Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.01.2023, sp. zn. 7 Td 82/2022 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.82.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.82.2022.1
sp. zn. 7 Td 82/2022-155 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 4. 1. 2023 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněných A. P. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, a V. P. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 152/2022, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Znojmě. Odůvodnění: 1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Břeclavi podala dne 27. 10. 2022 k Okresnímu soudu v Břeclavi obžalobu na obviněné A. P. a V. P. pro přečin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku, jehož se měli dopustit tím, že dne 5. 11. 2014 se při uzavírání smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, kterou obviněný A. P. coby dlužník a obviněná V. P. coby spoludlužník uzavřeli s Českomoravskou stavební spořitelnou, a. s. (nyní ČSOB Stavební spořitelna, a. s.), s poskytnutým úvěrovým rámcem do výše 833 000 Kč, zavázali užít peněžní prostředky z účelově poskytnutého úvěru pro bytové potřeby, tj. údržba, změna rodinného domu, ačkoliv v době sjednávání úvěrové smlouvy věděli, že poskytnuté peněžní prostředky použijí k jinému účelu, úvěr ze stavebního spoření jim byl poskytnut a byl čerpán z úvěrového účtu tak, že dne 7. 11. 2014 byla na účet obviněného A. P. převedena částka 454 850 Kč, přičemž tyto finanční prostředky byly použity k uhrazení dřívějších půjček, a na účet I. K. byla z úvěrových prostředků zaslána částka 373 985 Kč (k samotnému čerpání úvěru došlo poté, co byla ve prospěch spořicího účtu obviněného A. P. u Českomoravské stavební spořitelny, a. s., převedena ke dni 6. 11. 2014 částka 333 000 Kč z bankovního účtu I. K.), úvěr nebyl řádně splácen, čímž byla ČSOB Stavební spořitelně, a. s., způsobena škoda ve výši 402 795,03 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 31. 10. 2022, č. j. 2 T 152/2022-148, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a), §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Okresní soud v Břeclavi uvedl, že má za to, že není příslušný k projednání věci, neboť ze spisového materiálu nevyplývá, že by v jeho obvodu došlo k trestnému jednání obviněných nebo následku, jež by jeho příslušnost založily. V popisu skutku uvedeném v obžalobě se přitom neuvádí žádné konkrétní místo, kde mělo dojít k uzavírání smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Ze spisu však vyplývá, že oba obvinění v rámci výslechu a podání vysvětlení uvedli, že veškeré dokumenty týkající se úvěru vyřizovali osobně s A. V. ve Znojmě, což následně potvrdila i samotná A. V. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z listinných důkazů. Ve smlouvě o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření sice není u podpisů obviněných uvedeno, kde obvinění smlouvu podepsali, nicméně u obou obviněných je ověřovací doložka jejich podpisu vyhotovená právě A. V., která tehdy působila v kanceláři ve Znojmě. Samotnou žádost o poskytnutí meziúvěru, datovanou dne 13. 10. 2014, obvinění rovněž podali ve Znojmě, o dva dny později zde proběhla i kalkulace nákladů. Ve Znojmě obvinění podepsali i prohlášení o financování a žádosti o čerpání dne ze dne 5. 11. 2014. Ze samotného obsahu úvěrové smlouvy vyplývá, že ze strany poškozené Českomoravské stavební spořitelny, a. s. (dnes ČSOB Stavební spořitelna, a. s.), byla úvěrová smlouva podepsána v Praze (bez bližšího určení, nicméně patrně v sídle společnosti v Praze 10). Ze spisu tudíž vyplývá, že k jednání obviněných, které mělo naplnit objektivní stránku žalovaného přečinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku mělo dojít ve Znojmě, tedy v obvodu Okresního soudu ve Znojmě, který je podle Okresního soudu v Břeclavi místně příslušný k projednání věci. Současně přichází v úvahu také místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 10, neboť je zřejmé, že v sídle společnosti v Praze 10 poškozená společnost úvěrovou smlouvu podepsala a zde také nastal následek spočívající ve vzniku škody. Naopak místní příslušnost Okresního soudu v Břeclavi v této trestní věci obviněných není vůbec dána. 3. Nejvyšší soud shledal, že dosavadní obsah spisu odůvodňuje závěr, že obžaloba byla podána u soudu, který není k projednání věci místně příslušný. 4. O věcné příslušnosti okresního (resp. obvodního) soudu není v dané věci pochyb. Pokud jde o místní příslušnost, tu upravuje primárně ustanovení §18 odst. 1 tr. ř., podle něhož koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k dějům naplňujícím znaky objektivní stránky daného trestného činu, tj. především místo, kde došlo k trestněprávně relevantnímu jednání pachatele, a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Je-li dána příslušnost několika soudů, koná řízení ten z nich, u něhož byla podána obžaloba (§22 tr. ř.). 5. V daném případě je obviněným obžalobou kladeno za vinu spáchání přečinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku, jehož se dopustili (podle právní věty obžaloby) tím, že při sjednávání úvěrové smlouvy uvedli nepravdivé údaje a podstatné údaje zamlčeli a takovým činem způsobili větší škodu. Byť z popisu skutkových okolností v obžalobě nevyplývá, na jakém místě se obvinění trestného jednání dopustili, je taková skutečnost zřejmá z obsahu spisu. Z toho bylo možné zjistit, že k osobní schůzce obou obviněných s finanční poradkyní poškozené obchodní společnosti Českomoravské stavební spořitelny, a. s., A. V. i k podpisu veškeré smluvní dokumentace ze strany obviněných (tj. smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 5. 11. 2014 – viz č. l. 31-38, žádosti o poskytnutí meziúvěru ze dne 13. 10. 2014 – viz č. l. 45, prohlášení o financování – viz č. l 51, žádosti o čerpání ze dne 5. 11. 2014 – viz č. l. 55-56 spisu) došlo ve městě Znojmo. Je tudíž dán dostatečný podklad pro závěr, že se trestněprávně relevantní jednání obviněných odehrálo v obvodu Okresního soudu ve Znojmě. Nic na tom nemění fakt, že bydliště obou obviněných je v okrese Třebíč, ani to, že na dokumentu na č. l. 38 p. v. (Informace o úvěru) je uveden jako zprostředkovatel úvěru O. Z., bytem Hustopeče, okres Břeclav. I na žádosti o úvěr je ostatně uvedena jako zpracovatelka A. V. Bez významu je i to, že podle výpovědi A. V. po jednání s klienty ve své kanceláři ve Znojmě vždy odesílala či vozila žádosti na pobočku, resp. na „ředitelství“ do Hustopečí, odkud se odesílaly ke schválení na centrálu do Prahy. Z hlediska místní příslušnosti soudu není významná ani specifická situace spočívající v tom, že M. Z. (bytem v okrese Břeclav) zajišťovala (z účtu I. K.) zasílání částek potřebných pro poskytnutí úvěru, protože tato jmenovaná o úvěru nejednala, ani že její jednání nebylo součástí skutku obviněných vedoucího ke vzniku škody. Zbývá dodat, že podstatný není ani nepřesný údaj v odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 12. 7. 2022, že k uzavření předmětné úvěrové smlouvy došlo v Rouchovanech (okres Třebíč). K této nepřesnosti zjevně došlo proto, že na návrhu na uzavření smlouvy (č. l. 53) je u podpisu A. V. její razítko jako finančního poradce ČMSS se sídlem v Rouchovanech, což bylo dřívější sídlo jmenované, s obviněnými však zde (alespoň podle dosud zjistitelných okolností) nejednala. 6. Pokud jde o místo vzniku škody jakožto následku trestného činu, z popisu skutku v obžalobě ani z obsahu spisu nebylo možné zjistit, že by k němu došlo jinde než v sídle poškozené obchodní společnosti ČSOB Stavební spořitelna, a. s., v Praze 10, což je v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10. 7. Je tedy nutno uzavřít, že z hlediska místní příslušnosti přichází v úvahu více soudů, jelikož trestný čin byl spáchán v obvodu Okresního soudu ve Znojmě i v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10 (jde o tzv. distanční delikt, u něhož dochází k jednání pachatele na jiném místě, než je místo vzniku následku). S odpovídající mírou jistoty však lze konstatovat, že trestný čin nebyl spáchán v obvodu Okresního soudu v Břeclavi, u kterého byla podána obžaloba. Okresní soud v Břeclavi tudíž není místně příslušný k projednání věci. Za této situace bylo třeba rozhodnout, který z místně příslušných soudů má věc projednat. 8. Po zvážení všech dosud známých okolností případu shledal Nejvyšší soud vhodným, aby věc projednal věcně i místně příslušný Okresní soud ve Znojmě. Jednak je z obsahu spisu zřejmé, že v jeho obvodu došlo k trestněprávně relevantnímu jednání obou obviněných. Navíc oba obvinění mají trvalé bydliště v okrese Třebíč a dvě ze tří osob (I. K. a M. Z.) navrhovaných v obžalobě ke svědeckému výslechu mají bydliště v okrese Břeclav, přičemž oba tyto okresy jsou v blízkosti právě Okresního soudu ve Znojmě. Z těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 4. 1. 2023 JUDr. Josef Mazák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/04/2023
Spisová značka:7 Td 82/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.82.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§18 odst. 1 předpisu č. 141/1961 Sb.
§24 odst. 1 předpisu č. 141/1961 Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:03/18/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-04-09