ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.9.2023.1
sp. zn. 7 Td 9/2023-145
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 28. 2. 2023 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného J. Z. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 2 T 175/2022, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Zlíně.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 podal dne 2. 12. 2022 u Obvodního soudu pro Prahu 5 obžalobu na obviněného J. Z. pro zločin šíření poplašné zprávy podle §357 odst. 1, 4 písm. a) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že dne 21. 1. 2021 v 12:21 hodin na facebookovém profilu uživatele „J. Z.” zveřejnil zprávu ve znění: „POZOR! Dnes ráno v nemocnici Motol byli očkováni doktoři, a z 10 jich 8 skončil na JIPce! Jsem zvědav jestli se tohle dostane na veřejnost. Tato info. Je přímo z nemocnice, jmenovat nebudu, je to můj informátor a nechci ho vystavovat nebezpečí. Snad chápete.” a tato zpráva byla mnohokrát komentována a sdílena, přičemž si musel být vědom toho, že tato zpráva je nepravdivá a s ohledem na společenskou a epidemiologickou situaci způsobilá vyvolat nebezpečí znepokojení alespoň části obyvatelstva a tohoto jednání se dopustil v době vyhlášeného nouzového stavu, který byl vyhlášen usnesením Vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 na celém území České republiky, a to od 00:00 hod. dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů, přičemž tento nouzový stav byl několikrát prodloužen, a to zejména usnesením Vlády České republiky č. 1373 ze dne 23. 12. 2020, kterým byl nouzový stav na území České republiky prodloužen od 23. 12. 2020 do 22. 1. 2021. Zmíněná věc je u Obvodního soudu pro Prahu 5 vedena pod sp. zn. 2 T 175/2022.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 1. 2023, č. j. 2 T 175/2022-136, bylo podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnuto o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu, neboť jmenovaný soud shledal, že není příslušný k projednání věci obviněného. Obvodní soud nejprve citoval ustanovení §18 odst. 1 a 2 tr. ř. s tím, že z obsahu trestního spisu nevyplývá, že by měl být žalovaný trestný čin spáchán v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5, tedy, že by zde došlo k jednání či následku trestného jednání. Obviněný se měl jednání dopustit ze svého bydliště ve Zlíně, kde se obvykle připojuje na internet. Facebook nelze považovat za hromadný sdělovací prostředek, jako je např. televizní vysílání nebo noviny včetně internetových, ale jedná se o sociální síť, jejímž principem je sdílení informací primárně mezi přáteli a potažmo dalšími jejími uživateli. Fakultní nemocnice Motol nebyla adresátem předmětné zprávy a o této zprávě se dozvěděla až zprostředkovaně od osob, které si ji nejspíše na Facebooku přečetly a které měla jakožto část obyvatelstva znepokojit. Na Fakultní nemocnici Motol se za tímto účelem podle obžaloby tyto osoby obrátily, a to konkrétně vystupující pod emaily XY a XY. Ve spisovém materiálu přitom není doložen poznatek, že by si osoby předmětnou zprávu přečetly v obvodu Prahy 5. Jediným pojítkem s Obvodním soudem pro Prahu 5 je skutečnost, že v obvodu jeho působnosti podala trestní oznámení Fakultní nemocnice Motol, která zde sídlí, tedy zde vyšel trestný čin najevo.
3. Ze spisového materiálu tudíž vyplývá, že k uveřejnění předmětné zprávy mělo dojít z místa bydliště obviněného, přičemž není postaveno na jisto, na jakém místě mělo dojít k následku trestného činu, tedy ke znepokojení části obyvatelstva. Přednostně by měl věc ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. projednat soud, v jehož obvodu došlo k jednání a kde současně obviněný bydlí, tedy Okresní soud ve Zlíně. Obvodní soud současně dodal, že pokud by Nejvyšší soud shledal, že Obvodní soud pro Prahu 5 je příslušný k projednání věci, jsou ve věci dány důležité důvody ve smyslu §25 tr. ř. pro její odnětí a přikázání Okresnímu soudu ve Zlíně. Ze spisového materiálu totiž vyplynulo, že obviněný je starobní důchodce ve věku téměř 73 let, přičemž s ohledem na vzdálenost (kolem 300 km) a časovou a dopravní dostupnost ze Zlína do Prahy (kolem 4 hodin cesty) se jeví jako vhodnější projednání věci Okresním soudem ve Zlíně.
4. Obvodní soud pro Prahu 5 proto předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť je soudem nejblíže společně nadřízeným Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a Okresnímu soudu ve Zlíně.
5. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a zjistil, že obžaloba byla podána u soudu, který není místně příslušný k projednání věci obviněného.
6. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v tak odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek.
7. V projednávaném případě se měl obviněný J. Z. podle obžaloby dopustit zločinu šíření poplašné zprávy podle §357 odst. 1, 4 písm. a) tr. zákoníku, a to tím, že prostřednictvím svého facebookového profilu měl zveřejnit poplašnou zprávu (znění uvedeného v obžalobě), přičemž si měl být vědom, že zpráva je nepravdivá a s ohledem na společenskou a epidemiologickou situaci způsobilá vyvolat nebezpečí znepokojení alespoň části obyvatelstva. Podle právní věty výroku obžaloby měl zmíněný trestný čin spáchat tak, že úmyslně způsobil nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřoval poplašnou, která byla nepravdivá, a spáchal takový čin za stavu jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
8. V této souvislosti Nejvyšší soud především připomíná, že objektem trestného činu šíření poplašné zprávy je ochrana obyvatelstva před vyvoláním vážných obav na základě rozšiřování nepravdivých poplašných zpráv. V ustanovení §357 odst. 1 a 2 tr. zákoníku jsou upraveny dvě samostatné skutkové podstaty, které se odlišují především jednáním, jímž pachatel s poplašnou zprávou nakládá. Ustanovením odst. 1 se postihuje, pokud pachatel úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení tím, že sám rozšiřuje poplašnou zprávu, a ustanovením odst. 2 pokud pachatel takovou zprávu sdělí některému uvedenému orgánu veřejné moci, jinému subjektu nebo hromadnému informačnímu prostředku. Obviněnému je kladeno za vinu, jak bylo řečeno, naplnění skutkové podstaty uvedené v odst. 1. Poplašnou zprávou se rozumí taková zpráva, jež je způsobilá vyvolat u části obyvatelstva nějakého místa podložené obavy z možných budoucích událostí, které by zásadně negativně ovlivnily jejich život a vedly k ohrožení jejich života nebo majetku. Poplašná zpráva musí být zprávou nepravdivou. Rozšiřováním poplašné zprávy se míní jednání pachatele, které zajistí, že se o takové zprávě dozví alespoň část obyvatelstva, tedy např. šíření takové zprávy prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize, filmu, rozesíláním SMS většímu počtu osob, dále i prostřednictvím veřejné počítačové sítě (internetu). Spadá sem i šíření takové poplašné zprávy na demonstracích či shromážděních obyvatel apod. Vážným znepokojením se má na mysli stav, kdy část obyvatelstva nějakého místa se důvodně na základě poplašné zprávy, která byla rozšířena způsobem uvedeným výše, obává o své životy, zdraví nebo majetek, takže musí činit kroky k ochraně své i ochraně osob sobě blízkých. Poplašná zpráva musí být takového charakteru, aby byla schopna takové vážné znepokojení vyvolat, i když k němu nemusí dojít, musí zde však být nebezpečí vážného znepokojení, tj. toto vážné znepokojení musí bezprostředně hrozit (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3314 a násl. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 4 Tdo 445/2019).
9. Jak stran místních okolností žalované činnosti vyplynulo z doposud učiněných skutkových zjištění, popsaných v obžalobě, na které poukázal i Obvodní soud pro Prahu 5, k jednání obviněného naplňujícímu objektivní stránku žalovaného zločinu mělo dojít zveřejněním zprávy na facebookovém profilu z místa jeho bydliště ve Zlíně, tedy z místa, kde se obvykle ke svému účtu připojuje, jak výslovně obviněný uvedl, v reakci na konkrétní dotaz policejního orgánu, kde se nacházel, když publikoval svůj příspěvek. Z uvedeného je zřejmé, že trestný čin tvrzený obžalobou byl ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. spáchán v obvodu Okresního soudu ve Zlíně, neboť zde mělo dojít k jednání naplňujícímu objektivní stránku trestného činu. K tomu, kde mělo dojít ke způsobení nebezpečí vážného znepokojení části obyvatelstva, pak nejsou v trestním spise bližší místní poznatky, ačkoli je zřejmé, že na zprávu zveřejněnou obviněným na jeho facebookovém profilu bylo ze strany veřejnosti reagováno a na Fakultní nemocnici Motol se začaly obracet třetí osoby s požadavky o vyjádření.
10. Na základě všech uvedených okolností případu tedy bylo možno v této věci učinit spolehlivý závěr o místě spáchání trestného činu (jak jej dovozuje obžaloba) ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. V návaznosti na to nebylo namístě použít kritéria podle §18 odst. 2 tr. ř., jinak připomenutá v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, byť jeho obvod je místem, kde trestný čin vyšel najevo. Byla-li tudíž obžaloba podána u Obvodního soudu pro Prahu 5, stalo se tak u místně nepříslušného soudu, když místně příslušným je Okresní soud ve Zlíně.
11. Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, tedy že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Zlíně.
12. S ohledem na zmíněný závěr pak Nejvyšší soud nijak neposuzoval podmíněný návrh Obvodního soudu pro Prahu 5 podle §25 tr. ř., na odnětí a přikázání věci, jenž byl činěn pro případ, že by (naopak) byla dovozena místní příslušnost tohoto obvodního soudu ke konání řízení (což se nestalo).
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 28. 2. 2023
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu