ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.23.2023.1
sp. zn. 7 Td 23/2023-6161
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 17. 5. 2023 v neveřejném zasedání ve věci obviněného J. T. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 121/2021, o návrhu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Pardubicích neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové podal dne 1. 6. 2021 u Okresního soudu v Pardubicích na obviněného J. T. obžalobu pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku. Kromě jmenovaného byla obžaloba podána také na dalších dvanáct obviněných. Podstatou dovozované trestné činnosti, která měla být páchána od března 2019 do května 2020, byla organizovaná a rozsáhlá výroba drog a jejich distribuce spolu s dalšími zakázanými předměty osobám nacházejícím se ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice.
2. Trestní věc obviněných se nyní nachází ve fázi řízení před soudem prvního stupně, u místně i věcně příslušného Okresního soudu v Pardubicích, kde je vedena pod sp. zn. 2 T 121/2021.
3. Podáním ze dne 31. 3. 2023 učinil obviněný J. T. návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Pardubicích a její přikázání Okresnímu soudu v Břeclavi. Návrh odůvodnil jednak odkazem na návrh na delegaci ze dne 27. 3. 2023 podaný v téže věci obviněným D. T., s jehož důvody podání se ztotožnil v plném rozsahu a odkázal na ně pouze s tím rozdílem, že navrhl přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi (kdežto D. T. navrhl přikázání věci Okresnímu soudu v Liberci). Nad rámec toho uvedl, že jsou dány ještě další argumenty, pro které je nezbytné věc odejmout Okresnímu soudu v Pardubicích, aby mohlo být zajištěno nestranné a zákonné projednání věci, náležité zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti a uplatnění všech zásad trestního řízení. Při hlavním líčení dne 7. 12. 2022 totiž uvedl svědek J. Š., že „málokdy se povede udělat celou cimru tak, abyste tam neměli žádného cikána a feťáka“, přičemž hned v následující větě doslova uvedl, že „nesnáší cikány“. Na tyto dehonestující výroky na adresu příslušníků romské národnosti však Okresní soud v Pardubicích nijak nereagoval. Přitom je zřejmé, že obvinění J., D. a P. T. se k této menšině hlásí. Obviněný citoval ustanovení §203 odst. 2 tr. ř., podle kterého je předseda senátu povinen dbát, aby byla zachována důstojnost a vážnost soudního jednání, např. náležitým poučením přítomných osob, upozorněním, aby se zdržely nevhodných projevů či jiného rušivého chování, dále výstrahou, atd. Soud však žádné opatření proti výše uvedenému nenávistnému projevu vůči národnostní menšině neučinil, což vyvolává důvodnou obavu, zda bude věc u Okresního soudu v Pardubicích nestranně a v souladu se zákonem projednána. Obviněný proto navrhl, aby byla věc tomuto soudu odňata a přikázána Okresnímu soudu v Břeclavi.
4. Pokud jde o výběr konkrétního soudu, jemuž má být věc delegována, doplnila obhájkyně obviněného J. T. u hlavního líčení dne 11. 4. 2023, že byl vybrán okresní soud mimo region, mimo Čechy, přičemž obviněnému je známo od jiných odsouzených, že Okresní soud v Břeclavi rozhoduje objektivně, nezaujatě a obviněný má k tomuto soudu důvěru.
5. Pokud obviněný J. T. ve svém návrhu na delegaci odkázal na důvody uplatněné v návrhu na delegaci obviněným D. T. ze dne 27. 3. 2023, je namístě konstatovat, že tento obviněný se opíral o tvrzení, že při hlavním líčení dne 27. 9. 2022 byl proveden výslech svědků D. J., J. R. a Z. J., aniž by byly splněny procesní podmínky podle §209 tr. ř. pro výslechy klíčových svědků v nepřítomnosti obviněných. Soud pouze obecně konstatoval, že bude využíváno ustanovení §209 tr. ř., aniž by sdělil kvalifikovaný důvod, proč dané ustanovení aplikuje, což nemůže obstát. Po návratu do jednací síně pak obvinění nebyli seznámeni s obsahem výpovědi svědků, jak předpokládá ustanovení §209 tr. ř. Nedodržení postupu podle §209 tr. ř. znamenalo zkrácení jeho práva na obhajobu a podstatnou vadu řízení, která může být případně i dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Zároveň obviněný dodal, že opatření §209 tr. ř. mohla být předsedkyní senátu přijata, avšak zároveň měla být odpovídajícím způsobem poznamenána v protokole o hlavním líčení, což se však nestalo. Další důvod pro postup podle §25 tr. ř. spatřoval v údajném porušení spravedlivého procesu a jeho práva na obhajobu při hlavním líčení ve dnech 23. a 24. 11. 2022, neboť mu byl nepřípustně ustanoven obhájce JUDr. Jiří Slezák, ačkoli bylo soudu známo, že obviněný má již zvolenou obhájkyni, které udělil plnou moc. Opatření okresního soudu, jimiž byl obviněnému ustanoven obhájce JUDr. Jiří Slezák a jimiž nebylo vyhověno jeho žádostem o zproštění povinnosti obhajování jmenovaným ustanoveným obhájcem, považoval obviněný za nezákonná. Proto navrhl odnětí věci Okresnímu soudu v Pardubicích a její přikázání Okresnímu soudu v Liberci.
6. V rámci hlavního líčení konaného dne 11. 4. 2023 se k podaným návrhům na delegaci na výzvu soudu vyjádřil státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. Argumenty obviněných nepovažoval za důležité důvody podle §25 tr. ř. Veškeré námitky se týkaly procesních postupů Okresního soudu v Pardubicích, a to při jednáních soudu ve dnech 27. 9. 2022 a 7. 12. 2022, tedy před více než čtvrt rokem. Navrhl, aby soud posoudil podání podle jeho obsahu jako obhajobu obviněných, případně jako návrh na vyslovení podjatosti okresního soudu. Návrhy na delegaci nebyly podle státního zástupce ani řádně odůvodněny a je třeba zkoumat také charakter těchto podání. Obdobné návrhy byly ve věci podávány obviněnými opakovaně a rozhodovaly o nich Nejvyšší soud a Vrchní soud v Praze. Podání lze chápat jako obstrukční, vedené úmyslem oddálit rozhodnutí ve věci. Poukázal na dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněná ve věcech vedených pod sp. zn. 29 Nd 201/2008 a 20 Nd 136/2020 s tím, že obě podání obviněných mají obstrukční povahu, neměla by být posuzována jako návrhy na delegaci a postupována příslušným soudům.
7. Okresní soud v Pardubicích v přípise ze dne 3. 5. 2023, kterým předložil věc k rozhodnutí Nejvyššímu soudu, uvedl, že v trestní věci pod. sp. zn. 2 T 121/2021 byly podány dva návrhy, a to obviněným J. T. a obviněným D. T., k nimž okresní soud přistupuje jako k návrhům na delegaci. Jde o šestý a sedmý návrh na delegaci v uvedené trestní věci. Připomněl, že věc se nyní nachází u Okresního soudu v Pardubicích jako u soudu prvního stupně a ve věci odezněly závěrečné řeči státního zástupce, obhájců a některých obviněných. Zdůraznil, že se jedná o vazební věc a obžaloba byla podána dne 1. 6. 2021.
8. Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného J. T. na delegaci a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.
9. Obviněný J. T. podal dne 31. 3. 2023 návrh na delegaci, který byl Okresnímu soudu v Pardubicích doručen dne 3. 4. 2023. Požadoval odnětí věci Okresnímu soudu v Pardubicích a její přikázání Okresnímu soudu v Břeclavi. Nejblíže společně nadřízeným soudem oběma soudům je Nejvyšší soud, který je tak soudem příslušným k rozhodnutí o návrhu na delegaci.
10. Podle §25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
11. Po prostudování spisového materiálu, jakož i argumentace obviněného J. T. (včetně tvrzení obsažených v návrhu na delegaci obviněného D. T., na který obviněný J. T. plně odkázal), dospěl Nejvyšší soud k závěru, že důvody, které obviněný uvedl, není možno považovat za důležité důvody podle §25 tr. ř., a tudíž návrhu na odnětí a přikázání věci nelze vyhovět.
12. Obviněný J. T. svůj požadavek opřel o procesní námitky týkající se způsobu vedení hlavního líčení, procesu dokazování Okresním soudem v Pardubicích a protokolace v jeho trestní věci, resp. předsedkyní senátu, které věc byla podle rozvrhu práce přidělena a vyslovoval nespokojenost se způsobem rozhodování soudu. Tyto postupy podle obviněného vyvolávají pochybnosti ve schopnost celého Okresního soudu v Pardubicích nestranně a v souladu se zákonem ve věci rozhodnout.
13. Důvodem ke změně místní příslušnosti soudu ovšem nemůže být jakákoliv (tím spíše nepodložená) nedůvěra obviněného v objektivní rozhodování všech soudců určitého soudu v trestní věci obviněného. V obecné rovině Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda by se tyto důvody případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu.
14. Současně ani samotná okolnost, že soud (předseda senátu) vede řízení a věc rozhodne v rozporu s právním názorem nebo přáním obviněného nebo účastníka řízení, neznamená, že jeho rozhodnutí je nezákonné, nespravedlivé a nikoli nestranné, a že tedy existuje důvod pro odejmutí věci tomuto soudu a její přikázání soudu jinému. Z konstantní judikatury vyplývá, že způsob rozhodování soudu (soudců) nemůže být důvodem pro jejich vyloučení z rozhodování věci (srov. přiměřeně rozhodnutí publikované pod č. 23/1998 Sb. rozh. tr., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2002, sp. zn. 4 Tvo 157/2001), takovým důvodem by dokonce nebylo ani zjištění, že soud v minulosti porušil některé z ústavně zaručených základních práv obviněného. Ani tato skutečnost sama o sobě nestačí k závěru, že objektivita řízení není u tohoto soudu zaručena a že je tak dán důvod k odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. 11 Td 26/2002).
15. Je tak zjevné, že obviněný svůj návrh (s ohledem na obsah spisového matriálu pak Nejvyšší soud i konstatuje, že se ve věci jedná již o druhý návrh obviněného J. T. na delegaci, přičemž o prvním rozhodoval Nejvyšší soud usnesením ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 7 Td 77/2021) postavil na svém subjektivním vnímání průběhu trestního řízení proti jeho osobě, které vnímal jako nikoli nestranné a objektivní, což pro postup podle §25 tr. ř. zjevně nepostačuje.
16. Na okraj Nejvyšší soud dodává, že jeho námitky směřující proti činnosti konkrétního ve věci rozhodujícího soudního senátu, obecně vzato mohou být předmětem řízení u soudu prvního či druhého stupně (srov. zejména řízení o řádných opravných prostředcích nebo náprava nesprávného znění protokolu o hlavním líčení postupem podle §57 tr. ř.).
17. Po pečlivém zvážení okolností tohoto konkrétního případu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky §25 tr. ř., které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Postup podle §25 tr. ř. je zcela výjimečný a musí tedy být odůvodněn zcela výjimečnými okolnostmi, které nebyly Nejvyšším soudem shledány.
18. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy že se věc Okresnímu soudu v Pardubicích neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 17. 5. 2023
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu