ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.13.2023.1
sp. zn. 7 Td 13/2023-2939
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 21. 3. 2023 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněných I. K., nar. XY v XY, bytem XY a R. Č., nar. XY v XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 53 T 3/2023, o návrhu soudu na určení věcné a místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Liberci.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci podal dne 25. 1. 2023 ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci návrh na schválení dohody o vině a trestu s obviněným R. Č., nar. XY, stíhaným pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a obviněným I. K., nar. XY, stíhaným pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) tr. zákoníku.
2. Trestné činnosti se měli obvinění dopustit (zkráceně) tím, že:
R. Č. jednající v postavení jednatele společnosti O.U.Z.O. T., v úmyslu zkrátit daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty této společnosti, nechal do jejího účetnictví zaúčtovat faktury vystavené jménem společností T. W., S. A., T.-I., a O. T., vyjmenované v návrhu na uzavření dohody o vině a trestu, jejichž vystavení obstaral R. K., a následně je jménem společnosti O.U.Z.O. T., uplatnil v jednotlivých daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty (blíže vymezených v návrhu na schválení dohody o vině a trestu) podaných Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, Územnímu pracovišti Liberec, a v daňových přiznáních k dani z příjmů právnických osob, konkrétně za zdaňovací období roku 2013 podaném dne 7. 7. 2014 a za zdaňovací období roku 2014 podaném dne 2. 7. 2015 Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, Územnímu pracovišti Liberec, ačkoliv věděl, že faktury byly vystaveny za účelem snížení daňového základu a jejich obsah neodpovídá skutečně dohodnutým a zaplaceným platbám a tím došlo ke zkrácení daní obchodní korporace O.U.Z.O. T., a to daně z přidané hodnoty za uvedená zdaňovací období o částku 1 112 580 Kč a daně z příjmů právnických osob za uvedená zdaňovací období o částku 1 006 620 Kč.
I. K. v bodě 1) a 2) návrhu na schválení dohody o vině a trestu jednající v postavení jednatele společností A. R. C., a I.D.S., v úmyslu zkrátit daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty této společnosti, nechal do jejího účetnictví zaúčtovat faktury vystavené jménem obchodních společností T. W., B. v likvidaci, G. T., P. l., S., vyjmenované v návrhu na uzavření dohody o vině a trestu, jejichž vystavení obstaral R. K. a P. W., a následně je I. K. jménem společnosti A. R. C., a I.D.S., uplatnil v daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty (blíže vymezených v návrhu na schválení dohody o vině a trestu) podaných Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, Územnímu pracovišti Prostějov a Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Územnímu pracovišti Praha 4, a v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013 podaném dne 1. 4. 2016 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, Územnímu pracovišti Prostějov, ačkoliv věděl, že faktury byly vystaveny za účelem snížení daňového základu a tím došlo ke zkrácení daní obchodní korporace A. R. C., a to daně z přidané hodnoty za uvedená zdaňovací období o částku 1 368 525,60 Kč a daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013 o částku 415 340 Kč, a v daňových přiznáních k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2015 podaném dne 1. 4. 2016 a zdaňovací období roku 2016 podaném dne 11. 4. 2017 Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Územnímu pracovišti Praha 4, ačkoliv věděl, že faktury byly vystaveny za účelem snížení daňového základu a tím došlo ke zkrácení daní obchodní korporace I.D.S., a to daně z přidané hodnoty za uvedená zdaňovací období o částku 475 377 Kč a daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období let 2015 a 2016 o částku 429 970 Kč.
I. K. v bodě 3) po předchozí dohodě s K. S., jednatelem právnické osoby S.-T., v úmyslu snížit daňové povinnosti právnické osoby S.-T., k dani z příjmů právnických osob a k dani z přidané hodnoty, zajistil I. K. vystavení faktur, které K. S. nechal zaúčtovat do účetnictví této právnické osoby, a následně je K. S. jako jednatel právnické osoby S.-T., nechal uplatnit v daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty (blíže uvedených v návrhu na schválení dohody o vině a trestu) podaných Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Územnímu pracovišti Brno II dne 18. 12. 2014 za zdaňovací období měsíce listopadu 2014, dne 25. 1. 2015 za zdaňovací období měsíce prosince 2014, a v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2014 podaném dne 27. 3. 2015 Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Územnímu pracovišti Brno II, ačkoliv k plnění spočívajícím ve zprostředkování prodeje strojního vybavení ve skutečnosti nedošlo a údajné provize uvedené na fakturách ve skutečnosti v uvedené výši zaplaceny nebyly a tímto způsobem byly zkráceny daňové povinnosti právnické osoby S.-T., k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2014 o částku 343 900 Kč a k dani z přidané hodnoty za uvedená období o částku 380 100 Kč, celkem tak byly daně zkráceny o 724 000 Kč.
I. K., v bodě 4) jako osoba s rozhodujícím faktickým vlivem na rozhodování a činnost právnické osoby B. F. C., po předchozí dohodě s P. W., v úmyslu snížit daňové povinnosti právnické osoby B. F. C., k dani z příjmů právnických osob a k dani z přidané hodnoty, nechal zahrnout do účetnictví této právnické osoby doklady, jejichž vystavení pro tento účel zajistil P. W., uvedené v návrhu na schválení dohody o vině a trestu, které následně nechal uplatnit v daňových přiznáních právnické osoby B. F. C., k dani z přidané hodnoty (blíže vymezených v návrhu na schválení dohody o vině a trestu) podaných Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj a v daňových přiznáních k dani z příjmů fyzických osob podaných Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, územního pracoviště Prostějov, dne 24. 6. 2015 za zdaňovací období roku 2014, dne 28. 6. 2016 za zdaňovací období roku 2015, dne 26. 6. 2017 za zdaňovací období roku 2016, ačkoliv ceny uvedené na fakturách, sestávající ze základů daně a daně z přidané hodnoty, ve skutečnosti dodavatelům v uvedené výši zaplaceny nebyly a tímto způsobem zkrátil daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období let 2014, 2015 a 2016 o částku 385 890 Kč a daň z přidané hodnoty za uvedená období o částku 426 667,50 Kč, celkem tak zkrátil daně o 812 557,50 Kč, celkem se jednáními pod body 1) až 4) podílel na zkrácení daní ve výši 4 225 770,10 Kč.
3. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. 2. 2023, č. j. 53 T 3/2023-2928, byla věc podle §314p odst. 3 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné a zároveň místní příslušnosti. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci uvedl, že není příslušný k projednání věci. Dospěl k závěru, že není věcně příslušný ke schválení předmětných dohod o vině a trestu, protože se nejedná o věc, ve které by podle §17 tr. ř. rozhodoval krajský soud jako soud prvního stupně. Má za to, že věcně je příslušný soud okresní, a to podle místa podání jednotlivých daňových přiznání u místně příslušných finančních úřadů, konkrétně uvedl, že místně příslušné jsou Okresní soud v Prostějově, Obvodní soud pro Prahu 4, Městský soud v Brně a Okresní soud v Liberci.
4. Nejvyšší soud jako soud příslušný ve smyslu §24 tr. ř. (minimálně ve vztahu k Okresnímu soudu v Prostějově a Městskému soudu v Brně) z podnětu citovaného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci posoudil na podkladě spisového materiálu otázku věcné a následně i místní příslušnosti a dospěl k závěru, že návrhy na schválení dohod o vině a trestu byly podány u soudu, který není příslušný k projednání věci obviněných.
5. Podle §17 odst. 1 věty první tr. ř. krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. V případě návrhů na uzavření dohod o vině a trestu je obviněný R. Č. stíhaný pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a obviněný I. K. je stíhaný pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) tr. zákoníku. Nejpřísnější právní kvalifikace podle §240 odst. 2 tr. zákoníku, která je dána u obou obviněných, však stanoví dolní hranici trestní sazby jen v trvání dvou let. V případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 tr. zákoníku koná řízení jako soud prvního stupně krajský soud pouze v případě, pokud jde o zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 3 tr. zákoníku. V jakémkoliv jiném případě pak koná v prvním stupni řízení soud okresní. Současně nejde o trestné činy taxativně vymezené v §17 odst. 1 tr. ř. ani o postup podle §17 odst. 2, odst. 3 tr. ř.
6. Lze tedy přisvědčit argumentaci Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, že v případě předložených návrhů na schválení dohody o vině a trestu není dána věcná příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně, ale soudu okresního.
7. Pokud byla určená věcná příslušnost, pak je nutné určit i místně příslušný soud k projednání věci. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo ke skutkovým dějům naplňujícím jednotlivé znaky objektivní stránky skutkové podstaty daného trestného činu.
8. Jak je zřejmé z předloženého usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, tento správně dospěl k závěru, že trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 tr. zákoníku je spáchán okamžikem „zkrácení“ nebo „vylákáním výhody“, tedy okamžikem, kdy dojde k podání daňového přiznání (v případě daně), na základě kterého ke zkrácení daně nebo vylákání výhody dojde nebo má dojít.
9. V projednávané věci obvinění nechali do účetnictví společností, ve kterých byli jednatelé nebo jinak na ně realizovali svůj vliv, zaúčtovat fiktivní faktury a následně je uplatnili v daňových přiznáních, čímž zkrátili daň z příjmu a daň z přidané hodnoty.
10. Trestný čin byl spáchán podáním daňového přiznání, ve kterém došlo ke zkrácení daňové povinnosti povinných subjektů. Ke spáchání trestného činu pak došlo v okamžiku podání daňového přiznání u finančního úřadu. Daňová přiznání pak byla podána u Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště Prostějov, Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště Praha 4, Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno II., Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, Územní pracoviště Liberec. Místem spáchání trestného činu je tedy Prostějov, Praha 4, Brno a Liberec.
11. Místně příslušné k projednání předmětné věci tedy jsou Okresní soud v Prostějově, Obvodní soud pro Prahu 4, Městský soud v Brně a Okresní soud v Liberci. Nejvyšší soud rozhodl, že věc bude projednána u Okresního soudu v Liberci.
12. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. 3. 2023
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.
předseda senátu