ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.67.2023.1
sp. zn. 7 Td 67/2023-961
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 20. 12. 2023 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného P. V. , vedené podle §302 tr. ř. proti uprchlému u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 4 T 207/2023, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Náchodě.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Trutnově podal dne 2. 11. 2023 u Okresního soudu v Trutnově obžalobu na obviněného P. V. pro pokračující zločin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním popsaným v bodech 1., 2., 3., 5., 6., 8., 10., 12., 13., 14. a 16. obžaloby a pro pokračující přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním popsaným v bodech 4., 7., 9., 11., 15., 17. a 18. obžaloby.
2. Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. 11. 2023, sp. zn. 4 T 207/2023, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Trutnově není místně příslušný k jejímu projednání. Bylo konstatováno, že podle §18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, současně bylo poukázáno na ustanovení §20 odst. 1 tr. ř. a §21 odst. 2 tr. ř. týkající se společného řízení a pravidla, podle něhož společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu. Z obžaloby vyplývá, že nejtěžší trestný čin, pro který je obviněný stíhán, je zločin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku. Jednotlivé útoky tohoto trestného činu uvedené pod body 1., 2., 3., 5., 6., 8., 10., 13. měl obviněný spáchat v okrese Náchod, dílčí skutek pod bodem 12. v Hradci Králové a pod bodem 14. v okrese Nový Jičín. Přečin zpronevěry měl obviněný spáchat pouze na okrese Náchod. V obvodu Okresního soudu v Trutnově nebyl spáchán žádný ze zažalovaných skutků a věc patří do příslušnosti jiného soudu. Okresní soud proto předložil věc obviněného P. V. k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu soudu, který je společně nadřízen Okresnímu soudu v Trutnově a všem uvedeným soudům, které přicházejí v úvahu ke konání řízení o nejtěžším trestném činu.
3. Nejvyšší soud zhodnotil podklady použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
4. Jak již bylo zmíněno, podle obžaloby se měl obviněný jednáním popsaným v obžalobě dopustit pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku (body 1., 2., 3., 5., 6., 8., 10., 12., 13., 14. a 16.) a pokračujícího přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku (body 4., 7., 9., 11., 15., 17. a 18.).
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Podle §20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle §21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.
6. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že v daném případě je obviněnému obžalobou kladeno za vinu spáchání dvou trestných činů (útoků pokračujících trestných činů), a to zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku a přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Jde tedy o souvislost trestních věcí subjektivní, tj. v osobě, kdy se téže osobě klade za vinu spáchání více trestných činů. Při subjektivní souvislosti koná řízení soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem je trestný čin s nejpřísnější trestní sazbou (ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád I. §1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 316.).
7. Nejtěžším trestným činem, který je v uvedené věci obviněnému kladen za vinu, je zločin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku se zákonnou sazbou trestu odnětí svobody 2 roky až 8 let, oproti přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, u něhož činí sazba trestu odnětí svobody 1 rok až 5 let.
8. Zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku se měl obviněný dopustit pokračujícím jednáním popsaným v obžalobě v podstatě a zkráceně spočívajícím v tom, že v osmi případech v obci XY, okres Náchod (resp. návazně při změně obchodovaného vozidla a navýšení ceny na neznámém místě pod bodem 3.), v jednom případě v Hradci Králové (pod bodem 12.) v jednom případě v obci XY, okres Nový Jičín (pod bodem 14.) a v jednom případě na neznámém místě (pod bodem 16.), při osobním jednání s poškozenými, v úmyslu získat pro sebe neoprávněný finanční prospěch, s těmito sjednal kupní smlouvu či dohodu o prodeji či koupi vozu (konkrétně popsaného v obžalobě u jednotlivých skutků) a převzal peníze na kupní cenu nebo si nechal část peněz poslat za tím účelem od poškozených (k čemuž obžaloba neposkytuje další podrobnosti) či vylákal při osobním setkání od poškozených různé finanční částky pod záminkou např. opravy vozu, přičemž vozidla poškozeným nevydal, nezajistil přepis vozidla na jejich osoby, opravu neprovedl a finanční částky poškozeným nevrátil a užil je pro vlastní potřebu.
9. Nejvyšší soud dále zjistil, že ve věci obviněného je podle §302 tr. ř. vedeno řízení proti uprchlému. V obžalobě se konstatuje, že obviněný byl v postavení obviněného vyslechnut toliko k jednomu skutku, neboť poté uprchl a úkonům trestního řízení se úmyslně vyhýbá pobytem v cizině. Ze znění obžaloby, jak již bylo řečeno, vyplývá, že obviněný měl ve všech případech (popsaných pod body pod body 1., 2., 3., 5., 6., 8., 10., 12., 13., 14., 16. obžaloby) uzavřít kupní smlouvy s poškozenými (písemné, ústní) či od poškozených vylákat finanční částky pod různými záminkami vždy při osobním setkání (byť před tím vedli telefonické hovory či emailové komunikace ohledně domlouvání společné schůzky). Tato skutečnost je zřejmá i z výpovědí poškozených, kteří sice s obviněným nejdříve hovořili telefonicky či komunikovali prostřednictvím emailu, ale teprve při osobním jednání s obviněným docházelo k uzavření výše uvedených smluv či dohod v souvislosti s jejich zájmem získat či prodat vůz či jiné služby od obviněného. Ve většině případů se poškození osobně dostavili k obviněnému do obce XY, okres Náchod. V daných případech k jednání obviněného naplňujícímu objektivní stránku uvedeného zločinu podvodu tak mělo podle obžaloby dojít u osmi útoků v obci XY, okres Náchod. Výjimku pak tvoří v jednom případě setkání obviněného s poškozeným v Hradci Králové a v jednom případě v obci XY, okres Nový Jičín, resp. na místě neznámém, přičemž i na těchto místech tak mělo dojít k jednání obviněného a následku ke škodě poškozených. Poškození pak mají svá bydliště na různých místech, avšak nikoli v okrese Trutnov.
10. Místem spáchání uvedeného zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku jsou tak podle §18 odst. 1 tr. ř. obvody Okresního soudu v Náchodě, Okresního soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Novém Jičíně. Do úvahy by tak přicházela příslušnost více soudů k projednání věci. Obvod Okresního soudu v Trutnově však není ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. místem spáchání uvedeného trestného činu a obžaloba byla podána u nepříslušného soudu (v obvodu tohoto soudu došlo k podání trestního oznámení z důvodu zde se nacházejícího bydliště poškozeného, vystupujícího ve skutkovém ději obžalobou kvalifikovaném jako dílčí útok přečinu zpronevěry, přičemž následně docházelo ke spojování věcí, vedených stran dílčích útoků).
11. Nejvyšší soud v návaznosti na uvedené rozhodl, že se věc přikazuje k projednání Okresnímu soudu v Náchodě, jako jednomu z místně příslušných soudů, neboť v jeho obvodu mělo dojít k jednání obviněného naplňujícímu objektivní stránku uvedeného zločinu podvodu ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř.
12. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 20. 12. 2023
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu