ECLI:CZ:NS:2023:6.TZ.16.2023.3
sp. zn. 6 Tz 16/2023-333
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2023 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. B. , nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem v této trestní věci, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, č. j. 33 T 100/2020-255, o vazbě obviněného takto:
Podle §275 odst. 3 tr. ř. se obviněný J. B. nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Obviněný J. B. v současné době vykonává ve Věznici Stráž pod Ralskem nepodmíněný souhrnný trest odnětí svobody v trvání 46 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. 5. 2021, sp. zn. 9 T 182/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 6 To 346/2021, a to mj. i za sbíhající se trestnou činnost kvalifikovanou jako zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, pro kterou byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 33 T 100/2020, k trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců se zařazením pro jeho výkon do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
2. Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2023 stížnost ministra spravedlnosti České republiky podanou ve prospěch obviněného proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 33 T 100/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 33 T 100/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. B., podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek zrušil a zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o souhrnném trestu odnětí svobody v trvání 46 (čtyřiceti šesti) měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. 5. 2021, sp. zn. 9 T 182/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 6 To 346/2021, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v České Lípě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
3. Podle §275 odst. 3 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
4. Obviněný aktuálně vykonává souhrnný trest odnětí svobody v trvání 46 měsíců, který mu byl jako trest souhrnný uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. 5. 2021, sp. zn. 9 T 182/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 6 To 346/2021. Výrok o tomto trestu byl výše uvedeným rozsudkem Nejvyššího soudu zrušen, a to v návaznosti na porušení zákona, k němuž došlo v předchozím odsuzujícím rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 33 T 100/2020, za sbíhající se trestnou činnost. Proto byl stran posledně zmíněného rozsudku zrušen výrok o vině i související výroky o trestu a náhradě škody, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Pakliže obviněný vykonává souhrnný trest odnětí svobody i za trestnou činnost, ohledně níž bylo odsuzující rozhodnutí zrušeno ke stížnosti pro porušení zákona, byl podle §275 odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud povinen rozhodnout o vazbě obviněného.
5. V daném stadiu trestního řízení nebyly shledány takové skutečnosti, které by odůvodňovaly některý z důvodů vazby podle §67 tr. ř. Z žádných konkrétních skutečností nevyplývá důvodná obava, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání ani nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující obavu, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, byť z trestní minulosti obviněného je zřejmý opakovaný trestní postih pro trestné činy krádeže k podmíněným i nepodmíněným trestům odnětí svobody. Nejvyšší soud zohlednil, že u obviněného připadá do úvahy mírnější právní kvalifikace trestné činnosti [s nemožností nadále užít právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku] a v důsledku toho i mírnější trestněprávní sankce. Obviněný se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody se zápočtem doby zadržení a vazby v jiné trestní věci, k níž byl ukládán napadeným rozsudkem souhrnný trest odnětí svobody od 15. 4. 2020, resp. 28. 5. 2020. Především pak bylo ověřeno, že obviněný má aktuálně nařízen výkon dalších dvou jiných nepodmíněných trestů odnětí svobody v celkovém rozsahu 28 měsíců, a to:
- trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, který mu byl uložen jako trest souhrnný rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 9 T 162/2019, a
- trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, který mu byl původně uložen jako trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 24 T 219/2016, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 6. 8. 2021, sp. zn. 24 T 219/2016.
6. Na základě shora uvedeného nejsou dány důvody pro omezení osobní svobody obviněného institutem vazby, neboť i v úvahu připadající obava z možného opakování trestné činnosti majetkového charakteru ve smyslu §67 písm. c) tr. ř., k níž má obviněný jako speciální recidivista zjevné sklony, je eliminována nejméně výkonem dvou trestů odnětí svobody uložených v jiných trestních věcech obviněného. Proto Nejvyšší soud podle §275 odst. 3 tr. ř. rozhodl, že se obviněný do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 3. 2023
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu
Zpracovala:
Mgr. Zuzana Ursová