ECLI:CZ:NS:2023:4.TZ.132.2022.1
sp. zn. 4 Tz 132/2022
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 1. 2023 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Marty Ondrušové a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného A. B. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Oráčov, proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2021 č. j. 91 T 157/2020-105 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2, §270 odst. 1 a §275 odst. 3 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2021 č. j. 91 T 157/2020-105 byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného A. B.
Napadený rozsudek se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
II. Městskému soudu v Brně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
III. Obviněný A. B. se nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2021 č. j. 91 T 157/2020-105 byl obviněný A. B. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že
„ačkoli byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2018, sp. zn. 88 T 59/2018, který nabyl právní moci dne 11. 6. 2018, odsouzen ze přečin krádeže podle §205 odstavec 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 12 (dvanácti) měsíců, který vykonal dne 18. 5. 2019,
a dále byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2018, sp. zn. 91 T 46/2018, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2018, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 13 (třinácti) měsíců, který vykonal dne 16. 6. 2020,
1. dne 13. 10. 2020 v době kolem 17:10 hodin v prodejně TIGER na ulici XY č. XY v XY odcizil zboží v celkové hodnotě 995 Kč, konkrétně 4x přáníčko s obálkou, 2x foliový balón, 2x zámeček s kódem černý a stříbrný, 1x přáníčko, 2x zápisník A5, 1x dárkovou kartu s obálkou, 2x 3D pohlednice, 1x rustikální svíčka, 2x kuličkové pero, 2x vystřelovací pero, 2x gumovací zvýrazňovače, 1x přání supermáma, a to tak, že si zboží vkládal do papírové tašky, kterou nesl s sebou, a pronesl je takto přes pokladní zónu bez zaplacení, za pokladnami byl zadržen pracovníkem ostrahy a zboží bylo vráceno nepoškozeno zpět do prodeje, jeho jednáním vznikla poškozené spol. TIGER STORES CZECH REPUBLIC, s. r. o., IČ: 02921014, škoda ve výši 995 Kč,
2. dne 14. 10. 2020 v 8:55 hodin v XY na ulici XY č. XY v prodejně OD Albert odcizil dva kusy salámu Křemešník v celkové hodnotě 320 Kč, a to tak, že jeden kus salámu uschoval do skládacího deštníku, který měl při sobě, a druhý kus salámu uschoval pod oblečení, uvedené zboží takto pronesl přes pokladní zónu bez zaplacení, kde byl následně zadržen pracovníkem ostrahy prodejny a zboží bylo nepoškozené vráceno zpět do prodeje, způsobil tak škodu ve výši 320 Kč ke škodě společnosti Albert Česká republika, s. r. o., IČ: 44012373, se sídlem Radlická 520/117, 158 00 Praha,
a těchto jednání se dopustil za situace, v rámci které byl na území České republiky usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 (publikováno ve Sbírce zákonů pod 391/2020 Sb.) v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav od 0:00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu vysoce nakažlivého koronaviru SARS-CoV-2 způsobující nemoc COVID-19, tedy v době, kdy je třeba směřovat veškeré lidské zdroje k odstranění tohoto extrémně škodlivého stavu.“.
2. Za to byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání třicetidevíti měsíců, k jehož výkonu byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
3. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 5. 1. 2021 a v souladu s ustanovením §129 odst. 2 tr. ř. postrádá odůvodnění.
4. Dne 5. 12. 2022 proti citovanému rozsudku podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného A. B. (dále také jen obviněný).
5. V jejím odůvodnění nejprve zmínil obsah výše uvedeného rozsudku městského soudu, jakož i znění ustanovení §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Dále poukázal na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle nějž platí, že „k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnější m treste m odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila- li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru pak dospěl i Ústavní soud v nálezu z 20. 7. 2021 sp. zn. IV. ÚS 767/21, když se ztotožnil s uvedeným rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu s tím, že předmětné porušení zákona má i ústavně právní rozměr.
