ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.921.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 921/2023-63
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců 1) M. M. a 2) M. M. , zastoupených Mgr. Petrem Novákem, advokátem se sídlem Brno, Kopečná 241/20, proti žalované Smartwings, a.s. , se sídlem Praha 6, K Letišti 1068/30, identifikační číslo osoby 25663135, o zaplacení částky 800 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 27 C 314/2021, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2022, č. j. 69 Co 111/2022-48, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 7. 12. 2022, č. j. 69 Co 111/2022-48, potvrdil rozsudek ze dne 24. 2. 2022, č. j. 27 C 314/2021-25, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) zamítl žalobu, kterou se každý z žalobců po žalované domáhal zaplacení částky 400 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 15. 2. 2019 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Odvolací soud vyšel ze zjištění, že žalovaná na základě smlouvy (ze dne 20. 11. 2017) provozovala pro cestovní kancelář Blue Style (dále jen „cestovní kancelář“) tzv. charterové lety (v období od 8. 6. 2018 do 12. 10. 2018), a to podle požadavku cestovní kanceláře, která do letového rezervačního systému žalované zadávala (bez nutné součinnosti žalované) počet a jména cestujících. Žalobci (jako zákazníci) uzavřeli s cestovní kanceláří (jako pořadatelem) smlouvu o zájezdu. Zájezd (v termínu od 5. 10. 2018 do 12. 10. 2018 do Djerby) zahrnoval – vedle ubytování, stravování a cestovního pojištění – i leteckou přepravu z Brna do Djerby, a to dne 5. 10. 2018 s odletem v 17.40 hodin z Brna - číslo letu QS 2790. Dotyčný let byl na žádost cestovní kanceláře zrušen. E-mailem ze dne 1. 10. 2018 cestovní kancelář žalobcům oznámila změnu termínu zájezdu (od 7. 10. 2018 do 14. 10. 2018) a změnu místa odletu (z Prahy) a navrhla změnu smlouvy o zájezdu, kterou žalobci neakceptovali.
Po právní stránce odvolací soud vycházel z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „nařízení“), s tím, že jeho úprava se vztahuje i na cestující nepravidelných letů, kterým letecký dopravce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy vydal letenku na základě programu pro často cestující zákazníky nebo na základě jiných obchodních programů, a týká se ochrany cestujících v letecké dopravě, kdy ke zrušení nebo zpoždění letu dojde z důvodu (přičitatelnému) na straně provozujícího leteckého dopravce. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci ke zrušení letu došlo na žádost cestovní kanceláře, s níž měli žalobci uzavřenu smlouvu o zájezdu (včetně letecké přepravy), tedy nikoliv z důvodu přičitatelnému provozujícímu leteckému dopravci, nařízení se na dotyčný zrušený let nevztahuje a žalobcům proto požadovaná náhrada za zrušení letu [podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení] nepřísluší. Ze stejného důvodu se neuplatní závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 11. 5. 2017 ve věci Bas Jacob Adriaan Krijgsman proti Surinaamse Luchtwaart Maatschappij NV, sp. zn. C-302/16, na něž odkázali žalobci. Dodal, že žalobci mohou uplatňovat nároky vyplývající ze zrušené smlouvy o zájezdu vůči cestovní kanceláři.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost spatřují v tom, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny:
a) Lze označit za správný postup soudu, kdy se tento bez dostatečného zdůvodnění odchýlí od ustanovení unijního právního aktu a ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie?
b) Lze označit za správný postup soudu, pokud tento v případě konstatování neexistence ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie týkající se výkladu ustanovení unijního právního aktu, přistoupí k výkladu takového ustanovení sám, přičemž rezignuje na položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru Evropské unie za účelem výkladu takového ustanovení unijního právního aktu?
c) Lze označit za správný postup soudu, kdy tento bez zdůvodnění svého postupu nerespektuje smysl a účel existujícího unijního právního aktu?
d) Lze připustit, aby vnitrostátní soud bez opory v unijním právním aktu či ustálené rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie rozšiřoval podmínky znemožňující uplatnění nároků spotřebitelů v neprospěch spotřebitelů v rozporu se smyslem a účelem takového unijního právního aktu?
