ECLI:CZ:NS:2023:4.TZ.54.2023.1
sp. zn. 4 Tz 54/2023
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2023 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Ondrušové a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. Z. , nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici XY, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. 0 ZT 84/2022-70, a podle §268 odst. 2 tr. ř., 269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. 0 ZT 84/2022-70, byl porušen zákon v ustanoveních §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. a §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. v neprospěch obviněného J. Z.
II. Zrušuje se usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. 0 ZT 84/2022-70. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Dne 23. 6. 2023 byla doručena Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, č. j. MSP-328/2023-ODKA-SPZ/3, kterou podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. Z. (dále jen „obviněný“). Stížností ministr spravedlnosti napadá pravomocné usnesení státního zástupce Okresního státního zástupce ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. ZT 84/2022-70, kterým byla jako opožděná podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského Kraje, Územního odboru XY, OKH, SKPV ze dne 17. 10. 2022, č. j. KRPC-106664-336/TČ-2021-020781, kterým bylo podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. zahájeno (rozšířeno) trestní stíhání obviněného. Ministr spravedlnosti uvádí, že podle odůvodnění napadeného usnesení obviněný nevyužil možnost učinit podání u ředitele nápravného zařízení, jak předpokládá §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. nebo prostřednictvím svého obhájce tak, aby byla podána včas. Jestliže tedy poštovní doručovatel podání obdržel až dne 26. 10. 2022, nebylo ji možno považovat za podanou včas.
2. Stěžovatel následně ovšem konstatuje, že ze sdělení vězeňské služby vyplývá, že obviněný dne 24. 10. 2022 v 15:00 předal vychovateli doručenou úřední korespondenci adresovanou Policii ČR. Tato zásilka byla vychovatelem předána na podatelnou dne 25. 10. 2022, která jí téhož dne dodala České poště.
3. Ministr spravedlnosti je toho názoru, že z trestního spisu a ze zprávy Věznice XY ze dne 27. 4. 2023, č. j. VS-96931-2/ČJ-2023-802410-DOZ, která byla opatřena v rámci výkonu dohledu, bylo zjištěno, že usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno dne 19. 10. 2022, což byla středa. Třídenní lhůta k podání stížnosti proti usnesení začala plynout ve čtvrtek 20. 10. 2022 a její konec připadl na sobotu 22. 10. 2022. Lhůta k podání stížnosti tedy uplynula až v pondělí 24. 10. 2022, což byl nejbližší pracovní den. Pokud obviněný předal pověřenému zaměstnanci věznice korespondenci obsahující stížnost proti usnesení adresovanou policejnímu orgánu dne 24. 10. 2022, pak bez ohledu na to, zda pracovníkovi věznice výslovně sdělil, že obsahem korespondence je opravný prostředek, se uplatní §60 odst. 4 písm. d) tr. řádu s tím důsledkem, že stížnost proti usnesení byla obviněným podána včas. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 8 Tz 27/2016.
4. Podle ministra spravedlnosti napadeným usnesením státního zástupce, jímž byla zamítnuta pro opožděnost stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, aniž by byly splněny podmínky uvedené v §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. a aniž by se jejím obsahem státní zástupce věcně zabýval, byl porušen zákon v neprospěch obviněného.
5. Závěrem podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. ZT 84/2022-70, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) a §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. S odkazem na §269 odst. 2 tr. ř. navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil, a zároveň zrušil všechna rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu státnímu zastupitelství ve Strakonicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, ministr s takovým postupem vyslovil souhlas.
