ECLI:CZ:NS:2023:6.TZ.3.2023.3
sp. zn. 6 Tz 3/2023-222
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. 2. 2023 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Götha a soudců JUDr. Vladimíra Veselého a Mgr. Zuzany Ursové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. N. , nar. XY, bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, v části výroku o vině byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. N.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, zrušuje. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o souhrnném trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let se zařazením do věznice s ostrahou, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. 6 T 130/2020.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Jeseníku přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, byl obviněný J. N. (dále také „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost LIDL Česká republika, v. o. s., odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne 4. 10. 2020.
2. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 9. 2. 2020, sp. zn. 6 T 130/2020, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za tyto přečiny a za sbíhající se zločin krádeže, jímž byl uznán vinným ve výše uvedené trestní věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 2 T 109/2020, mu byl podle §205 odst. 4 za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let se zařazením do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené T. Š. na náhradu škody. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, jakož i proti dalším rozhodnutím obsahově navazujícím, zejména rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. 6 T 130/2020, podal ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) ve prospěch obviněného J. N. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministra spravedlnosti byl napadeným rozsudkem porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
4. Stěžovatel po rekapitulaci obsahu rozhodnutí v obou zmíněných trestních věcech obviněného vedených u Okresního soudu v Jeseníku a obsahu ustanovení §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) a §43 odst. 2 tr. zákoníku poukázal na podstatné závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, i navazující nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, jimiž byla řešena problematika kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Taková podmínka však v dané věci nebyla slněna, neboť obviněný se sice jednání dopustil v době výskytu koronaviru SARS CoV-2, avšak s ohledem na způsob a okolnosti spáchání skutku nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu umožnila nebo usnadnila a trestná činnost ani nesměřovala vůči předmětům zasluhujícím z důvodu pandemické situace zvýšené ochrany. V případě napadeného rozsudku tak došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti těchto činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného měla být kvalifikována pouze jako přečiny krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a z toho důvodu je i souhrnný trest uložený rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. 6 T 130/2020, trestem zjevně excesivním.
5. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. N. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek zrušil ve výroku o vině, aby zrušil i další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Jeseníku přikázal, aby věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona ze dne 13. 1. 2023 uvedla, že se s touto stížností ztotožňuje, a učinila návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu shodný se stěžovatelem.
7. Obviněný prostřednictvím obhájce ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že se s touto zcela ztotožňuje jak v argumentaci, tak i s jejím konečným návrhem. Poukázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, týkající se právní kvalifikace podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a potřebné věcné souvislosti spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Tato však v souzené věci nebyla prokázána, skutek tak byl nesprávně právně posouzen a k naplnění kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku nedošlo. Proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že dotčeným rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zrušil tento rozsudek ve výroku o vině, jakož i další rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby přikázal okresnímu soudu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, popř. aby Nejvyšší soud postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
8. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnosti pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadeným rozhodnutím předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně napadeným rozhodnutím soudu ve vytýkaném směru v neprospěch obviněného porušen.
9. Přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, dopustí se zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
10. Ze skutkových zjištění popsaných ve výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, Nejvyšší soud v souladu s podanou stížností pro porušení zákona zjistil, že obviněný se měl dopustit jednání zakládajícího právní kvalifikaci zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tím, že (stručně vyjádřeno) dne 7. 10. 2020 v XY v prodejně Lidl odcizil powerbanku s kompresorem, nýtovací pistoli, pneumatickou sponkovačku a bluetooth handsfree, vše v hodnotě 3 496 Kč, kdy věci pronesl přes prostor pokladen bez zaplacení, přičemž jednání se dopustil navzdory předchozímu odsouzení pro přečiny krádeže ve věcech vedených u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 3 T 152/2015, 6 T 18/2018 a u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 6 T 45/2019, k trestu odnětí svobody nepodmíněně, který vykonal dne 25. 11. 2017, a k trestům obecně prospěšných prací, které nevykonal, a dále přesto, že usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020, které bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 391/2020 Sb., byl podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášen s účinností od 00:00 hod. dne 5. 10. 2020 pro území České republiky nouzový stav, a to na dobu 30 dnů z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jak SARS CoV-2). Okresní soud v Jeseníku vzhledem k tomu, že se po vyhlášení rozsudku obviněný i státní zástupce vzdali odvolání a oba prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a obviněný současně prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby, vyhotovil zjednodušený rozsudek, který neobsahuje odůvodnění (§129 odst. 2 tr. ř.).
11. Citovaný výrok rozsudku okresního soudu bezezbytku odpovídal tehdy převládajícímu právnímu názoru, podle něhož veškeré trestné činy krádeže spáchané v době trvání nouzového stavu byly automaticky kvalifikovány též podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku s tím, že samotný výskyt epidemie koronaviru (kvůli kterému byl daný nouzový stav vyhlášen) bez dalšího zakládal naplnění znaku „spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“. Nejvyšší soud však v kontextu stížnosti pro porušení zákona nastolené problematiky předesílá, že obecně nelze souhlasit s úvahou, že nouzový stav je třeba považovat za událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. „Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření, včetně vyhlášení nouzového stavu usnesením uvedeným ve výroku napadeného rozsudku též s účinností od 5. 10. 2020. Jestliže tedy k předmětné krádeži došlo dne 7. 10. 2020, stalo se tak formálně skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V souladu s rozsudkem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též jen „rozsudek Nejvyššího soudu“), však nutno dodat, že nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Velký senát trestního kolegia v této souvislosti zdůraznil, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), byť – jak již bylo shora uvedeno – existence takové události, a tím ani naplnění citované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, nejsou podmíněny vyhlášením nouzového stavu. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Nicméně ani zde se nelze omezit jen na vědomost pachatele o samotném vyhlášeném nouzovém stavu, ale jeho zavinění je třeba zjišťovat právě ve vztahu k té události, která vedla k jeho vyhlášení a která odpovídá jejímu charakteru podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
12. Ze zevrubného odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu také zřetelně vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí, že byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát vyjádřil přesvědčení, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud v označeném rozsudku dospěl k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. rozsudku Nejvyššího soudu). K právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu se přiklonil také Ústavní soud nálezem ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
13. V trestní věci obviněného J. N. ovšem žádnou ze zmíněných věcných souvislostí obviněným spáchaného trestného činu krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu nelze shledat. Nutno souhlasit se stěžovatelem, že naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno z pouhé časové souvislosti činu s vyhlášeným nouzovým stavem, poněvadž podle tzv. skutkové věty výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Jeseníku se obviněný skutku dopustil „za nouzového stavu vyhlášeného na území České republiky usnesením vlády České republiky ze dne 30. 9. 2020 č. 957, a to z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky“.
14. Obviněný se jednání popsaného v rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, dopustil tak, že v prodejně odcizil elektroniku a drobné nářadí v prodejní ceně 3496 Kč, které pronesl z prodejny bez zaplacení. Okolnosti činu, předměty útoků a pohnutky jednání obviněného nesvědčí o tom, že by s nemocí COVID-19 nebo opatřeními proti jejímu šíření měly jakkoliv souviset. Stěžovatel správně poznamenal, že způsob a okolnosti spáchané trestné činnosti nesvědčí o tom, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Takovou argumentaci nelze než označit za správnou a přesvědčivou a pouze pro úplnost lze doplnit, že obviněný své protiprávní jednání nerealizoval ani na místě, které by bylo v důsledku nastalé krizové situace uzavřeno. Jeho jednání tak nebylo nouzovým stavem nikterak ovlivněno. Lze proto uzavřít, že mezi posuzovaným trestným činem krádeže na straně jedné a „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ na straně druhé nebyla doložena žádná věcná souvislost, což znamená, že předmětný skutek byl nalézacím soudem nesprávně právně hodnocen jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
IV. Způsob rozhodnutí
15. Nejvyšší soud tedy shledal, že ministrem spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, a s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. 2 T 109/2020, v části výroku o vině, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. N. Podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek v části týkající se výroku o vině a v souvisejících výrocích o trestu a o náhradě škody zrušil. Zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o souhrnném trestu odnětí svobody v trvání tří let se zařazením do věznice s ostrahou, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. 6 T 130/2020. Tento souhrnný trest byl totiž uložen mj. i za předmětnou sbíhající se trestnou činnost podle výše uvedeného nesprávně právně kvalifikovanou přísněji k tíži obviněného, tudíž byl excesivně ukládán i v rámci přísnější trestní sazby stanovené podle §205 odst. 4 tr. zákoníku. V souladu s ustanovením §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Jeseníku, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž podle §270 odst. 4 tr. ř. je uvedený soud vázán právním názorem, který ve věci Nejvyšší soud vyslovil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 2. 2023
Mgr. Pavel Göth
předseda senátu