6. Stěžovatel dále zdůraznil, že v předmětné věci se sice ob vině ný dopusti l v uvedených dnech trestné činnosti za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV -2 a z působujícího onemocnění COVID -19 v pandemickém rozsahu , nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti, nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
7. Z uvedeného vyplývá, že v předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného přitom mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je i uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání třicetidevíti měsíců, překračující stanovenou trestní sazbu pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, trest em zjevně nezákonným, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno i jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a trest byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
8. Napadeným rozsudkem Městského soudu v Brně tak byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, jemuž byl v důsledku tohoto pochybení uložen i excesivní trest.
9. V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2021 č. j. 91 T 157/2020-105 byl v neprospěch obviněného A. B. porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby tento rozsudek zrušil, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Městskému soudu v Brně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř. Současně ministr spravedlnosti vyslovil souhlas, aby Nejvyšší soud za splnění zákonných podmínek rozhodl o podané stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.
10. K podané stížnosti pro porušení zákona se ještě před konáním neveřejného zasedání písemně vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně). V tomto vyjádření se ztotožnila s názory a argumenty ministra spravedlnosti, které učinil obsahem podané stížnosti pro porušení zákona. Vyslovila s nimi souhlas včetně poukazu na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publ. pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.) a důvody v něm uvedené. Státní zástupkyně podanou stížnost pro porušení zákona označila za opodstatněnou a navrhla jí vyhovět v souladu se závěrečným petitem formulovaným stěžovatelem. Současně vyslovila souhlas s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání i pro případ neuvedený v §274 odst. 2, 3 tr. ř.
11. Ustanovená obhájkyně obviněného se též ke stížnosti pro porušení zákona písemně vyjádřila. Ve svém podání se ztotožnila s argumentací i veškerými důvody, jež jsou v tomto mimořádném opravném prostředku obsaženy, s poukazem na zmíněný názor velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu publikovaný v jeho rozsudku ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 15 Tdo 110/2021, aprobovaný nálezem Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021 sp. zn. IV. ÚS 767/21. V závěru navrhla, aby vzhledem k nesprávnému právnímu posouzení skutku a excesivně uloženému trestu obviněnému bylo o napadeném rozhodnutí rozhodnuto v souladu se závěrečným petitem ministra spravedlnosti.
12. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
13. Trestného činu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odso uzen nebo potrestán. Za to může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
14. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku odnětím svobody na dvě léta až osm let bude p achatel potrestán, spáchá- li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek
nebo majetek.
15. Možností aplikace okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zde uvedl, že zákon s naplněním tam stanovených podmínek počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelná pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, vyskytující se na území České republiky od měsíce března 2020.
16. Dále Nejvyšší soud zdůraznil, že za jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
17. V právní větě rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu je uvedeno, že zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže spočívající v tom, že čin byl spáchán za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ [§205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], může být naplněn tím, že pachatel se dopustil krádeže v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění COVID-19. Nestačí zde ovšem jen časová a místní souvislost spáchaného činu s takovou událostí, ale je nutná i určitá věcná souvislost s ní, tedy že se tato událost konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Uvedený vztah bude dán např. tehdy, jestliže zmíněná událost nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku a k jejímu řešení umožnily či usnadnily pachateli spáchání trestného činu, nebo pokud pachatel počítal s tím, že mu to umožní uniknout jeho odhalení a dopadení, anebo svůj čin zaměřil přímo proti těmto opatřením a omezením, aby je mařil či ztěžoval apod.
18. Samotné vyhlášení nouzového stavu (čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.) a spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Vyhlášení nouzového stavu, důvody, které k němu vedly, a veřejně dostupné informace o něm však mohou mít podpůrný význam pro závěr, že v dané době a na daném místě došlo k určité „události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ a že pachatel o tom alespoň měl a mohl vědět [§17 písm. b) tr. zákoníku].
19. Z uvedeného vyplývá, že aby případ krádeže mohl být posouzen jako zločin v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – kromě výše uvedené místní a časové – také určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, případně pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd. Nejvyšší soud v této souvislosti dodal, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
20. Jestliže budou výše uvedené úvahy a závěry aplikovány na trestní věc obviněného A. B., je zřejmé, že útoků popsaných v odsuzujícím rozsudku městského soudu se dopustil ve dnech 13. 10. 2020 a 14. 10. 2020 (dvěma útoky), tedy v době jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, a to v období výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která usnesením ze dne 30. 9. 2020 č. 957, publikovaným pod č. 391/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, nouzový stav na území České republiky, od 0:00 hod. dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů.
21. Současně je však třeba konstatovat, že mezi zmíněným skutkem posouzeným soudem jako trestný čin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a událostí v podobě výskytu koronaviru, není dána žádná věcná souvislost ve smyslu výše zmíněných požadavků. Jak vyplývá z učiněných skutkových zjištění, obviněný se sice v kritické době dopustil jednání proti cizímu majetku – odcizil ve dvou obchodech drobné zboží a potraviny nedosahující celkové hodnoty 1 500 Kč, ale současně je zřejmé, že přitom nijak nevyužil ani nezneužil výše zmíněnou událost v podobě výskytu koronaviru SARS CoV-2, ani mu její existence spáchání deliktu neusnadnila. Také nemohl reálně počítat s tím, že mu výskyt koronaviru nebo přijetí navazujících opatření pomohou v nezjištění či neodhalení trestné činnosti. Obviněný se v podstatě dopustil tohoto jednání obvyklým způsobem, jenž odpovídá obdobným případům podřazovaným pod tutéž právní kvalifikaci podle §205 tr. zákoníku, přičemž je spáchal ve lhůtě, která zakládá užití odst. 2 §205 tr. zákoníku. Jednalo se o věci, které nesouvisely s řešením události (výskytu koronaviru), ani nemohly být užity při její eliminaci.
22. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem zde tudíž nebylo důvodu, aby jednání obviněného bylo posouzeno jako trestný čin krádeže i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí byla totiž naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, protože předmětný útok obviněného tuto událost či související dopady nijak nevyužil, nezneužil, nezvýšil apod. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že městský soud ohledně obviněného učinil nesprávné právní posouzení skutku v případě trestného činu krádeže, pokud u něj bylo dovozeno též naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
23. Nejvyšší soud tudíž shledal podanou stížnost pro porušení zákona jako důvodnou ohledně vznesené výhrady týkající se výše zmíněné právní kvalifikace, ale i pokud jde o výrok o trestu odnětí svobody, který v důsledku toho byl obviněnému uložen ve výměře, která překračuje horní hranici trestní sazby, v rámci níž mu správně měl být tento druh trestu ukládán (§205 odst. 2 tr. zákoníku). V důsledku toho podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2021 č. j. 91 T 157/2020-105 byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného A. B. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl při respektování shora uvedených právních závěrů (§270 odst. 4 tr. ř.).
24. Jelikož obviněný t. č. shora uvedený trest odnětí svobody, k jehož zrušení tímto rozsudkem Nejvyššího soudu došlo, vykonává, bylo nutné v souladu s ustanovením §275 odst. 3 tr. ř. rozhodnout, zda obviněný po propuštění z jeho výkonu bude zároveň vzat do vazby, či nikoli. Nejvyšší soud z procesního spisu zjistil, že obviněný podstatnou část uloženého trestu odnětí svobody včetně zápočtu dříve vykonané vazby již vykonal a zároveň neshledal, že by u jeho osoby byl nyní dán některý z vazebních důvodů (§67 tr. ř.). Proto rozhodl, že se obviněný A. B. do vazby nebere.
25. O takto podané stížnosti pro porušení zákona bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto v souladu s ustanovením §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2023
JUDr. František Hrabec
předseda senátu