6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se k předmětné stížnosti vyjádřila dne 30. 6. 2023, sp. zn. 1 NZZ 2047/2023, tak, že se s argumentací ministra spravedlnosti ztotožňuje. Svůj postoj stručně odůvodnila tím, že s odkazem na skutečnosti vyplývající ze spisového materiálu je zřejmé, že předmětná lhůta pro podání stížnosti proti usnesení policejního orgánu připadla na sobotu 22. 10. 2022, takže posledním dnem lhůty (nejbližší následující pracovní den) bylo pondělí 24. 10. 2022 (viz §60 odst. 1, 3 tr. ř.). Obviněný sepsal stížnost dne 22. 10. 2022, přitom ji následně dne 24. 10. 2022 předal vychovateli, což je zaznamenáno ve vězeňském informačním systému. K poštovní přepravě byla daná stížnost vězeňskou službou předána 25. 10. 2022. V této souvislosti odkazuje státní zástupkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 8 Tz 27/2016, jehož část přitom ve vyjádření cituje.
7. Státní zástupkyně tak uzavírá, že obviněný podal poslední den lhůty opravný prostředek u vychovatele Věznice XY [správně Věznice XY]. Lhůta k podání opravného prostředku tak byla podle jejího názoru zachována i přes skutečnost, že obviněný výslovně vychovateli neuvedl, že se jedná o opravný prostředek.
8. Závěrem státní zástupkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud této stížnosti pro porušení zákona vyhověl a podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. ZT 84/2022, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. a §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. Dále aby Nejvyšší soud s odkazem na §269 odst. 2 tr. ř. dané usnesení zrušil, a zároveň zrušil všechny rozhodnutí na zrušení rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem k obsahu pozbyla podkladu a v souladu s §270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Pokud by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem než uvedeným v §274 odst. 2, 3 tr. ř., pak i pro tento případ souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání (§274 odst. 4 tr. ř. ve znění účinném od 8. 12. 2021).
9. Obhájce obviněného se k předmětné stížnosti do dne tohoto rozhodnutí nevyjádřil.
10. Ze spisového materiálu ZT 84/2022 vyplývá, že usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obviněného podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. ze dne 17. 10. 2022, č. j. KRPC-106664-336/TČ-2021-020781 (č. l. 55), bylo obviněnému doručeno dne 19. 10. 2022 (č. l. 60).
11. Ze záznamu o prostudování spisu ze dne 27. 2. 2023 (č. l. 895) je zřejmé, že obviněný namítl, že dne 17. 12. 2022 byla zamítnuta jím podaná stížnost proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání státním zástupcem z důvodu opožděnosti, aniž by pro tento postup byly splněny zákonné předpoklady. Je toho názoru, že došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
12. Z napadeného usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích vyhotoveném dne 7. 12. 2022, č. j. 0 ZT 84/2022-70 (dozorový spis je veden pod sp. zn. ZT 84/2022), vyplývá, že stížnost obviněného proti usnesení Policie ČR, KŘP Jihočeského Kraje, Územní odbor XY, OHK, SKPV, pod č. j. KRPC-106664-336/TČ-2021-020781, kterým bylo zahájeno (rozšířeno) podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. trestní stíhání obviněného Z. a obviněného T. K., zamítl státní zástupce podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděné. Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že státní zástupce učinil takové rozhodnutí na základě skutečnosti, že napadené usnesení bylo obviněnému doručeno dne 19. 10. 2022, přičemž za den podání stížnosti považoval až datum 26. 10. 2022. K tomuto akcentoval, že obviněný nevyužil možnost učinit podání skrze ředitele nápravného zařízení podle §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. nebo prostřednictvím svého obhájce tak, aby byla podána stížnost včas.
13. Nejvyšší soud si následně vyžádal zprávu Věznice XY ze dne 27. 4. 2023, č. j. VS 96931-2/ČJ-2023-802410-DOZ, vypracovanou na základě žádosti Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, sp. zn. KZT 117/2023, pro účely výkonu dohledu podle §8 odst. 1 tr. ř. V předmětné zprávě je uvedeno, že obviněný obdržel 19. 10. 2022 doporučený dopis od PČR KŘP Jihočeského kraje, ÚO XY, zásilka XY. Vychovatelem bylo do VIS (Vězeňský informační systém) zaznamenáno, že se jedná o č. j. KRPS-106664-336/TČ-2021-020781. Dne 24. 10. 2022 bylo následně do VIS zaznamenáno vychovatelem, že mu byla obviněným předána dne 24. 10. 2022 v 15:00 hod. doporučená úřední korespondence adresovaná Policií České republiky OKŘ XY. Vychovatel do VIS zaznamenal, že korespondence bude odeslána následující den. Podle Doručovací knihy – podací lístky, vychovatel korespondenci předal na podatelnu 25. 10. 2022, kdy byla podatelnou předána České poště, ale korespondence byla vrácena zpět, neboť obsahovala málo známek pro přepravu Českou poštou. Dne 26. 10. 2022 byla korespondence podatelnou Věznice XY předána opětovně na poštu, a tím byla Českou poštou převzata do přepravy až dne 26. 10. 2022. Ředitel věznice dále konstatoval [zjevně však v rozporu s §60 odst. 1, 3 tr. ř.], že z výše uvedeného plyne, že obviněný sice svou stížnost sepsal dne 22. 10. 2022, ale vychovateli tuto předal až 24. 10. 2022, 15:00 hod, tudíž po uplynutí zákonné lhůty tří dnů pro podání stížnosti. Doplňuje také, že podle záznamů věznice obviněný pravděpodobně zásilku neoznačil a o potvrzení nepožádal, navíc korespondenci sám předal vychovateli výkonu trestu odnětí svobody po zákonné lhůtě.
14. Součástí předmětné zprávy vypracované Věznicí XY je také kopie záznamu ve VIS ze dne 24. 10. 2022, 14:59 hod., kde je uvedeno „22.10.24 vych. B. R.– 15:00 hodin převzata od odsouzeného doporučená úřední korespondence. Bude odeslána následující den.“ Ke zprávě je také přiložena kopie dokumentu Doručovací kniha, Podací lístky, rok 2022. Z té je patrné, že předmětná korespondence byla skutečně předána České poště podatelnou dne 25. 10. 2022. Vede zmíněného údaje je pak dopsána rukou informace „Pošta vrátila zpět málo známek vylepeno“. Záznam ze dne 26. 10. 2022 ze stejného listu knihy pak uvádí, že předmětná zásilka byla odeslána 26. 10. 2022.
15. Především je třeba konstatovat, že podmínky ve výkonu trestu odnětí svobody neupravuje pouze zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o výkonu trestu“), či vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „řád výkonu trestu“), ale tyto (v souladu se zákonnou právní úpravou) upravují mj. i vnitřní předpisy Vězeňské služby ČR (např. nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR, nařízení ředitele příslušné věznice, vnitřní řád příslušné věznice, případně různé metodické listy). Nejvyšší soud si tak vyžádal od zmíněné věznice Vnitřní řád pro odsouzené Věznice XY ze dne 12. 10. 2022, č. j. VS-158845/ČJ-2022-802432, který byl účinný v době, kdy obviněný odesílal zmíněnou korespondenci. Dále bylo dotazem na věznici ověřeno, že mimo uvedený vnitřní řád, žádný další vnitřní předpis Vězeňské služby ČR korespondenci mezi odsouzenou osobou a státním orgánem neupravuje.
16. Uvedený vnitřní řád věznice (viz §14 zákona o výkonu trestu) upravuje v čl. 11 problematiku korespondence. Z předmětného článku konkrétně vyplývá, že odesílání a přijímání korespondence se provádí zásadně prostřednictvím příslušného vychovatele. Odesílání a přijímání korespondence nebo zpráv a sdělení jinou cestou nebo jiným způsobem není povoleno. Označené uzamykatelné schránky na korespondenci vybírá vychovatel. V čl. 3 vnitřního řádu je také stanoveno, že převzetí korespondence k odeslání provádí při ranní kontrole cel zejména vychovatel nebo dozorce. Korespondenci, která obsahuje podání opravného prostředku ve smyslu právních předpisů, předá odsouzený v době nepřítomnosti vychovatele službu konajícímu dozorci.
17. Nejvyšší soud na podkladě zjištěných okolností sděluje následující skutečnosti.
18. Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítne nadřízený orgán stížnost, byla-li podána opožděně. Podle §60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
19. Trestní řád dále specifikuje, že lhůta je též zachována tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě učiněno u ředitele nápravného zařízení, kde je ten, kdo podání činí, ve vazbě nebo v trestu [§60 odst. 4 písm. d) tr. ř.].
20. Podle §17 odst. 3 zákona o výkonu trestu se korespondence mj. mezi odsouzeným a státními orgány České republiky odesílá a doručuje neprodleně. Podle odst. 5 totožného ustanovení, je taková korespondence odesílána na náklady věznice, pokud odsouzený nemá žádné finanční prostředky. Řád výkonu trestu pak rozvádí v §24, že pro korespondenci odsouzených se na přístupném místě zřizují uzamykatelné schránky, do kterých ji odsouzení mohou vložit, pokud ji neodevzdají vychovateli. Korespondenci, v níž odsouzený podává opravný prostředek ve smyslu právních předpisů a Vězeňské službě ČR je tato skutečnost známa, opatří pověřený zaměstnanec Vězeňské služby ČR prezenčním razítkem věznice a datem, kdy bylo takové podání učiněno. Na žádost odsouzeného mu pověřený zaměstnanec potvrdí převzetí takového podání s uvedením data převzetí. Pro každého odsouzeného je vedena evidenční karta korespondence, v níž se eviduje veškerá korespondence odsouzeného, kterou činí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podle §26 odst. 1 zákona o výkonu trestu. Ostatní korespondence se eviduje jen v případě, že je zasílána doporučeně (srov. §24 odst. 4 řádu výkonu trestu) (Kalvodová, V. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody: komentář . Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 54).
21. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 12. 11. 1974, sp. zn. 11 Tz 37/74 (R 47/1975 tr.) vyplývá, že opravný prostředek podaný v zákonné lhůtě u náčelníka nápravného zařízení, kde je ten, kdo ho podává ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, je podán včas, i když byl nesprávně označen a adresován a příslušnému soudu došel po lhůtě. Taktéž v rozhodnutí ze dne 4. 8. 1977, sp. zn. 1 Tz 36/77 (R 67/1978 tr.) Nejvyšší soud stanovil, že lhůta k podání odvolání u obviněného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, je zachována též tehdy, odevzdal-li obviněný písemně provedené odvolání ve lhůtě příslušnému vychovateli nápravného výchovného ústavu, v němž odpykává uložený trest odnětí svobody. Na zachování této lhůty přitom nemá vliv skutečnost, že vychovatel vrátil obviněnému včas podané odvolání zpět k odstranění domnělých formálních nedostatků podaného odvolání a znovu je přijal až po uplynutí lhůty k podání odvolání. Nejvyšší soud také v minulosti rozhodl, že na zachování lhůty nemá vliv, pokud obviněný příslušnému zaměstnanci Vězeňské služby ČR neoznámí, že korespondence obsahuje opravný prostředek (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 4 Tz 103/2009) a tedy pokud si nevyžádá zmíněné potvrzením o převzetí takového podání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 8 Tz 27/2016). Z dalších rozhodnutí vyplývá, že obviněnému nelze přičítat k tíži, pokud pracovník Vězeňské služby ČR opravný prostředek nepodal v zákonné lhůtě k poštovní přepravě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 6 Tz 30/2020-II; ze dne 20. 7 2016, sp. zn. 8 Tz 27/2016; či ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 4 Tz 103/2009).