Dovolatelé argumentují, že splnili veškeré podmínky pro vznik nároku na uhrazení náhrady podle čl. 7 nařízení, není rozhodné, zda byl let zrušen v důsledku rozhodnutí leteckého dopravce či cestovní kanceláře; podstatné je zjištění, že let byl naplánován, nebyl uskutečněn dle plánu a o jeho zrušení byli informováni až 4 dny před plánovaným datem odletu. Žalovaná má (po vyplacení náhrady) právo následného postihu (regresní nárok) vůči cestovní kanceláři. Na podporu své argumentace poukázali na rozsudek SDEU C-302/16. Soudům obou stupňů rovněž vytýkají, že nepoložily předběžnou otázku SDEU, čímž porušily jejich právo na spravedlivý proces a právo na zákonného soudce.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelé prostřednictvím předestřených otázek zpochybňují správnost právního závěru odvolacího soudu, že úprava nařízení se na jejich nároky nevztahuje, neboť v případě, že došlo ke zrušení letu nikoliv z důvodu přičitatelnému provozujícímu leteckému dopravci, mohou uplatňovat nároky vůči cestovní kanceláři ze zrušeného zájezdu.
Pro řešení uvedené otázky je dovolání přípustné, neboť tato otázka doposud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, není však důvodné.
Ze skutkových zjištění v projednávané věci vyplývá, že žalobci uzavřeli s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu; součástí byla i letecká doprava Brno Djerba a zpět - s odletem 5. 10. 2018 v 17.40 hodin (let QS 2790). Let, který měl být realizován na základě přepravní smlouvy uzavřené mezi cestovní kanceláří a žalovanou, byl zrušen na žádost cestovní kanceláře, která žalobce informovala o změně termínu a místa odletu, což žalobci neakceptovali a následně došlo ke zrušení zájezdu.
Podle odstavce 16 odůvodnění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále opět jen „nařízení“) by toto nařízení nemělo být použitelné v případech, kdy jsou souborné služby pro cesty, pobyty a zájezdy zrušeny z jiných důvodů než z důvodu zrušení letu.
Podle článku 3 odst. 6 nařízení tímto nařízením nejsou dotčena práva cestujících podle směrnice 90/314/EHS . Toto nařízení se nepoužije v případech, kdy jsou souborné služby pro cesty, pobyty a zájezdy zrušeny z důvodů jiných než zrušení letu.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že dotyčné nařízení se nepoužije v případech, kdy jsou souborné služby pro cesty, pobyty a zájezdy zrušeny z důvodů jiných než zrušení letu. O takový případ se jedná i v projednávané věci, neboť souborná služba pro cesty, pobyty a zájezdy – jejíž součástí byl i dotyčný let – byla zrušena z důvodů na straně cestovní kanceláře, tedy nikoli z důvodu zrušení letu provozujícím leteckým dopravcem (žalovanou).
Vzhledem k uvedenému se neprosadí argumentace dovolatelů, že nařízení počítá bez ohledu na to, z „popudu“ kterého subjektu ke zrušení letu došlo, pouze s odpovědností leteckého dopravce.
Odkaz dovolatelů na rozsudek SDEU ze dne 11. 5. 2017 ve věci Bas Jacob Adriaan Krijgsman proti Surinaamse Luchtvaart Maatschappij NV, C-302/16, není přiléhavý, neboť v dotyčné věci šlo o případ zrušení letu provozujícím leteckým dopravcem.
Co se týče výtky, že odvolací soud rezignoval na položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru Evropské unie za účelem výkladu ustanovení unijního aktu, dovolatelé nijak nespecifikují (z celého obsahu dovolání nelze dovodit), které konkrétní (sporné) ustanovení mají na mysli. Nadto odvolací soud se žádnou otázkou týkající se objasnění právního základu (výkladu sporného ustanovení unijního práva) rozhodného pro rozhodnutí ve věci samé, nezabýval. K namítanému porušení práva žalobců na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. jejich práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tak nemohlo dojít.
Z výše vyložených důvodů považuje dovolací soud rozsudek odvolacího soudu za správný, a proto dovolání podle §243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobci nemají na jejich náhradu právo a procesně úspěšné žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2023
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu