ECLI:CZ:NS:2023:6.TZ.16.2023.2
sp. zn. 6 Tz 16/2023-329
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivo Kouřila a soudců Mgr. Pavla Götha a Mgr. Zuzany Ursové v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2023 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. B. , nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem v této trestní věci, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, č. j. 33 T 100/2020-255, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, č. j. 33 T 100/2020-255, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. B. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, č. j. 33 T 100/2020-255, zrušuje . Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o souhrnném trestu odnětí svobody, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. 5. 2021, sp. zn. 9 T 182/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 6 To 346/2021.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v České Lípě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, č. j. 33 T 100/2020-255 , který nabyl právní moci dne 5. 1. 2021, byl J. B. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zčásti ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (bod 1.) a pokračujícím zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body 2. a 3.), kterých se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že
1. dne 6. 4. 2020 v době kolem 16:20 hodin odcizil v prodejně Tesco na adrese XY, XY, jednu láhve whisky Tullamore Dew v hodnotě 369,90 Kč, kterou si uschoval pod oděv a pokusil se odcizit další zboží, instantní kávu Nescafé Gold v hodnotě 279,90 Kč, 16 balení bonbónů Halls v hodnotě po 13,90 Kč, 21 balení energetických bonbónů Bitters v hodnotě po 20,90 Kč, které vložil do batohu a chtěl odejít z prodejny bez zaplacení, ještě na prodejně se jej pokusila zadržet pracovnice prodejny L. N., narozená XY, kterou obviněný odstrčil a proběhl pokladnou bez zaplacení, následně po průchodu pokladnou se jej pokusil zadržet zákazník P. Ř., narozen XY, obviněný se mu ale vysmekl a prodejny utekl, ponechal na místě batoh s uvedeným zbožím, kromě láhve whisky, kterou odnesl sebou, to ke škodě společnosti Tesco Stores ČR, a. s., IČ: 45308314, se sídlem Vršovická 1527/68b, Praha 10, ve výši celkem 1.311 Kč,
2. dne 23. 4. 2020 kolem 07:05 hodin odcizil v prodejně Kaufland na adrese XY, XY, dvě láhve whisky Ballantines v hodnotě po 439,90 Kč, když si jednu láhev uschoval pod bundu a druhou do igelitové tašky a takto prošel přes pokladnu bez zaplacení, to ke škodě společnosti Kaufland Česká republika v. o. s., IČ: 25110161, se sídlem Bělohorská 2428, Praha, ve výši 880 Kč,
3. dne 24. 4. 2020 kolem 15:30 hodin odcizil v prodejně Kaufland na adrese XY, XY, jednu láhev Pražské vodky v hodnotě 109,90 Kč, jeden holicí strojek Mach3 v hodnotě 239,90 Kč, rtěnku Lip colour v hodnotě 199 Kč, oční linky Essence v hodnotě 69,90 Kč, oční stíny bez uvedení značky v hodnotě 89,90 Kč, když zboží uschoval pod oděv a prošel přes pokladnu bez zaplacení, to ke škodě společnosti Kaufland Česká republika, v. o. s., IČ: 25110161, se sídlem Bělohorská 2428, Praha, ve výši 709 Kč,
a tohoto jednání se dopustil
přesto, že byl pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, spáchaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 7. 2019, č. j. 31 T 45/2019-91, v právní moci 21. 8. 2019, k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, s odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání čtyř let,
v době rozšíření koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2, kvůli kterému byl vládním usnesením číslo 194 ze dne 12. 3. 2020 na celém území České republiky po dobu 30 dnů vyhlášen nouzový stav ve smyslu článku 5 ústavního zákona č.110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužený do 30. dubna 2020 usnesením vlády číslo 156 ze dne 9. 4. 2020.
2. Obviněný byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku, k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zároveň zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 5 T 55/2020 ze dne 24. 7. 2020, který nabyl právní moci téhož dne, a z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 61 T 40/2020 ze dne 15. 7. 2020, který nabyl právní moci téhož dne, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1, §229 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.
3. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. 5. 2021, č. j. 9 T 182/2020-190 , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2021, č. j. 6 To 346/2021-230 , byl obviněný J. B. uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Za tento přečin a dále za sbíhající se zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, č. j. 33 T 100/2020-255, byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití ust. §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 46 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, č. j. 33 T 100/2020-255, který nabyl právní moci dne 5. 1. 2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. B. odvolání, které dne 18. 10. 2021 vzal výslovně zpět a v návaznosti na to Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 6 To 346/2021 , vzal podle §250 odst. 4 tr. ř. zpětvzetí odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. 5. 2021, č. j. 9 T 182/2020-190, na vědomí.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
5. Proti prvně citovanému rozsudku (ad 1) podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona (dále též jen „stížnost“), jelikož napadeným rozsudkem porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Stěžovatel poukázal na relevantní právní úpravu §205 odst. 2 tr zákoníku a §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a upozornil na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle něhož platí, že „k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ Dále odkázal na shodný nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Problematika kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v uvedených rozhodnutích byla řešena tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Taková podmínka však v dané věci ovšem absentuje, jelikož obviněný se sice jednání dopustil v době výskytu koronaviru SARS CoV-2, avšak s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti nelze dospět k závěru, že by pandemické situace jakkoli využil či zneužil nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu umožnila nebo usnadnila a trestná činnost ani nesměřovala vůči předmětům zasluhujícím z důvodu pandemické situace zvýšené ochrany. V případě napadeného rozsudku tak došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti těchto činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného měla být kvalifikována pouze jako přečiny krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je i uložený trest zjevně excesivním.
6. Ministr spravedlnosti proto závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1.2021, č. j. 33 T 100/2020-255, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. B. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1.2021, č. j. 33 T 100/2020-255, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména též rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. 5. 2021, č. j. 9 T 182/2020-190 a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v České Lípě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, vyslovil souhlas s takovým postupem.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona ze dne 21. 2. 2023 uvedl, že se s touto stížností ztotožňuje, a učinil návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu shodný se stěžovatelem.
8. Obviněný uvedl, že si obhájce na plnou moc nevolí. Ke stížnosti pro porušení zákona sdělil, že se s touto ztotožňuje a navrhuje podle v ní uvedeném návrhu rozhodnout. Současně požádal, aby po zrušení uvedených rozsudků vzhledem k dalším uloženým trestům bylo jeho trestní stíhání zastaveno podle §172 tr. ř. tzv. pro neúčelnost, příp. sjednána dohoda o vině a trestu a byl mu uložen výchovný trest.
9. Obhájce obviněného ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že se zcela ztotožňuje s její argumentací. Poukázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, týkající se právní kvalifikace podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a potřebné věcné souvislosti spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Ta však v souzené věci z popisu skutku nevyplývá, k naplnění kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku nedošlo a skutek byl nesprávně právně posouzen. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že dotčeným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě byl porušen zákon v neprospěch obviněného, zrušil tento rozsudek v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby přikázal okresnímu soudu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
10. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnosti pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadeným rozhodnutím předcházející, a shledal, že zákon byl ve vytýkaném směru napadeným rozhodnutím soudu skutečně v neprospěch obviněného porušen.
11. Přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, dopustí se zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
12. Ze skutkových zjištění popsaných ve výroku o vině rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 33 T 100/2020, Nejvyšší soud ve shodě s podanou stížností pro porušení zákona zjistil, že obviněný měl právní kvalifikaci dvou zločinů krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku naplnit jednáním výše popsaným (bod 2.), kdy třemi dílčími skutky odcizoval v prodejnách alkohol, potraviny a drogistické zboží, přestože byl odsouzen pro totožné jednání Okresním soudem v Ústí nad Labem dne 24. 7. 2019 pod sp. zn. 31 T 45/2019, a dále přesto, že vládním usnesením číslo 194 ze dne 12. 3. 2020 byl na celém území České republiky po dobu 30 dnů vyhlášen nouzový stav ve smyslu článku 5 ústavního zákona č.110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužený do 30. dubna 2020 usnesením vlády číslo 156 ze dne 9. 4. 2020 v souvislosti rozšířením koronaviru, označovaného jak SARS CoV-2. Vhledem k tomu, že se po vyhlášení rozsudku obviněný i státní zástupce vzdali odvolání, obviněný rovněž za osoby oprávněné, oba prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, vyhotovil Okresní soud v České Lípě zjednodušený rozsudek neobsahující odůvodnění ve smyslu §129 odst. 2 tr. ř.
13. Popsaný výrok rozsudku okresního soudu odpovídal tehdy převládajícímu právnímu názoru, podle něhož veškeré trestné činy krádeže spáchané v době trvání nouzového stavu byly automaticky kvalifikovány též podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku s tím, že samotný výskyt epidemie koronaviru (kvůli kterému byl daný nouzový stav vyhlášen a byla přijímána řada regulačních a omezujících opatření) bez dalšího zakládal naplnění znaku „spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“.
14. Jak bylo zmíněno výše, Nejvyšší soud se formou rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, závazně vyjádřil k zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ten může být naplněn spácháním krádeže v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění covid-19, neboť jej, vedle řady různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v citovaném ustanovení, lze podřadit pod zákonný znak „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“. Jako další podmínku vedle časové a místní souvislosti ovšem uvedený rozsudek velkého senátu trestního kolegia shledal rovněž nutnou věcnou souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, přičemž samotné vyhlášení nouzového stavu (čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.) a spáchání činu za tohoto stavu, není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a má jen podpůrný význam. Nouzový stav totiž nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Ačkoli projednávané skutky byly obviněným spáchány v období od 6. 4. 2020 do 24. 4. 2020, tedy v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění covid-19, jakož i době vyhlášeného nouzového stavu, nelze současně shledat, že se tato událost konkrétně projevila na spáchání trestného činu. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. krádeže většího množství respirátorů, dezinfekčních prostředků, zdravotnických potřeb apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. rozsudku Nejvyššího soudu). K právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu se přiklonil také Ústavní soud nálezem ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
15. Při aplikaci shora uvedených východisek na posuzovanou věc je nutno souhlasit se stěžovatelem, že naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno z pouhé časové souvislosti činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Okolnosti činu, předměty útoků a pohnutky jednání obviněného nesvědčí o tom, že by s nemocí covid-19 nebo opatřeními proti jejímu šíření měly jakkoliv souviset. Způsob a okolnosti spáchané trestné činnosti nesvědčí o tom, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Závěr stěžovatele o nedůvodnosti aplikace kvalifikované skutkové podstaty a užitého znaku spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, je proto opodstatněný a stížností napadené rozhodnutí tedy nemůže obstát.
IV. Způsob rozhodnutí
16. Nejvyšší soud tedy shledal, že ministrem spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, a s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 33 T 100/2020, v části výroku o vině, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. B. Podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek v části týkající se výroku o vině a v souvisejících výrocích o trestu a o náhradě škody zrušil. Zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o souhrnném trestu odnětí svobody, který byl obviněnému v trvání 46 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně 24. 5. 2021, sp. zn. 9 T 182/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 6 To 346/2021. Tento souhrnný trest byl totiž uložen mj. i za předmětnou sbíhající se trestnou činnost nesprávně právně kvalifikovanou a tudíž i v rámci této přísnější trestní sazby. Závěr o excesívním trestním postihu obviněného je proto třeba vztáhnout i na uvedený souhrnný trest uložený označeným pozdějším a obsahově navazujícím rozsudkem. V souladu s ustanovením §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v České Lípě, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž podle §270 odst. 4 tr. ř. je uvedený soud vázán právním názorem, který ve věci Nejvyšší soud vyslovil.
17. O podané stížnosti rozhodl Nejvyšší soud za splnění podmínek §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 3. 2023
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu
Zpracovala:
Mgr. Zuzana Ursová