22. Z výše uvedených předpisů tak vyplývá, že pověřeným pracovníkem Vězeňské služby ČR, a to i konkrétně v rámci výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici XY, kterému má odsouzený předat korespondenci (pokud ji nevhodí do příslušné schránky) k přepravě, je vychovatel. Podle výše zmíněné judikatury Nejvyššího soudu nemůže být dána obviněnému k tíži skutečnost, že tento pověřený pracovník předmětnou korespondenci podá k přepravě po lhůtě, jestliže mu byl opravný prostředek předán odsouzeným včas. Na tomto nemění nic ani skutečnost, pokud takovému pracovníkovi odsouzený nesdělí, že korespondence obsahuje opravný prostředek a nevyžádá si tak předmětné potvrzovací razítko.
23. Ze spisového materiálu a zprávy vypracované Věznicí XY dne 27. 4. 2023, č. j. VS 96931-2/ČJ-2023-802410-DOZ, včetně jejich příloh (kopie záznamu ve VIS a kopie Doručovací knihy) pak jednoznačně vyplývá, že obviněný v pondělí dne 24. 10. 2022 předal vychovateli cca v 15:00 hod. korespondenci obsahující opravný prostředek proti usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského Kraje, Územního odboru XY, OKH, SKPV ze dne 17. 10. 2022, č. j. KRPC-106664-336/TČ-2021-020781, kterým bylo podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. zahájeno (rozšířeno) trestní stíhání obviněného. S ohledem na §60 odst. 1, 3 tr. ř. tak byl tento opravný prostředek podán včas, jestliže zmíněné usnesení bylo obviněnému doručeno 19. 10. 2022, kdy konec lhůty pro podání opravného prostředku dopadal na sobotu 22. 10. 2022, tedy den pracovního klidu a nejbližším pracovním dnem bylo právě zmíněné pondělí 24. 10. 2022. Obviněný tak stížnost proti předmětnému usnesení policejního orgánu podal včas. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích tak nemohl postupovat podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
24. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, když zákon byl porušen v §148 odst. 1 písm. b) a §60 odst. 4 písm. d) tr. ř., a to v neprospěch obviněného.
25. Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud poukazuje také na tu skutečnost, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ve svém přípise ohledně předložení dozorového a trestního spisu k výkonu dohledu ze dne 16. 3. 2023, č. j. 0 ZT 84/2022-96, namítá, že byť stížnost obviněného zamítnul jako opožděnou, tak v odůvodnění usnesení je uvedeno, že se námitkami obviněného přesto zabýval a tyto byly shledány jako nedůvodné, přičemž napadené usnesení policejního orgánu bylo shledáno jako důvodné a zákonné. Taková tvrzená skutečnost však nemohla zhojit výše zmíněné pochybení, když napadené usnesení v této souvislosti obsahuje velice stručné odůvodnění „… stížnostní námitky nebyly shledány jako důvodné. Státní zástupce přezkoumal napadené usnesení na základě svého obecného dozorového oprávnění a shledal jej zákonným a odůvodněným.“ Takové odůvodnění „teoretického“ zamítnutí stížnosti podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodně neobstojí ve světle požadavku §134 odst. 1, 2 tr. ř. na řádné odůvodnění usnesení, když z daného souvětní nejsou patrné jakékoliv úvahy, které státního zástupce k takovému závěru vedly.
26. Z těchto důvodů Nejvyšší soud po přezkumu napadeného usnesení státního zástupce ve smyslu §267 odst. 3 tr. ř. vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného v §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. a §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud pak s ohledem na vyslovené porušení zákona v neprospěch obviněného podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. ZT 84/2022-70, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích, aby stížnost v potřebném rozsahu znovu posoudil a rozhodl o ní, přitom se bude znovu zabývat skutečností, zda byl předmětný opravný prostředek podán obviněným opožděně, či nikoliv.
27. Nejvyšší soud připomíná, že podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Současně je třeba zdůraznit, že stížnost byla podána ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně v jeho neprospěch.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 7. 2023
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu