ECLI:CZ:NS:2023:6.TZ.133.2022.1
6 Tz 133/2022-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivo Kouřila a soudců Mgr. Pavla Götha a JUDr. Vladimíra Veselého v neveřejném zasedání konaném dne 31. 1. 2023 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného L. L., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Všehrdy v jiné trestní věci, proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. L. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263, v celém rozsahu zrušuje . Současně se zrušují i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263 , byl z podnětu odvolání státního zástupce podaného v neprospěch obviněného L. L. (dále jen „obviněný“) podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 29. 12. 2020, č. j. 4 T 103/2020-234, a to v části výroku o vině týkající se skutků 3) – 5), ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody. Podle §259 odst. 3 tr. ř. v rozsahu zrušení a za současného zrušení výroku o vině dílčím útokem pokračujícího trestného činu z trestního příkazu Okresního soudu v Kladně ze dne 6. 10. 2020, sp. zn. 26 T 68/2020, celého výroku o trestu, jakož i dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, při aplikaci §45 odst. 1 tr. zákoníku, bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným pokračujícím zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se podle jeho zjištění dopustil tím, že
1) dne 28. 8. 2020 v době od 07:45 do 07:55 hodin v XY, XY, v prodejně Tesco Stores ČR, a. s., odcizil prsten v hodnotě 199 Kč, dva náhrdelníky v hodnotě 399 Kč za jeden kus, dvoje náušnice v hodnotě 199 Kč za jeden kus, přičemž zboží si vložil do levé ruky, přikryl je svou peněženkou a následně prošel pokladnou č. 1, aniž by zboží uhradil, čímž způsobil poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., IČ: 45308314, celkovou škodu ve výši 1 395 Kč,
2) dne 12. 9. 2020 kolem 17:10 hodin jako zákazník hypermarketu Tesco, v XY, XY, z prodejního regálu odcizil dva kusy zubních kartáčků značky Curaprox typu ZK3960 v hodnotě 129,90 Kč za kus, dále 9 kusů zubních kartáčků značky Curaprox typu ZK5460 v hodnotě 229,90 Kč za kus a dále jeden nabíjecí USB kabel v hodnotě 119 Kč, vše za 2 247,90 Kč, a to tím způsobem, že místi do nákupního košíku si uvedené věci uschoval za kalhoty, bez placení prošel pokladní zónou, za kterou byl zadržen ostrahou prodejny, odcizené věci vydal, tyto byly neporušené navráceny do prodeje a takto jednal ke škodě společnosti Tesco Stores ČR, a. s., IČ: 45308314
3) dne 7. 10. 2020, v době od 17:30 do 17:50 hodin, jako zákazník hypermarketu Tesco, v XY, XY, z prodejního regálu odcizil holicí strojek „hybr“ v hodnotě 629 Kč a sprej na boty Shoell, 150 ml v hodnotě 159,90 Kč, celkem tedy odcizil zboží v hodnotě 782,90 Kč, a to tím způsobem, že místo do košíku si zboží ukryl do tepláků, bez uhrazení prošel pokladní zónou, za kterou byl zadržen ostrahou prodejny, odcizené zboží vydal, toto bylo neporušené navráceno do prodeje, a takto jednal ke škodě společnosti Tesco Stores ČR, a.s., IČ: 45308314,
přičemž těchto jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 14. 2. 2020, spisové značky 4 T 13/2020, který nabyl právní moci dne 12. 5. 2020, odsouzen za spáchání přečinu krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku k podmíněnému trestu odnětí svobody,
a dále se jednání pod bodem 3) dopustil v době nouzového stavu, vyhlášeného dne 30. 9. 2020 usnesením vlády České republiky č, 957, publikovaného pod č. 391/2020 Sb., kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví, v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky, nouzový stav.
2. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §81 odst. 1, §84 a §85 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení dohledu. Podle §85 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby ve zkušební době uhradil škodu způsobenou výše uvedenou trestnou činností. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit společnosti Tesco Stores ČR, a.s., IČ: 45308314, náhradu škody ve výši 1 514 Kč.
II.
Stížnost pro porušení zákona
3. Proti citovanému rozsudku podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona (dále též jen „stížnost“) ve prospěch obviněného. V návaznosti na shora uvedené skutečnosti a relevantní právní úpravu citoval rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Podle něj je třeba, aby existovala věcná souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, aby mohlo dojít k aplikaci §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Jedná se zejména o situace, kdy zmíněná událost pachateli usnadnila či umožnila spáchání trestného činu, případně pokud se trestný čin týkal předmětů majících zvláštní důležitost pro řešení takové události. Dále odkazuje na shodný názor Ústavního soudu obsažený v jeho nálezu ze dne 20. 6. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
4. Obviněný se sice dopustil krádeže v časové souvislosti s výskytem (pandemií) koronaviru SARS CoV-2, tedy za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, nicméně věcná souvislost absentovala, jelikož pouze z volného prodeje odcizil drogistické zboží, aniž by k tomuto jednání danou událost využil, resp. že by mu v souvislostí s ní existující omezení jeho jednání usnadnila. Rovněž jeho trestný čin nesměřoval proti předmětům vyžadujícím zvláštní ochranu v souvislosti s pandemií. Jeho jednání tudíž mělo být posouzeno jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, nikoliv podle kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je i uložený trest zjevně excesivním.
5. Podle ministra spravedlnosti tak byl v důsledku popsaného pochybení krajského soudu napadeným rozsudkem porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného L. L.
6. Ministr spravedlnosti proto závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud
· podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. L. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
· podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
· podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, vyslovil souhlas s takovým postupem.
III.
