ECLI:CZ:NS:2023:4.TZ.32.2023.1
sp. zn. 4 Tz 32/2023
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 5. 2023 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Marty Ondrušové a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného D. T. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově ze dne 8. 7. 2022 sp. zn. ZT 63/2022 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově ze dne 8. 7. 2022 č. j. ZT 63/2022-16 byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného D. T.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému státnímu zástupci v Plzni se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného D. T. (dále též jen obviněný) dne 12. 4. 2023 k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově ze dne 8. 7. 2022 sp. zn. ZT 63/2022, kterým byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, KŘ policie Karlovarského kraje, Územní odbor Sokolov 2, oddělení obecné kriminality (dále též jen policejní orgán) ze dne 25. 5. 2022 č. j. KRPK-82868-104/TČ-2021-190172, jímž proti výše jmenovanému bylo podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. zahájeno trestní stíhání pro zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku.
2. V odůvodnění svého podání stěžovatel poukázal, že shora uvedeným usnesením policejního orgánu bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., pro jednání v něm uvedené. Toto usnesení bylo obviněnému doručeno dne 26. 5. 2022 a dne 30. 5. 2022 pak jeho obhájkyni. Dne 30. 5.2022 podal obviněný proti tomuto usnesení policejního orgánu prostřednictvím obhájkyně stížnost. O ní následně rozhodl státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově (dále též jen dozorující státní zástupce) usnesením ze dne 8. 7. 2022 č. j. ZT 63/2022-16 tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
V další části odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku stěžovatel poukázal na znění relevantní právní úpravy, konkrétně ustanovení §146 odst. 1 tr. ř. a §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a konstatoval, že dozorující státní zástupce ji při svém postupu a rozhodování o podané stížnosti obviněného nerespektoval, čímž porušil zákon v jeho neprospěch. Konkrétní porušení zákona stěžovatel spatřuje v tom, že dozorující státní zástupce nepředložil stížnost obviněného nadřízenému státnímu zástupci k rozhodnutí a o podané stížnosti rozhodl sám, takže tak učinil v pozici věcně nepříslušného státního zástupce. Tím se stal v důsledku svého pokynu učiněného v rámci přípisu ze dne 4. 5. 2022 č. j. ZT 63/2022-8 adresovaného policejnímu orgánu, jímž jej instruoval, že popsané jednání obviněného by mělo být kvalifikováno též jako zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a policejní orgán proto v tomto smyslu sdělí D. T. podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. příslušné obvinění. Jelikož obviněný proti následně vydanému usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podal v zákonné lhůtě stížnost, které nebylo policejním orgánem vyhověno, měla být tato stížnost předložena v intencích §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. k rozhodnutí nadřízenému orgánu, tedy státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni. Pokud tak dozorující státní zástupce nepostupoval a rozhodl o podané stížnosti obviněného sám, porušil tím zákon v neprospěch obviněného, neboť k takovému rozhodnutí nebyl oprávněn.
3. Ministr spravedlnosti proto v závěru stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově ze dne 8. 7. 2022 č. j. ZT 63/2022-16 byl porušen zákon v ustanovení §147 odst. 1 tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného D. T. Poté aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně případně dalších rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazujících, pokud by vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. aby přikázal věc státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni k novému projednání a rozhodnutí. Zároveň vyslovil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání, pokud k tomu budou splněny zákonné podmínky.
4. K podané stížnosti pro porušení zákona se písemně vyjádřili v rámci postupu podle §274 odst. 5 tr. ř. státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství i obhájkyně obviněného. Oba ve své podstatě vyjádřili plný souhlas s argumenty i právním názorem ministra spravedlnosti vyjádřeným ve stížnosti pro porušení zákona a v závěru svých podání navrhli Nejvyššímu soudu stejný postup včetně konečného rozhodnutí, jak to učinil ve svém podání stěžovatel.
5. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
Podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud z obsahu předloženého spisu zjistil, že v rámci svého přípisu ze dne 4. 5. 2022 č. j. ZT 63/2022-8, kterým dozorující státní zástupce vrátil policejnímu orgánu spisový materiál, jenž mu byl předložen s návrhem na podání obžaloby obviněného D. T., mj. policejní orgán instruoval, aby obvinění jmenovaného bylo rozšířeno též o zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, což se také následně stalo. Takovýto úkon dozorujícího státního zástupce vůči policejnímu orgánu, nelze než označit za pokyn ve smyslu §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
K tomu je třeba zdůraznit, že uvedené ustanovení trestního řádu má zásadní význam pro zajištění objektivity rozhodování o stížnosti. Státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením a v jeho rámci nad činností jednotlivých policejních orgánů, je zásadně orgánem oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení těchto policejních orgánů. Výjimkou je ale situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení policejnímu orgánu. V důsledku toho by totiž nemohl zcela nestranným způsobem podanou stížnost přezkoumat a rozhodnout o ní. V těchto případech proto musí být taková stížnost jeho prostřednictvím předložena státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství, aby o ní rozhodl. Tyto zásady lze bezpochyby vztáhnout i na případ obviněného D. T., přičemž v duchu těchto zásad nebylo státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Sokolově postupováno.
6. Proto s ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově ze dne 8. 7. 2022 č. j. ZT 63/2022-16 byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného D. T. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla svého podkladu. Věc potom podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal krajskému státnímu zástupci v Plzni, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, což znamená, že o stížnosti obviněného proti předmětnému usnesení o zahájení trestního stíhání bude muset být nově rozhodnuto.
7. O podané stížnosti pro porušení zákona bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto v souladu s ustanovením §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
V samotném závěru si rozhodující senát nemůže odpustit vyjádřit podiv nad tím, že navzdory jasné právní úpravě i celé řadě již existujících rozhodnutí Nejvyššího soudu k této problematice stále k podobným pochybením v rámci státního zastupitelství dochází.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 5. 2023
JUDr. František Hrabec
předseda senátu