Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.03.2023, sp. zn. 7 Td 14/2023 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.14.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.14.2023.1
sp. zn. 7 Td 14/2023-194 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. 3. 2023 v trestní věci obviněného M. C. , nar. XY v XY, bytem XY, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 2 T 13/2022, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto: Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Ostravě neodnímá . Odůvodnění: 1. U Okresního soudu v Ostravě jako soudu věcně a místně příslušného byla podána obžaloba na obviněného M. C. pro přečin pohrdání soudem podle §336 písm. c) tr. zákoníku. Tohoto trestného činu se měl obviněný dopustit v podstatě tím, že se v době od 12. 10. 2018 do 2. 2. 2022 přes řádné předvolání v trestní věci Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 11 T 26/2018, bez závažných důvodů a bez odůvodněné a doložené omluvy celkem jedenáctkrát nedostavil k podání svědecké výpovědi, takže soud musel hlavní líčení vždy odročit. 2. Obviněný navrhl, aby věc byla odňata Okresnímu soudu v Ostravě a přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Návrh odůvodnil tím, že Okresní soud v Ostravě nemůže objektivně a nestranně rozhodnout o obžalobě podané pro pohrdavé jednání vůči Okresnímu soudu v Ostravě. Vyjádřil názor, že žádný soudce Okresního soudu v Ostravě nemůže být zcela rezistentní a odpoutat se od skutečnosti, že rozhoduje o věci, v které jde o pohrdavé jednání vůči soudu, u něhož působí. Z toho vyvozoval, že pokud by měl o obžalobě rozhodnout Okresní soud v Ostravě, znamená to porušení práva na spravedlivý proces a práva na nestranný soud. 3. Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci nejsou dány zákonné podmínky pro odnětí a přikázání věci. 4. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. 5. Odnětí a přikázání věci (delegace) představuje průlom do ústavně zakotvené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z ústavní povahy této zásady vyplývá, že delegace se musí opírat o skutečně závažné důvody, které opodstatňují např. závěr, že u příslušného soudu nejsou dány podmínky pro nestranné a objektivní projednání věci. 6. Důvody k delegaci, které mají být důležitými důvody podle §25 tr. ř., musí mít povahu zcela konkrétních skutečností, z nichž vyplývají opodstatněné pochybnosti o nestranném a objektivním projednání a rozhodnutí věci u příslušného soudu. Tyto důvody nemohou spočívat v paušálně pojatém konstatování, že ve věci, v které jde o trestný čin pohrdání soudem podle §336 tr. zákoníku, nemůže rozhodovat soud, vůči kterému byl tento trestný čin spáchán. Pokud by to mělo platit apriorně jako obecná zásada, nemohl by o trestném činu pohrdání soudem podle §336 tr. zákoníku nikdy rozhodnout soud, jehož příslušnost vyplývá ze stávajících ustanovení §16 tr. ř., §18 odst. 1 tr. ř., a zákon by musel obsahovat zvláštní ustanovení o příslušnosti soudu k projednání tohoto trestného činu. 7. Z návrhu obviněného je patrno, že za okolnost, která u něho vzbuzuje pochybnosti o nestranném a objektivním projednání věci u Okresního soudu v Ostravě, považuje kolegialitu mezi soudci tohoto soudu. Tento subjektivní pohled obviněného není možné považovat za důležitý důvod podle §25 tr. ř. Součástí profesionality každého soudce je mimo jiné i to, že se při rozhodování řídí pouze zákonem a že jeho kolegiální vztahy k jiným soudcům nemají na jeho rozhodování žádný vliv. Namítaná kolegialita soudců sama o sobě není ničím, čím by bylo ohroženo právo obviněného na spravedlivý proces a v rámci tohoto práva i právo na nestranný soud. S všeobecným odkazem na kolegialitu soudců by pak mohlo být stejně dobře argumentováno proti příslušnosti kteréhokoli soudu. 8. Důvodem k delegaci by zásadně mohlo být vyloučení všech soudců příslušného soudu. K tomu však v dané věci není důvod. Otázka vyloučení soudce podle §30 odst. 1 tr. ř. byla vyřešena pravomocným usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 1. 2023, č. j. 2 T 13/2022-175, jímž bylo rozhodnuto, že samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě, které připadlo projednání věci, není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. Důvody k pochybnostem o její nestrannosti nevznikly ani pro poměr k projednávané věci, ani pro poměr ke stranám, což samosoudkyně v uvedeném usnesení přiléhavě vyložila i s odkazem na konstantní judikaturu. Není důvodu zpochybňovat způsobilost soudce objektivně a nestranně rozhodnout o trestném činu pohrdání soudem podle §336 tr. zákoníku spáchaném proti soudu, u něhož soudce působí, když jde o trestnou činnost týkající se úřední činnosti soudu. 9. Nad rámec toho lze dodat, že i pokud by (hypoteticky) byl z projednání věci vyloučen konkrétní soudce, u něhož by k tomu byly dány nějaké další, významné důvody, nebyl by důvod k vyloučení ostatních soudců příslušného soudu, jestliže by vztah kolegiality byl dán čistě jen rámcem pracovních vztahů a neměl by současně povahu blízkého osobního vztahu, např. vztahu rodinného nebo vztahu velmi těsného přátelství a podobně. 10. Protože ve věci nejsou dány důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř., Nejvyšší soud rozhodl, že věc se Okresnímu soudu v Ostravě neodnímá. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 8. 3. 2023 JUDr. Josef Mazák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/08/2023
Spisová značka:7 Td 14/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.14.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Dotčené předpisy:§25 předpisu č. 141/1961 Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:05/22/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-05-24