ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.665.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 665/2022-231
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně Auto-Kabel Krupka, s. r. o. , se sídlem v Krupce, Pod Dolní drahou 87, identifikační číslo 27151531, zastoupené JUDr. Martinem Bohuslavem, advokátem se sídlem v Praze, Italská 2581/67, proti žalované ALMME s. r. o. , se sídlem v Modlanech 121, identifikační číslo 00556564, zastoupené JUDr. Romanem Hajným, advokátem se sídlem v Teplicích, Masarykova třída 1208, o zaplacení 1.980.488,21 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 118 C 11/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 11. 2021, č. j. 17 Co 39/2021-207, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 20.037,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Romana Hajného, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalobkyně (dále též „dovolatelka“) spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění – dále jen „o. s. ř.“); o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř., která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.
Dovolatelka sice ohlašuje, že její dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť „rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, a citujíc části odůvodnění několika rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu svou dovolací argumentací odvolacímu soudu vytýká, že:
- jeho rozsudek je překvapivým rozhodnutím, neboť ho (rozuměj zároveň výsledek řízení) nebylo možno předvídat,
- nezjišťoval skutečnou vůli smluvních stran,
- dospěl ke skutkovým závěrům, jež jsou v rozporu se skutkovými závěry soudu prvního stupně,
- dovolatelku nepoučil podle §118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
- jeho rozsudek je nepřezkoumatelný,
- nepřihlédl ke klíčovým důkazům provedeným soudem prvního stupně, a tím neúplně zjistil skutkový stav věci, což mělo za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
- nesprávně aplikoval pravidla pro výklad právních jednání.
Rozhodnutí odvolacího soudu navíc spočívá na nesprávném skutkovém zjištění rozsahu oprávnění J. R.
K těmto dovolacím námitkám je třeba uvést, že jimi obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) žalobkyně namítá, že řízení bylo zatíženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, popř. jde o pouhou polemiku s rozhodnutím odvolacího soudu bez vymezení konkrétní varianty přípustnosti dovolání; k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Pro úplnost – mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání - nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 31. 1. 2023
JUDr. Václav Duda
předseda senátu