ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.64.2023.1
sp. zn. 7 Td 64/2023-122
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 29. 11. 2023 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněné N. L. vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 31 T 84/2023, o návrhu soudu na určení příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 podal dne 24. 10. 2023 pod sp. zn. 2 ZT 477/2023 návrh na potrestání na obviněnou N. L. pro přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod podle §356 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měla ve stručnosti dopustit tím, že dne 11. 6. 2023 v 16:55 hod., z dosud nezjištěného místa na území České republiky, ze svého uživatelského účtu na sociální síti XY, sledovaného 2557 lidmi, vložila jako veřejný příspěvek ve znění: „Doufám, že každý, kdo podporuje tuto nacistickou zrůdu a jeho stoupence, ponese plnou zodpovědnost. Deukrajinizace a denacifikace ČR, to bude náš úkol!“, k němuž připojila fotografii Volodymyra Zelenského, načež na otázku diskutujícího pod tímto příspěvkem, zda si je plně vědoma, co píše, potvrdila svůj postoj zveřejněním odpovědi dne 11.6. 2023 ve 20:08 hod. slovy ve znění „Samozřejmě a plně si stojím za každým slovem. Vás kolaboranty spravedlnost brzy dožene. Nacismus a fašismus nemá v dnešním světě místo“, a takto jednala s cílem jednak vyvolat strach z toho, že kdo bude podporovat Ukrajinu, může mu být způsobena blíže nespecifikovaná újma, jednak vyzvala své sledující k odstranění Ukrajinců z České republiky a potlačení jakéhokoliv ukrajinského prvku v České republice proto, že jde podle jejího mínění o nacisty nebo stoupence nacismu, což tímto zvoláním označila za vlastní úkol určený ke splnění v brzké době. Ve věci doposud nebylo nařízeno hlavní líčení.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 10. 2023, č. j. 31 T 84/2023-115, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Obvodní soud pro Prahu 4 uvedl, že není místně příslušný k projednání věci. Obvodní soud dospěl k závěru, že místní příslušnost k projednání věci nelze určit podle §18 odst. 1 tr. ř., jelikož obviněná se vytýkaného jednání dopustila na nezjištěném místě tím, že svůj příspěvek vložila na sociální sítě. Dle názoru obvodního soudu je nutné určit místní příslušnost podle §18 odst. 2 tr. ř., přičemž obviněná má evidováno trvalé bydliště na adrese XY, Ostrava, kde se i prokazatelně zdržuje. Místně příslušným je tedy dle názoru obvodního soudu Okresní soud v Ostravě. V obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4, bylo podáno trestní oznámení (u PČR, KŘ hl. města Prahy, Kongresová 2, Praha 4) a tudíž trestný čin zde vyšel najevo, nicméně toto kritérium uvedené v §18 odst. 2 tr. ř. je možné uplatnit pouze tehdy, pokud není zjištěno místo, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje.
3. Nejvyšší soud jako soud příslušný ve smyslu §24 tr. ř. z podnětu citovaného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 posoudil na podkladě spisového materiálu otázku místní příslušnosti a dospěl k závěru, že návrh na potrestání byl podán u soudu, který není příslušný k projednání věci.
4. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Toto kritérium určení místní příslušnosti je prioritní, pouze v případě, že místní příslušnost nelze pomocí tohoto kritéria zjistit, určuje se místní příslušnost podle §18 odst. 2 tr. ř., dle kterého nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
5. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo ke skutkovým dějům naplňujícím jednotlivé znaky objektivní stránky skutkové podstaty daného trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, uveřejněné pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
6. V případě přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod podle §356 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku je místem spáchání místo, kde pachatel veřejně podněcoval k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Podněcováním je třeba rozumět projev, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u jiných osob nenávist k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, anebo vyvolat jednání dalších osob vedoucí k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Přitom projevem se zde nemyslí jakýkoli projev vůle, ale jen projev ve smyslu předání informace či vyjádření názoru bez ohledu na formu či podobu. (Šámal, P. a kol. Trestní zákoník. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 4481). Trestný čin je dokonán již projevem, jehož obsahem je podněcování. K vyvolání nenávisti nebo k jednání směřujícímu k omezování práv a svobod příslušníků některého národa, etnické skupiny nebo rasy nemusí dojít. (Šámal, P. a kol. Trestní zákoník. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 4482). Je tedy možné dospět k závěru, že jde o trestný čin ve své podstatě ohrožovací, který je dokonán již veřejným projevem pachatele, jehož obsahem je podněcování. Je pak bezvýznamné, s jakou odezvou se jednání setkalo, resp. zda a kdo jej zaznamenal.
7. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je nutné dojít k závěru, že místo spáchání uvedeného přečinu je místo, kde obviněná veřejně podněcovala k nenávisti k některému národu a k omezování práv a svobod jejich příslušníků, přičemž čin spáchala veřejně přístupnou počítačovou sítí, což se stalo vložením příspěvku na sociální síť a jeho následným komentováním v diskusi. Toto místo však nebylo prokázáno a ze spisového materiálu nevyplývá, přičemž i státní zástupce v návrhu na potrestání uvádí, že se tak stalo z „doposud nezjištěného místa“.
8. Nejvyšší soud již v minulosti vyslovil názor, že pokud je trestný čin spáchán v prostředí internetu, není dána příslušnost všech okresních soudů v České republice, byť znakem trestného činu je jeho spáchání veřejně (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 7 Td 4/2023).
9. Jestliže Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není možné stanovit místní příslušnost podle §18 odst. 1 tr. ř., jelikož nebylo zjištěno místo spáchání trestného činu, je nutné určit místní příslušnost podle pravidla obsaženého v §18 odst. 2 tr. ř., dle kterého, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, pouze pokud se nedají ani tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
10. Ze spisového materiálu vyplývá, že obviněná bydlí a fakticky se zdržuje, jakož má i adresu sídla pro podnikání v Ostravě. Obviněná do výslechu osoby podezřelé uvedla, že má trvalý pobyt a fakticky se zdržuje na adrese XY, Ostrava – XY (č. l. 11). Navíc uvedla, že pracuje jako OSVČ, přičemž z veřejné části Živnostenského rejstříku vyplývá, že má adresu sídla uvedenou na též adrese. Je tedy možné uzavřít, že obviněná bydlí, zdržuje se a pracuje v obvodu Okresního soudu v Ostravě.
11. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je možné místní příslušnost určit v souladu s §18 odst. 2 tr. ř. dle bydliště a pracoviště obviněné, tyto kritéria pro určení místní příslušnosti mají přednost před jejím určením podle místa, kde trestný čin vyšel najevo. Návrh na potrestání potom byl podán u místně nepříslušného soudu, jelikož v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 trestný čin toliko vyšel najevo, toto podpůrné kritérium podle poslední věty §18 odst. 2 tr. ř. ale nelze s ohledem na bydliště a pracoviště obviněného vůbec použít.
12. Po pečlivém zvážení okolností tohoto konkrétního případu tedy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci je místě příslušný, podle §18 odst. 2 tr. ř., Okresní soud v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 29. 11. 2023
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.
předseda senátu