Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.03.2023, sp. zn. 7 Tdo 237/2023 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.237.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.237.2023.1
sp. zn. 7 Tdo 237/2023-312 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 3. 2023 o dovolání obviněného Z. A. , nar. XY ve XY, bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 8. 9. 2022, sp. zn. 55 To 109/2022, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 2 T 119/2021 takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Z. A. odmítá . Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 9. 3. 2022, č. j. 2 T 119/2021-226, byl obviněný Z. A. uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen k peněžitému trestu ve výši 80 denních sazeb po 1 100 Kč, tedy v celkové výměře 88 000 Kč, a to v měsíčních splátkách po 8 000 Kč s tím, že výhoda splátek odpadá, jestliže obviněný nezaplatí dílčí splátku včas. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku poškozeného na náhradu škody. 2. Jako přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Jeseníku skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný nejméně od 30. 3. 2010 do 16. 3. 2020 jako vlastník rekreačního objektu č. ev. XY v obci XY, okres Jeseník, v úmyslu opatřit si nedovoleným způsobem majetkový prospěch při platbách za odebranou elektřinu využil neoprávněného zásahu nezjištěné osoby, která před měřící elektroměrovou část hlavní domovní pojistkové skříně napojila kabel vedoucí v zemi do vnitřních prostor objektu, přičemž spotřebiče v objektu byly napájeny částečně z neměřené části přívodu elektřiny, tím uvedl obchodní společnost ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem Děčín, Teplická 874/8, v omyl o množství skutečně spotřebované elektřiny a způsobil jí škodu nejméně 234 085,34 Kč. 3. Odvolání, která podali obviněný proti všem výrokům a poškozená obchodní společnost ČEZ Distribuce, a. s., proti výroku o náhradě škody, byla usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 8. 9. 2022, č. j. 55 To 109/2022-256, podle §256 tr. ř. zamítnuta. 4. Obviněný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci. Napadl výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který slovně vyjádřil tak, že „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení“. Namítl, že nevěděl o neoprávněném odběru elektřiny a že nebylo zjištěno, odkdy a v jakém rozsahu byla elektřina neoprávněně odebírána, kdy bylo zařízení k neoprávněnému odběru instalováno a zda bylo funkční. Uvedl, že k těmto otázkám nebylo provedeno potřebné dokazování. Vyjádřil nesouhlas s tím, že jako způsobenou škodu soudy posoudily částku 234 085,34 Kč. Namítl, že tato výše škody vychází z výpočtu podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., a „nikoli z měření, jaké množství elektřiny bylo odebíráno prostřednictvím zařízení neoprávněného odběru“. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a přikázal Okresnímu soudu v Jeseníku věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, anebo aby zrušil napadené usnesení a přikázal Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 5. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření konstatovala zřejmou povědomost obviněného o neoprávněném zásahu do měřicího zařízení. Shodně se soudy ji vyvozovala z toho, že obviněnému nemohl uniknout trvalý pokles vykazované spotřeby elektřiny od určité doby, aniž byla tato změna nějak racionálně vysvětlitelná. Pokud jde o stanovení výše způsobené škody, poukázala na to, že soudy správně vycházely ze závěrů technické kontroly provedené obchodní společností NTN Forensics, a. s., a zaměřené na přívod elektřiny mimo měřící zařízení. V návaznosti na to uvedla, že soudy dodržely minimální standard pro zjišťování výše škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Státní zástupkyně navrhla, aby dovolání bylo jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. 6. Obviněný na vyjádření státní zástupkyně reagoval replikou, v níž uvedl, že dovolání zamýšlel podat z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. i z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Jinak na dovolání setrval s tím, že nemá co měnit na vadách, které rozhodnutím soudů obou stupňů vytýká. Má za to, že mu nebylo prokázáno úmyslné zavinění ani obohacení a výše škody byla stanovena pouze hypoteticky. Nebylo mu prokázáno, že by zařízení neoprávněného odběru elektřiny instaloval, nechal instalovat, nebo že by o něm věděl. Spotřebu elektrické energie sledoval pouze podle měřidel a cen za jednotku spotřeby, aby úhradu skutečné spotřeby mohl předepsat nájemci. Žádného poklesu spotřeby elektřiny si nikdy nevšiml. Zopakoval svůj návrh na založení protokolů o předchozích kontrolách. Vyjádřil se k judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, kterou argumentoval odvolací soud, a odkázal na podané dovolání. 7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle §265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle §265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné. 8. Pokud obviněný jako důvod dovolání uvedl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, pak dovolání ve skutečnosti podal z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. ve znění zákona č. 220/2021 Sb. Tímto zákonem byla s účinností od 1. 1. 2022 provedena změna ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., přičemž pod písm. g) byl upraven nový dovolací důvod s tím, že dosavadní dovolací důvod uvedený pod písm. g) byl označen jako dovolací důvod uvedený pod písm. h). Důvody dovolání nelze po uplynutí lhůty k podání dovolání dodatečně doplňovat a měnit, nicméně Nejvyšší soud se věcí zabýval i z toho hlediska, zda skutková zjištění soudů nejsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a zda nedošlo k opomenutí navrhovaných podstatných důkazů, nic takového však nezjistil. 9. Přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu. Takovou škodou se podle §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč. 10. Z hlediska subjektivní stránky jde o úmyslný trestný čin. Trestný čin je podle §15 odst. 1 tr. zákoníku spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení působit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. 11. Neoprávněný odběr části elektřiny přiváděné do objektu obviněného byl založen na instalaci zařízení, které bylo umístěno před elektroměr, přivádělo elektřinu do objektu cestou vedoucí mimo elektroměr a aktivovalo se automaticky při určitém zvýšení proudu. Šlo o skryté zařízení, které bylo vedeno pod zemí a ve zdi. Již z povahy zařízení a způsobu jeho instalace je jasné, že bylo instalováno úmyslně se záměrem snížit naměřené množství elektřiny přiváděné do objektu, přivádět část elektřiny do objektu mimo elektroměr a tím dosáhnout v konečném důsledku nižší platby za elektřinu, než odpovídalo jejímu skutečně odebranému množství. I když nebylo zjištěno, kdo uvedené zařízení fyzicky instaloval, lze souhlasit se závěrem soudů, že obviněný o něm věděl. 12. Žádným přímým důkazem nebylo zjištěno, kdy bylo nelegální zařízení instalováno. Nicméně v době odhalení byla patrná dlouhodobá přítomnost tohoto zařízení spojená s absencí jakýchkoli stop, které by svědčily o nedávné instalaci (např. narušení trávníku či zeminy výkopem nebo vybourání zdi včetně narušení omítky či zateplení pro účely vedení kabelu přivádějícího elektřinu mimo elektroměr). Tím bylo vyloučeno, že by zařízení instaloval I. K., jemuž obviněný objekt prodal a který nabyl vlastnického práva k objektu v březnu 2020. Za tohoto stavu soudy počátek doby neoprávněného odběru části elektřiny, tj. nejméně od 30. 3. 2010, logicky přijatelně vyvodily ze zjištění, že od této doby došlo k nápadnému poklesu naměřeného množství odebrané elektřiny, aniž pro to byl nějaký věcný důvod v provozu objektu a aniž se naměřená spotřeba v dalších obdobích vrátila na původní úroveň. V době této změny byl obviněný již deset let vlastníkem objektu, resp. do roku 2015 spoluvlastníkem s podílem devíti desetin, přičemž spoluvlastníkem jedné desetiny byla do roku 2015 H. A. (bez příbuzenského či jiného rodinného vztahu k obviněnému). U ní povaha, rozsah a způsob užívání objektu vylučují, že by sama instalovala nebo nechala instalovat zmíněné zařízení umožňující neoprávněný odběr části elektřiny. Objekt naopak intenzivně využíval obviněný, nejprve pro sebe a svou rodinu a posléze k pronajímání jiným osobám. S namítanou možností, že zařízení instalovala některá z osob, kterým byl objekt pronajímán, se soudy přesvědčivě vypořádaly tak, že ji důvodně odmítly jako nereálnou a postrádající smysl, zvláště když osobou povinnou k platbám za odebranou elektřinu byl po celou dobu pouze obviněný. V této spojitosti soudy výstižně poukázaly na to, že obviněný znal částky, které mu byly dodavatelem účtovány za naměřenou odebranou elektřinu, a věděl tak i o náhlém snížení naměřeného a účtovaného množství elektřiny bez věcného důvodu vyplývajícího z provozu objektu (z čehož zároveň vyplývá, že nelegální zařízení bylo funkční), což, pokud to přijal bez jakékoli reakce vůči dodavateli, svědčí o tom, že věděl, co je skutečným důvodem, tj. že jím je neoprávněný odběr části elektřiny. Ze souhrnu uvedených okolností je zřejmé, že vědomostní složka úmyslného zavinění, kterou se obviněný snažil dovoláním zpochybnit, byla naplněna. 13. Obviněný v souvislosti s otázkou zavinění vytkl, že soudy neprovedly jím navrhovaný důkaz a nevyžádaly od dodavatele elektřiny všechny doklady týkající se jeho kontrol v objektu. Závěr soudů o úmyslném zavinění tak chtěl zvrátit tím, že když zařízení umožňující neoprávněný odběr elektřiny neodhalily opakované kontroly dodavatele, nemohl o něm vědět ani on. Ze strany obviněného šlo o důkazní návrh očividně nadbytečný. Okresní soud v Jeseníku se tímto návrhem zabýval a opatřil z jeho podnětu zprávu dodavatele elektřiny, v níž bylo vysvětleno, v čem běžné kontroly záležely, na co byly zaměřeny a jak byly prováděny, včetně toho, že sofistikovaný způsob instalace zařízení umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny při nich nemohl být odhalen. Namítaná okolnost, že dodavatel při kontrolách nic závadného nezjistil, tudíž nemůže být důvodem k závěru, že o instalovaném zařízení obviněný nevěděl. 14. Námitky obviněného ohledně výše způsobené škody rovněž postrádají jakékoli opodstatnění. Výše škody jako zákonný znak trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, byla zjištěna plně přijatelným způsobem, k jehož zpochybnění evidentně není žádný důvod. Na podkladě měření, které provedli pracovníci obchodní společnosti NTL Forensics, a. s., na místě samém poté, co zařízení umožňující neoprávněný odběr elektřiny bylo odhaleno, znalec z oboru energetiky vypočetl, že podíl neměřeného odběru představoval 11,14 % z celkového, tj. měřeného i neměřeného odběru. Z tohoto poměru znalec za celé rozhodné období vypočítal množství neměřené odebrané elektřiny, dále určil podle tarifu nejvýhodnějšího pro obviněného její cenu a tak stanovil výši škody. Rozhodně se nejednalo jen o nějakou holou početní spekulaci, která je odtržená od reality. Reálnost použitého způsobu stanovení výše škody spočívá v tom, že vychází z výsledků skutečně provedeného měření, kterým byla ověřena činnost instalovaného zařízení, přičemž právě toto měření ukázalo, v jakém poměru byla do objektu přiváděna elektřina elektroměrem měřená a neměřená. 15. Z uvedeného je jasné, že výrok o vině obviněného je v souladu se zákonem. Napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, jímž byl výrok o vině ponechán beze změny a jímž bylo odvolání obviněného zamítnuto, není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 16. Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. o tom rozhodl v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. 3. 2023 JUDr. Josef Mazák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. h) tr.ř.
Datum rozhodnutí:03/29/2023
Spisová značka:7 Tdo 237/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.237.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podvod
Dotčené předpisy:§209 odst. 1, 3 předpisu č. 40/2009 Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:06/19/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-07-01