ECLI:CZ:NS:2023:4.TZ.79.2023.1
sp. zn. 4 Tz 79/2023-276
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 9. 2023 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Marty Ondrušové a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného L. N. , t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Všehrdy, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 10. 7. 2020 č. j. 5 T 67/2020-226 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 10. 7. 2020 č. j. 5 T 67/2020-226 byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného L. N.
II. Napadený rozsudek se zrušuje . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 3. 2021 č. j. 4 T 18/2021-56.
III. Okresnímu soudu v Chomutově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Dne 10. 8. 2023 podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného L. N. (dále také jen obviněný), proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 10. 7. 2020 č. j. 5 T 67/2020-226, jenž téhož dne nabyl právní moci. V jejím odůvodnění nejprve zmínil obsah uvedeného rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným dvěma zločiny krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku /skutky popsané pod body 1–2, 3/, jichž se dopustil následovným jednáním:
1) dne 17. 3. 2020 kolem 20:35 hod. v supermarketu v Obchodní zóně XY, okres XY, dal do kapsy bundy pudr zn. Esence v hodnotě 74,90 Kč a řasenku zn. Esence v hodnotě 74,90 Kč a s tímto zbožím prošel prostorem pokladen bez zaplacení, čímž způsobil Kaufland Česká republika, v. o. s., IČ 251101261, škodu ve výši 149,80 Kč,
2) dne 25. 3. 2020 kolem 20:30 hod. v supermarketu v ulici XY v XY ukryl pod svou bundu 2 sady holení zn. Gillete v celkové hodnotě 899,90 Kč a s tímto zbožím prošel prostorem pokladen bez zaplacení, čímž způsobil Kaufland Česká republika, v. o. s., IČ 25110161, škodu ve výši 899, 80 Kč,
3) dne 15. 5. 2020 kolem 00:30 hod. společně s další osobou před prodejnou v Obchodní zóně XY, okres XY, vzali svazek s osmi klíči, který ležel před prodejnou, a za pomocí klíčů si odemkli řetěz spojující venkovní vystavený nábytek a odnesli si dřevěné lehátko z tropického dřeva v hodnotě 1. 290 Kč a svazek s osmi klíči v celkové hodnotě 500 Kč, čímž způsobili ASKO–NÁBYTEK, spol. s r. o., IČ 411939346, škodu ve výši 1. 790 Kč,
a uvedených jednání se dopustil poté, co byl za přečin krádeže podle §205 odst. 1, 3 trestního zákoníku odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 17 T 86/2019, který nabyl právní moci dne 16. 10. 2019 (…) a dále se jich dopustil za situace, kdy usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 byl vyhlášen z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS Co V-2) na území České republiky nouzový stav od 14:00 hod. dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, a tento stav byl usnesením vlády č. 396 ze dne 9. 4. 2020 prodloužen do 30. 4. 2020 a ze dne 30. 4. 2020 č. 485 do 17. 5. 2020.
Za to byl odsouzen podle §205 odst. 4 a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 26 měsíců, k jehož výkonu byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
Tento trest byl následně zrušen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 3. 2021 č. j. 4 T 18/2021-56, přičemž byl obviněnému za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku sbíhající se s dvěma zločiny krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody podle §205 odst. 4, §43 odst. 2 tr. zákoníku v trvání 32 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.
2. V další části stížnosti pro porušení zákona stěžovatel vyjádřil nesouhlas s aplikací ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku u obou trestných činů krádeže, jimiž byl obviněný uznán vinným. Poukázal na relevantní právní úpravu §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a v této souvislosti i na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, zveřejněný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., podle nějž platí, že „k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnější m treste m odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“. O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila- li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru pak dospěl i Ústavní soud v nálezu z 20. 7. 2021 sp. zn. IV. ÚS 767/21, když se ztotožnil s uvedeným rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu s tím, že předmětné porušení zákona má i ústavně právní rozměr.
