ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.30.2023.1
sp. zn. 7 Td 30/2023-105
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. 6. 2023 v trestní věci obviněného P. C. , nar. XY v XY, bytem XY, s adresou pro doručování XY, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 1 T 14/2023 o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Ústí nad Labem neodnímá .
Odůvodnění:
1. U Okresního soudu v Ústí nad Labem jako soudu věcně a místně příslušného byl podán návrh na potrestání obviněného P. C. pro přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku. Těchto trestných činů se měl obviněný P. C. dopustit podle návrhu na potrestání v podstatě tím, že dne 9. 1. 2023 v Ústí nad Labem, XY, využil otevřených dveří do bytu č. 2, vnikl dovnitř a v bytě odcizil ke škodě poškozené L. P. peníze a další věci v hodnotě 15 195,50 Kč, přestože dne 3. 5. 2022 vykonal trest odnětí svobody, který mu byl uložen v trestní věci Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 31 T 15/2018 mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku.
2. Obviněný se snažil dosáhnout vyloučení soudce JUDr. Miroslava Kureše, jemuž podle rozvrhu práce Okresního soudu v Ústí nad Labem připadlo projednání a rozhodnutí věci. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 4. 2023, č. j. 1 T 14/2023-89, bylo rozhodnuto, že tento soudce není vyloučen. V podání ze dne 4. 5. 2023, jehož obsahem jinak byla stížnost proti uvedenému usnesení, obviněný zároveň uvedl, že chce, aby jeho věc projednal jiný soud, a to v Brně. Tento požadavek odůvodnil tím, že nevěří soudům v Ústí nad Labem, protože „jsou to rasisti a porušují zákony“. V této spojitosti zmínil rasistický výrok, který měl na jeho adresu pronést soudce JUDr. Miroslav Kureš. Věc byla dne 25. 5. 2023 předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o odnětí a přikázání.
3. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
4. Odnětí a přikázání věci (tzv. delegace věci) představuje výjimku z ústavně zakotvené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z ústavní povahy této zásady vyplývá, že delegace se musí zakládat na skutečně závažných důvodech, které opodstatňují závěr, že u příslušného soudu nejsou dány podmínky pro náležité zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí, pro nestranné a objektivní posouzení věci, pro rychle a hospodárně provedené řízení apod. Jinak řečeno, že u příslušného soudu není zajištěno projednání věci za dodržení základních zásad trestního řízení. V posuzované věci se o nic takového nejedná.
5. Za důležitý důvod k delegaci nelze považovat pouhý subjektivní stav nedůvěry obviněného k soudu, zvláště když tento stav není podložen žádnými objektivně zjištěnými skutečnostmi, je vyvozován z paušálních a nekonkrétních hodnotících úvah a je dokládán neprokázanými tvrzeními. Návrh obviněného na delegaci se opírá právě jen o jeho takto pojatý a vyloženě subjektivní vztah k soudu. Jde o návrh založený na důvodech, které jsou typickým příkladem nedostatku „důležitých důvodů“ ve smyslu §25 tr. ř. Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud připomíná, že ani v případě, že by k došlo k vyloučení konkrétního soudce příslušného soudu, nepředstavovalo by to samo o sobě důvod pro delegaci věci k jinému soudu, nýbrž pro přidělení věci jinému soudci příslušného soudu (podle pravidel daných rozvrhem práce daného soudu).
6. Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle §25 tr. ř. rozhodl, že věc se Okresnímu soudu v Ústí nad Labem neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 7. 6. 2023
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu