ECLI:CZ:NS:2023:6.TDO.183.2023.1
sp. zn. 6 Tdo 183/2023-598
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2023 o dovolání, které podala obviněná T. K. , roz. G., nar. XY, občanka Ruské federace, trvale bytem XY, XY, adresa k doručování XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 8. 2022, č. j. 5 To 210/2022-545, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 29 T 62/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné T. K. odmítá.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 12. 11. 2021, č. j. 29 T 62/2019-496 , byla obviněná T. K. (dále „obviněná“, příp. „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle výroku napadeného rozsudku dopustila tím, že
dne 19. 5. 2016 na příslušném odboru Magistrátu města Chomutova, Zborovská 4602, jako jednatelka společnosti A. S. M., se sídlem XY, XY, IČ: XY, nechala na základě již uzavřené kupní smlouvy přepsat motocykl zn. Honda NC700, RZ XY, VIN: XY, který byl v majetku společnosti, na O. Z., nar. XY, ačkoli dne 17. 8. 2015 vyzvedla z datové schránky společnosti exekuční příkaz exekutora Mgr. Jana Beneše z Exekutorského úřadu Praha-západ, se sídlem Praha 6, Liborova 405/14, vydaný dne 16. 7. 2015 pod č. j. 191 EX 1833/15-11, jež nabyl právní moci dne 17. 8. 2015, kterým soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem předmětného motocyklu a zakázal povinnému jakkoli s tímto motocyklem nakládat, a dále protokol o soupisu věcí, jejichž prodejem má být exekuce provedena, který byl vydán téhož dne pod č.j. 191 EX 1833/15-12, kdy do tohoto soupisu byl shora uvedený motocykl pojat.
2. Obviněná byla za tento přečin odsouzena podle §337 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost R. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 30. 8. 2022, č. j. 5 To 210/2022-545, tak, že jej podle §256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podala obviněná prostřednictvím svého obhájce Mgr. Leonida Kušnarenka dovolání, jež opřela formálně o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho prvé a třetí alternativě. Jednak namítla zjevný rozpor rozhodných skutkových zjištění určujících pro naplnění znaků trestného činu s obsahem provedených důkazů, jelikož odvolací soud nevzal v úvahu znalecký posudek jednoznačně podporující výpověď obviněné, která od počátku trestního řízení popírala podpis předmětné žádosti o přepis motorového vozidla, a uvěřil výpovědím ostatních svědků. „Analogicky tak obviněná nenaplnila objektivní skutkovou stránku trestného činu kladeného jí za vinu“. Dále dovolatelka namítla, že v řízení nebyly nedůvodně vzaty v úvahu důkazy listinami předloženými již policejnímu orgánu – čtvrtletní výkazy daně z přidané hodnoty (opisy vydané na žádost finančním úřadem) a originálními doklady o nákupech společnosti, svědčící ve prospěch obviněné. Současně uvedla, že o tom, že se jedná o řízení mající řadu vad, svědčí i nepřítomnost obhájce obviněné u prvotních úkonů trestního řízení, kdy na její žádost o jeho přítomnost ji policejní orgán ubezpečil, že toho není potřeba. Došlo tak k závažnému porušení práva na obhajobu obviněné.
5. Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení (nesprávně obviněnou označené jako rozsudek) odvolacího soudu a sám rozhodl o jejím zproštění obžaloby.
6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) k dovolání obviněné uvedla, že dovolatelka ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu neargumentuje způsobem umožňujícím přezkoumání rozhodných skutkových zjištění zatížených vadou zjevného rozporu s obsahem provedených důkazů. Musela by totiž ve smyslu ustálené judikatury vyložit, že toto rozhodné skutkové zjištění soudů postrádá obsahovou spojitost s výsledkem provedeného dokazování, ze kterého nevyplývá při žádném z logicky přijatelných způsobů jeho hodnocení nebo že je opakem toho, co je obsahem takového dokazování, na jehož podkladě bylo toto skutkové zjištění učiněno. I přes nesplnění podmínky k provedení přezkumu správnosti skutkového podkladu právního závěru o naplnění zákonné varianty mařícího jednání podle §337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku o „zcizení“, poukázala na hodnotící/přezkumný postup soudů, které přesvědčivě vyložily důvody, pro které se nemohly přiklonit k obhajobě dovolatelky. K námitce obviněné, že se nedopustila přisouzeného jednání záležejícího v přepisu vlastnického práva společnosti A. S. M. k předmětnému motocyklu (s ohledem na závěry znaleckého posudku z oboru grafologie, že podpis na žádosti o přepis není s vysokou mírou pravděpodobnosti podpisem obviněné), pak soudy svůj zcela opačný skutkový závěr nezaložily pouze na prosté opozici s tímto důkazem. Nemohly totiž přehlédnout, že ke dni podání žádosti o zápis změny vlastníka předmětného motocyklu, jakož i v den doručení exekučního příkazu a soupisu majetku postihnutého probíhajícím exekučním řízením a konečně i v den, kdy došlo k zamítnutí návrhu na zastavení exekuce, vystupovala dovolatelka jako jediný jednatel jmenované exekuované společnosti. Její účast na úkonu u správního orgánu v postavení osoby oprávněné za společnost jednat byla prokázána konstantní výpovědí svědkyně A. O., v souladu s touto pracovnicí registru vozidel vypověděli o přítomnosti dovolatelky u předmětného evidenčního úkonu i svědci P. K., syn dovolatelky, a O. Z., nabyvatel vozidla, u kterých soudy neshledaly, proč by měli svědčit záměrně lživě v dovolatelčin neprospěch. Odvolací soud se zabýval uplatněnou obhajobou i z toho úhlu pohledu, zda při nákupu předmětného motocyklu ze strany P. K. nemohlo dojít k jeho mylnému, resp. účelovému zapsání na exekuovanou společnost, a to aniž by se stalo pochybným, za jakých okolností nabyla právě tato společnost vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Skutkový stav věci tedy netrpí namítanou vadou ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
7. Proto státní zástupkyně navrhla dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, a učinit tak v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Současně vyjádřila souhlas s konáním neveřejného zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III. Přípustnost dovolání a obecná východiska
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněné je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., že podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
9. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vymezených v §265b tr. ř., bylo nutné posoudit, zda obviněnou vznesené námitky naplňují uplatněný dovolací důvod. Obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, totiž musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového důvodu podle §265b tr. ř. a nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
10. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případě, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Vymezení uvedeného dovolacího důvodu výslovně umožňuje, aby za určitých podmínek byl dovoláním napadán skutkový základ soudních rozhodnutí, přesto však nelze vznášet jakékoli skutkové námitky a domáhat se skutkového přezkumu ve stejném rozsahu jako v odvolacím řízení. Vytýkat lze pouze takové vady, které odpovídají některé ze tří kategorií vad důkazního řízení v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. výslovně uvedených – zjevný rozpor skutkových zjištění s provedenými důkazy, procesně nepoužitelné důkazy a tzv. opomenuté důkazy. Vždy se však uvedené vady musí vztahovat k rozhodným skutkovým zjištěním, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu. Uvedený dovolací důvod tedy nemůže být naplněn prostou polemikou dovolatele s hodnocením důkazů soudy a předkládáním vlastních hodnotících úvah a skutkových tvrzení.
IV. Důvodnost dovolání
11. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je třeba připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit ustanovení §265d odst. 2 tr. ř. o povinném zastoupení obviněného obhájcem – advokátem. Na podkladě těchto východisek pak Nejvyšší soud posoudil dovolání obviněné. Současně je třeba uvést, že na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud nepřezkoumává hmotněprávní posouzení skutku, když příslušný dovolací důvod nebyl obviněnou současně ani formálně uplatněn ani obsahově vymezen.
12. Jsou-li výše uvedená výkladová východiska aplikována na nyní posuzovaný případ, je zřejmé, že námitky obviněné uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídají a stojí mimo jeho obsahové vymezení. K tomu musí Nejvyšší soud současně dodat a s ohledem na výše uvedené zopakovat, že není jeho úkolem domýšlet a dotvářet dovolací argumentaci.
13. V té ve smyslu deklarovaného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. absentuje konkrétní odůvodnění, proč má existovat zjevný rozpor rozhodných skutkových zjištění a provedeného dokazování, tedy podrobné vymezení, kterých skutkových zjištění se námitka dovolatelky vlastně týká a v čem konkrétně je spatřován jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy. Lze pouze usuzovat, že vyvozuje nenaplnění objektivní stránky trestného činu s poukazem na to, že nepodepsala žádost o přepis motorového vozidla, jak doložila grafologickým znaleckým posudkem, který pravost jejího podpisu na předmětné žádosti zpochybnil. Uvedené skutkové zjištění ovšem jednak není skutkovým zjištěním rozhodným a určujícím pro naplnění znaků trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §337 tr. zákoníku, když není zmíněno ani v popisu skutkového děje a jednak nebylo soudy ani zpochybněno, jak vyplývá z bodu 19. odůvodnění nalézacího soudu, s čímž se ztotožnil i soud odvolací (bod 8. odůvodnění), tedy oba soudy v souladu s námitkou dovolatelky uzavřely, že podpis na žádosti o přepis motocyklu není její. Nelze tak přisvědčit tvrzení, že odvolací soud nevzal závěry znaleckého posudku v úvahu. Zásadní však pro závěry soudů o vině obviněné byla (při znalosti veškerých aspektů zákazu jakékoli majetkové dispozice s motocyklem) její osobní přítomnost při podání žádosti o zápis změny vlastníka motocyklu v registru silničních vozidel a nikoli podpis příslušné žádosti k tomuto úkonu (viz popis skutkové věty „… nechala na základě již uzavřené kupní smlouvy přepsat motocykl …“). Obviněná tak primárně brojila proti skutkovému závěru, který soudy neučinily a tudíž ani nebyl vyjádřen ve skutkové větě výroku o vině rozsudku nalézacího soudu. Ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu se tak nemohlo jednat ani o rozhodné skutkové zjištění (že obviněná nepodepsala žádost o přepis motocyklu) určující pro naplnění znaků projednávaného trestného činu.
14. K námitce o „nevzetí v úvahu důkazy listinami“ lze vzhledem k její stručnosti a absenci jakékoliv relevantní argumentace (neboť dovolatelka toliko poukázala na neprovedení důkazu čtvrtletními výkazy daně z přidané hodnoty a doklady o nákupech společnosti, které mají svědčit v její prospěch) uvést, že v dovolání nebylo uvedeno, co měly popsané důkazy osvědčit, není zřejmá ani jejich souvislost s projednávanou věcí a tím ani jejich vypovídací potence. Rovněž k vyjádření obviněné o „uvěření výpovědím svědků (soudy nižších stupňů)“ v návaznosti na její nepodepsání žádosti o přepis motocyklu je nutné konstatovat, že jej učinila opět bez jakéhokoli odůvodnění či doplnění, nijak nespecifikovala ani neupřesnila, která svědectví mínila, neidentifikovala, jaká skutková zjištění měla být z těchto důkazů vyvozena, žádné konkrétní námitky týkající se hodnocení těchto důkazů, z nich učiněných skutkových zjištění či následných závěrů právních, neuvedla. Dovolání tak neobsahuje, v čem konkrétně měl spočívat namítaný zjevný rozpor a jaký dopad měl mít případně na skutková zjištění soudu. V té souvislosti je třeba zopakovat a zdůraznit, že skutkový závěr o nepodepsání žádosti o přepis vlastníka motocyklu obviněnou byl obecnými soudy v podstatě akceptován a nebyl vyhodnocen ani jako rozporný s výpověďmi ve věci slyšených svědků, jak vyplývá z bodu 19. odůvodnění nalézacího soudu a bodu 8. odůvodnění soudu odvolacího. Popsané námitky uplatněné obviněnou deklarovanému dovolacímu důvodu neodpovídají a nenaplňují zároveň ani žádný jiný z katalogu dovolacích důvodů.
15. Ani poslední námitka obviněné, že „nebyla zastoupena obhájcem u prvotních úkonů trestního řízení, čímž bylo porušeno její právo na obhajobu“, neodpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu. Ostatně obviněná nijak blíže nespecifikovala, o které konkrétní úkony přípravného řízení se mělo jednat a jak se měla poukazovaná vada řízení podílet na výsledném skutkovém podkladu výroku o její vině. Proto i v tomto případě po obsahové stránce nebyly formulovány žádné konkrétní námitky, k nimž by dovolací soud mohl zaujmout stanovisko, a rovněž v této části podaný mimořádný opravný prostředek neprezentoval ani formálně správně některý z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř.
V. Způsob rozhodnutí
16. S ohledem na výše uvedené je třeba uzavřít, že dovolací námitky obviněné kromě obecné proklamace nesouhlasu s naplněním objektivní stránky trestného činu na základě soudy údajně neakceptovaných skutkových zjištění a výhrady proti nepřítomnosti obhájce při blíže neuvedeném úkonu neobsahují žádnou konkrétní, relevantní argumentaci, na kterou by mohl a měl Nejvyšší soud reagovat. Dovolací argumentace se tak s věcným vymezením uplatněného dovolacího důvodu, ale i dalších důvodů dovolání vymezených v §265b odst. 1 tr. ř., zcela minula. Proto muselo být dovolání obviněné vyhodnoceno jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a jako takové podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto, aniž by napadené rozhodnutí dovolací soud věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl Nejvyšší soud v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [ v ] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 30. 3. 2023
Mgr. Pavel Göth
předseda senátu
Vypracovala:
Mgr. Zuzana Ursová