3. Stěžovatel poukázal, že v předmětné věci se sice ob vině ný dopusti l trestné činnosti ve dnech 17. 3. 2020, 25. 3. 2020 a 15. 5. 2020 za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV -2 a z působujícího onemocnění COVID -19 v pandemickém rozsahu , nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti, kdy obviněný odcizil věci relativně malé hodnoty, konkrétně pudr, řasenku, dvě sady holení, dřevěné lehátko a svazek klíčů v celkové hodnotě 2 839,70 Kč, nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila. Stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
4. Z uvedeného vyplývá, že v předmětné věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného přitom mělo být právně kvalifikováno jako dva přečiny krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu se v konečném důsledku uložený souhrnný trest, odnětí svobody v trvání 32 měsíců jeví jako excesivní. Uvedený trest odnětí svobody již obviněný ale nevykonává, jelikož z něj byl usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 20. 10. 2021 sp. zn. 2 PP 167/2021 podmíněně propuštěn na zkušební dobu v trvání 3 let. V současné době však vykonává trest odnětí svobody z rozhodnutí Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 25 T 6/2023.
5. V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 10. 7. 2020 č. j. 5 T 67/2020-226 byl v neprospěch obviněného L. N. porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby tento rozsudek zrušil, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbydou svého podkladu, zejména rozsudek rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 3. 2021 č. j. 4 T 18/2021-56. Poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně ministr spravedlnosti vyslovil souhlas, aby Nejvyšší soud za splnění zákonných podmínek rozhodl o podané stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.
6. K podané stížnosti pro porušení zákona se ještě před konáním neveřejného zasedání písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. V tomto vyjádření se ztotožnil s názory a argumenty ministra spravedlnosti, které učinil obsahem podané stížnosti pro porušení zákona. Její podání proto označil za opodstatněné a navrhl, aby jí bylo vyhověno a rozhodnuto tak, jak je uvedeno v návrhu ministra spravedlnosti. Zároveň vyslovil souhlas s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, a to i pro případ neuvedený v §274 odst. 2, 3 tr. ř.
7. Obviněný ani jemu ustanovený obhájce se ke stížnosti pro porušení zákona v určené lhůtě nevyjádřili.
8. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v níže uvedeném rozsahu.
9. Tresného činu krádeže podle §205 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo podle písm. a) si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou; podle písm. b) čin spáchá vloupáním. Za to může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Trestného činu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odso uzen nebo potrestán. Za to může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku odnětím svobody na dvě léta až osm let bude p achatel potrestán, spáchá- li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek
nebo majetek.
10. Možností aplikace okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publ. pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.). Zde uvedl, že zákon s naplněním tam stanovených podmínek počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelná pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, vyskytující se na území České republiky od měsíce března 2020.
11. Dále Nejvyšší soud zdůraznil, že za jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
12. V právní větě rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu je uvedeno, že zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže spočívající v tom, že čin byl spáchán za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ [§205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], může být naplněn tím, že pachatel se dopustil krádeže v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění COVID-19. Nestačí zde ovšem jen časová a místní souvislost spáchaného činu s takovou událostí, ale je nutná i určitá věcná souvislost s ní, tedy že se tato událost konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Uvedený vztah bude dán např. tehdy, jestliže zmíněná událost nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku a k jejímu řešení umožnily či usnadnily pachateli spáchání trestného činu, nebo pokud pachatel počítal s tím, že mu to umožní uniknout jeho odhalení a dopadení, anebo svůj čin zaměřil přímo proti těmto opatřením a omezením, aby je mařil či ztěžoval apod.
13. Samotné vyhlášení nouzového stavu (čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.) a spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Vyhlášení nouzového stavu, důvody, které k němu vedly, a veřejně dostupné informace o něm však mohou mít podpůrný význam pro závěr, že v dané době a na daném místě došlo k určité „události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ a že pachatel o tom alespoň měl a mohl vědět [§17 písm. b) tr. zákoníku].
14. Z uvedeného vyplývá, že aby případ krádeže mohl být posouzen jako zločin v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – kromě výše uvedené místní a časové – také určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, případně pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd. Nejvyšší soud v této souvislosti dodal, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
15. Jestliže budou výše uvedené úvahy a závěry aplikovány na trestní věc obviněného L. N., je zřejmé, že útoků popsaných v odsuzujícím rozsudku Okresního soudu v Chomutově se dopustil ve dnech 17. 3. 2020 a 25. 3. 2020 pokračujícím jednáním a dále dne 15. 5. 2020 a to v době jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, a to v období výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, nouzový stav na území České republiky na dobu 30 dnů a tento byl jejím usnesením č. 396 ze dne 9. 4. 2020 prodloužen do 30. 4. 2020 a následně jejím usnesení č. 485 ze dne 30. 4. 2020 opětovně prodloužen do 17. 5. 2020.
Současně je však třeba konstatovat, že mezi zmíněnými skutky posouzenými soudem jako trestné činy krádeže i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a událostí v podobě výskytu koronaviru, není dána žádná věcná souvislost ve smyslu výše zmíněných požadavků. Jak vyplývá z učiněných skutkových zjištění, obviněný se sice v kritické době dopustil jednání proti cizímu majetku – kdy ke škodě poškozených odcizil různé drobné věci, přičemž jejich celková hodnota nedosáhla ani částky 3 000 Kč, tedy hodnoty dosahující v té době alespoň úrovně škody nikoli nepatrné. Zároveň je zřejmé, že přitom nijak nevyužil ani nezneužil výše zmíněnou událost v podobě výskytu koronaviru SARS CoV-2, ani mu její existence spáchání deliktu neusnadnila. Také nemohl reálně počítat s tím, že mu výskyt koronaviru nebo přijetí navazujících opatření pomohou v nezjištění či neodhalení trestné činnosti. Obviněný se v podstatě dopustil těchto jednání standardním způsobem, jenž odpovídá obdobným případům podřazovaným pod právní kvalifikaci podle §205 tr. zákoníku, přičemž je spáchal ve lhůtě, která zakládá užití odst. 2 §205 tr. zákoníku. Jednalo se též o věci, které nesouvisely s řešením události (výskytu koronaviru), ani nemohly být užity při její eliminaci.
Vzhledem k výše uvedeným okolnostem zde tudíž nebylo důvodu, aby jednání obviněného bylo posouzeno jako trestný čin krádeže i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí byla totiž naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, protože předmětný útok obviněného tuto událost či související dopady nijak nevyužil, nezneužil, nezvýšil apod. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že okresní soud ohledně obviněného učinil nesprávné právní posouzení skutku v případech trestného činu krádeže, pokud u nich bylo dovozeno též naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
16. Nejvyšší soud tudíž shledal podanou stížnost pro porušení zákona jako důvodnou ohledně vznesené výhrady týkající se výše zmíněné právní kvalifikace. Pokud jde o výrok o trestu odnětí svobody, který v důsledku toho byl obviněnému uložen, tak jeho výměra, byť ji lze označit za přísnější, nevybočuje z trestní sazby stanovené pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (6 měsíců až 3 léta), který měl být správně aplikován, a tudíž zde nejsou naplněny parametry ustanovení §266 odst. 2 tr. ř. upravující, kdy lze podat stížnost pro porušení zákona proti výroku o trestu. Posuzovat pak samotnou zákonnost souhrnného trestu uloženého obviněnému následně rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 3. 2021 sp. zn. 4 T 18/2021 v tomto řízení nelze, jelikož stížnost pro porušení zákona proti tomuto soudnímu rozhodnutí podána nebyla.
17. V důsledku toho Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 10. 7. 2020 č. j. 5 T 67/2020-226 byl v neprospěch obviněného L. N. porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak tento napadený rozsudek Okresního soudu v Chomutově zrušil a současně zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Jelikož za obsahově navazující je třeba označit i výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 3. 2021 č. j. 4 T 18/2021-56, neboť v souvislosti s nyní zrušeným rozsudkem sp. zn. 5 T 67/2020 jím byl obviněnému v minulosti uložen za vícečinný souběh trestných činů souhrnný trest, bylo nezbytné v rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 3. 2021 č. j. 4 T 18/2021-56 zrušit výrok o trestu, protože při jeho ukládání bylo vycházeno i z právní kvalifikace trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jež byla tímto rozsudkem Nejvyššího soudu označena za nezákonnou. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak bylo přikázáno Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, při respektování všech shora uvedených právních závěrů (§270 odst. 4 tr. ř.).
Vzhledem k tomu, že obviněný sice t. č. vykonává trest odnětí svobody, ale nikoli vyplývající z rozsudku, který byl stížností pro porušení zákona napaden, nýbrž na základě rozhodnutí Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 25 T 6/2023, nebylo nutné rozhodovat o tom, zda obviněný bude, resp. nebude vzat do vazby (§275 odst. 3 tr. ř.).
18. O podané stížnosti pro porušení zákona bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto v souladu s ustanovením §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 9. 2023
JUDr. František Hrabec
předseda senátu