Vyjádření procesních stran
7. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve svém písemném vyjádření uvedla, že k přísnějšímu posouzení jednání obviněného podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku došlo na základě časové souvislosti jím spáchaného činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, aniž by byla dána i jejich věcná souvislost. Jednání obviněného pod body 1) – 3) výroku o vině mělo být kvalifikováno pouze za zohlednění jeho recidivy jako pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Neshledává tedy jakékoliv pochybnosti o důvodnosti podané stížnosti a plně souhlasí se zněním jejího petitu ad 1) a ad 2).
8. Navrhla tedy, aby Nejvyšší soud podané stížnosti vyhověl a rozhodl ve shodě se závěrečným návrhem ministra spravedlnosti, který pod bodem 3) upřesňuje tak, aby byla předmětná trestní věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána k novému projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze. Současně navrhla, aby takto Nejvyšší soud rozhodl za podmínek §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Zároveň vyjádřila svůj souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání i pro případ rozhodnutí jiným způsobem, než uvedeným v §274 odst. 2, 3 tr. ř. (§274 odst. 4 tr. ř.).
9. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona vyjádřil prostřednictvím ustanoveného obhájce Mgr. Martina Junka. Uvedl, že stížnost pro porušení zákona je důvodná. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 vyplývá, že nouzový stav vyhlášený v souvislosti s pandemií COVID-19 sice může být jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, nicméně případná krádež za tohoto stavu s ním musí mít věcnou souvislost, aby bylo možné ji posoudit podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tento závěr je plně v souladu se zásadou ultima ratio . V případě obviněného však žádná věcná souvislost mezi jeho jednáním a výše zmíněnou událostí zjištěna nebyla. Obviněný byl odsouzen pouze na základě souvislosti časové. Dovolatel odcizil holící strojek a sprej na boty, nikoliv např. roušky, dezinfekční prostředky či léky. Soud prvního stupně čin obviněného podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku nekvalifikoval právě z důvodu absentující věcně souvislosti, kdy odvolací soud dokonce dodává, že úvahy nalézacího soudu jsou lidsky pochopitelné. S uvedeným se v podstatě ztotožňuje i státní zástupkyně v jejím vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona.
10. Závěrem svého vyjádření obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. rozhodl tak, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch odsouzeného L. L. a podle §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl tak, že se tento rozsudek ruší, a to v celém rozsahu, kdy se zrušují i další rozhodnutí, která na zrušovaný rozsudek navazují a která jeho zrušením pozbývají podkladu. Dále navrhl, aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Zároveň uvedl, že souhlasí s tím, aby předmětná věc byla projednána v neveřejném zasedání.
IV.
Relevantní právní úprava
11. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten, [k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2), spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)] .
V.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
12. V souladu s tím, co odeznělo v podané stížnosti pro porušení zákona, je možno zopakovat, že k zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora (bod 3.) citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. K alternativě spočívají ve spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek uvedl, že pod tento zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty lze podřadit celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Pro naplnění označené kvalifikované skutkové podstaty však není dostačující samotné zjištění, že pachatel svůj čin spáchal v době, kdy byl na území státu vyhlášen nouzový stav [k čemuž došlo na základě toho, že vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření]. Nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
13. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření přijatých k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
14. Při vztažení těchto východisek na posuzovanou věc nelze než konstatovat, že argumentace stěžovatele ústící do závěru o nedůvodnosti aplikace kvalifikované skutkové podstaty, resp. odvolacím soudem užitého znaku spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, je důvodná. Odvolací soud při změně právní kvalifikace skutku totiž tuto nikterak neodůvodnil z hlediska vyžadované věcné souvislosti, jak ji vyložilo odkazované rozhodnutí velkého senátu. Tato souvislost není vyjádřena nejen v samotné tzv. skutkové větě odsuzujícího výroku rozsudku, ale není vyložena ani v jeho odůvodnění. Proto nemůže stížností napadené rozhodnutí obstát.
VI.
Způsob rozhodnutí
15. Protože byl obviněný – ve vztahu k dílčímu útoku pokračujícího trestného činu popsanému pod bodem 3 napadeného rozsudku – uznán vinným zločinem krádeže při aplikaci zákonného znaku vyjádřeného v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ač k tomu nenastaly zákonem předvídané okolnosti (vyložená věcná souvislost), došlo rozhodnutím odvolacího soudu k porušení zákona v jeho neprospěch. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. L. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V návaznosti na tento výrok rozhodl podle §269 odst. 2 tr. ř. o zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 11 To 31/2021-263, v celém rozsahu, přičemž současně zrušil i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
16. Úkolem odvolacího soudu bude, aby znovu rozhodl o odvolání státního zástupce, který svým řádným opravným prostředkem napadl rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se skutku popsaného pod body 3 až 5 výroku o vině. Jen pro úplnost se dodává, že tento rozsudek nemá žádný vliv na ta rozhodnutí, která byla jak odvolacím soudem dne 18. 2. 2021 (č. l. 268 až 271), tak posléze soudem prvního stupně dne 2. 12. 2021 (č. l. 330 až 331) učiněna ve vztahu k té trestné činnosti, z jejíhož spáchání byl obviněný viněn podanou obžalobou pod body 1 a 2 jejího žalobního návrhu.
17. O podané stížnosti rozhodl Nejvyšší soud za splnění podmínek §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
18. Zbývá dodat, že při zjištění, že obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody, který mu v trvání čtyř měsíců byl uložen rozhodnutími vydanými Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. 4 T 13/2020 (konec trestu 7. 4. 2023), nevznikla potřeba aplikace §275 odst. 3 tr. ř., podle něhož je povinností Nejvyššího soudu rozhodnout o vazbě obviněného, [v]ykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 1. 2023
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu