Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Nerudova 1419/22, proti žalované CAMORANES s. r. o. , se sídlem v Hradištku, Pod Medníkem 70 (identifikační číslo 274 46 719), zastoupené doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Železná 490/14, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované Nord Point Group s. r. o. , se sídlem ve Štětí, Stračenská 752 (identifikační číslo 048 06 034), zastoupené doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Železná 490/14, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 10 C 141/2014, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 11 Co 73/2020-676, takto:
I. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 11 Co 73/2020-676, se zamítá .
II. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 11 Co 73/2020-676, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5. 2. 2020, č. j. 10 C 141/2014-383, tak, že zamítl žalobu o určení vlastnictví specifikovaných nemovitých věcí a rozhodl o nákladech řízení účastnic před soudy obou stupňů.
Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci. Návrh odůvodnila újmou týkající se vlastnického práva, aniž by se požadovaný odklad dotknul třetích osob, a závažnou újmou způsobenou vymáháním nákladů řízení ve sporu úspěšnou stranou.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Nejvyšší soud v dané věci neshledal důvod pro odklad vykonatelnosti, neboť meritorní výrok rozhodnutí, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o určení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem zamítl, není výrokem, podle kterého by bylo možné nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci. Odložit vykonatelnost totiž nelze v případech, ve kterých výrok rozhodnutí neukládá žádnou vynutitelnou povinnost, ale například nahrazuje projev vůle nebo jde-li – jako v daném případě – o určení práva či právního vztahu.
U výroků, jimiž byla žalobkyni rozhodnutím odvolacího soudu uložena povinnost k peněžitému plnění (náhradě nákladů řízení), je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky žalobkyně navrhla také odložit.
S odkazem na ustálenou rozhodovací praxi (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 144/2018, či ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 29 ICdo 77/2019) lze materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí jsou v dané věci – poměřováno důvody uváděnými dovolatelkou a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu – splněny a dovolací soud proto jejímu návrhu (aniž by tím předjímal výsledek rozhodnutí o dovolání ve věci samé) vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu