ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.645.2023.1
sp. zn. 7 Tdo 645/2023-217
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 26. 7. 2023 v neveřejném zasedání o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného M. K., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. 8 To 52/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 32 T 42/2022, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 4. 2023, č. j. 8 To 52/2023-176.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Plzni přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2022, č. j. 32 T 42/2022-74, byl obviněný uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle §337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedeného přečinu tím, že v Plzni dne 3. 5. 2022 kolem 20:35 hod. řídil osobní automobil nejméně z XY ulice do XY ulice, kde byl před domem č. XY zastaven a kontrolován hlídkou MŘ PČR OO Plzeň 1, přestože věděl, že trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 26. 6. 2019 č. j. 32 T 65/2019-37, který nabyl právní moci dne 8. 8. 2019, mu byl uložen mimo jiné souhrnný trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 36 měsíců, s jehož výkonem započal dne 22. 6. 2019 a v důsledku výkonu trestu odnětí svobody mu běžel do 8. 2. 2023.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, z jehož podnětu Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 4. 2023, č. j. 8 To 52/2023-176, podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 písm. b) tr. ř. při nezměněném výroku o vině znovu rozhodl tak, že obviněnému podle §337 odst. 1, §43 odst. 2 tr. zákoníku uložil souhrnný trest odnětí svobody na jeden rok a jeden měsíc, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 2. 2023 č. j. 7 T 9/2023-109, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Na rozdíl od závěru soudu druhého stupně má za to, že k uložení souhrnného trestu v této věci nebyly splněny podmínky. Zároveň doplnil, že i odvolací soud v rámci písemného vyhotovení svého rozsudku následně uznal, že podmínky pro uložení souhrnného trestu dány nebyly. S poukazem na §43 odst. 2 tr. zákoníku dále akcentoval, že mezi spácháním skutku v předkládané věci a dalším skutkem, který byl projednáván ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 7 T 9/2023, byl vyhlášen rozsudek v nyní předkládané věci. Pokládá tak za zřejmé, že trestná činnost v uvedených věcech nemohla být spáchána v souběhu, neboť tomu brání právě okamžik vyhlášení odsuzujícího rozsudku v nyní předkládané věci. Za těchto okolností neměl být obviněnému ukládán souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 7 T 9/2023, ale trest samostatný, jak byl správně uložen soudem prvního stupně.
5. Závěrem nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a přikázal mu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
6. Obviněný prostřednictvím svého obhájce k dovolání nejvyššího státního zástupce sdělil, že se k němu nebude vyjadřovat.
III. Přípustnost dovolání
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
8. Nejvyšší soud dále zjistil, že nejsou dány podmínky pro odmítnutí dovolání nejvyššího státního zástupce podle §265i odst. 1 tr. ř., a proto podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné.
IV. Důvodnost dovolání
9. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
10. Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné v rámci tohoto dovolacího důvodu vytýkat výlučně vady hmotněprávní. V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
11. Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Dovolání založené na tomto dovolacím důvodu tak lze opírat jen o námitky hmotněprávní povahy, nikoli o námitky skutkové.
12. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
13. Dovolací námitka nejvyššího státního zástupce, že soud druhého stupně chybně uložil obviněnému souhrnný trest, přestože k tomu nebyly dány zákonné podmínky, je pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. podřaditelná, přičemž s ohledem na dále uvedené ji Nejvyšší soud shledal důvodnou. K tomu je namístě připomenout, že podle rozhodovací praxe lze za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002).
14. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Skutek, za který byl obviněný v nyní projednávané věci soudem prvního stupně odsouzen, byl spáchán dne 3. 5. 2022, přičemž rozsudek soudu prvního stupně v této věci byl vyhlášen dne 29. 6. 2022. Druhý skutek, který odvolací soud považoval za souběžný s nyní projednávaným skutkem, měl však obviněný spáchat až dne 23. 1. 2023 (skutek v trestní věci vedené pod sp. zn. 7 T 9/2023). Je tedy zjevné, že druhý uvedený skutek byl spáchán až po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně v nyní projednávané věci. Ostatně i soud druhého stupně v rámci písemného vyhotovení rozsudku sám připustil, že „ teprve po vyhlášení předmětného usnesení zdejší soud shledal, že skutek byl skutečně spáchán před vyhlášením odsuzujícího rozsudku v předchozí věci, tedy před 24. 2. 2023, avšak předchozím rozsudkem byl trest ukládán za jednání spáchané 29. 1. 2023, tedy již po vyhlášení v projednávané věci napadeného rozsudku, což soudce–zpravodaj přehlédl. Tím došlo k porušení zákona ve prospěch obviněného, jelikož měl být ukládán trest samostatný. “
15. Uvedenou dovolací námitku nejvyššího státního zástupce proto Nejvyšší soud shledal důvodnou, neboť mezi oběma předmětnými skutky došlo k vyhlášení rozsudku v nyní projednávané věci. Je proto namístě uzavřít, že k uložení souhrnného trestu odvolacím soudem nebyly v této věci dány zákonné podmínky a rozsudek soudu druhého stupně proto spočívá na nesprávném právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
V. Závěrečné zhodnocení
16. Nejvyšší soud proto zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal soudu druhého stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž je podle §265s odst. 1 tr. ř. vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.
17. Obiter dictum považuje Nejvyšší soud za vhodné doplnit, že přes skutečnost, že zrušil rozsudek odvolacího soudu, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, nerozhodoval ve smyslu §265l odst. 4 tr. ř. o vazbě obviněného. Důvodem je, že z Centrální evidence vězněných osob bylo zjištěno, že obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody ve věci Okresního soudu Plzeň-město vedené pod sp. zn. 32 T 109/2021, kdy tento trest bude vykonávat do 9. 7. 2025 a nevykonává jej tedy v nyní projednávané věci.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. 7. 2023
JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.
předseda senátu