ECLI:CZ:NS:2023:7.TZ.40.2023.1
sp. zn. 7 Tz 40/2023-1508
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. 7. 2023 o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti v neprospěch obviněné společnosti R. C. , IČ XY, se sídlem XY, proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 11. 11. 2021, sp. zn. 7 T 66/2020, takto:
Podle §268 odst. 1 písm. a) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona zamítá .
Odůvodnění:
1. Ministr spravedlnosti podal dne 4. 5. 2023 u Nejvyššího soudu v neprospěch obviněné společnosti R. C., stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 11. 11. 2021, sp. zn. 7 T 66/2020.
2. Napadeným rozhodnutím byla obviněná společnost uznána vinnou ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a odsouzena k trestu uveřejnění rozsudku.
3. Ministr spravedlnosti ve své stížnosti označil napadené rozhodnutí za nezákonné s odůvodněním, že v této věci nebylo uložení trestu uveřejnění rozsudku v souladu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř. Svou argumentaci opřel o doktrinální závěry a rovněž uvedl, že výrok o trestu není dostatečně konkrétní, tedy ani vykonatelný a neobsahuje výslovný odkaz na ustanovení §23 t. o. p. o. Nežádoucím důsledkem je, že obviněná právnická osoba nebyla za zjištěný zločin náležitě potrestána.
4. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozhodnutím byl ve prospěch obviněné porušen zákon v ustanoveních §23 odst. 1, odst. 2 t. o. p. o.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření ze dne 4. 5. 2023 s obsahem stížnosti pro porušení zákona ztotožnil.
6. Nejvyšší soud shledal, že stížnost pro porušení zákona není v posuzované věci přípustná.
7. Podle zjištění Nejvyššího soudu byla obviněná společnost R. C., usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 36 Cm 76/2020, zrušena s likvidací, a následně dne 27. 2. 2023 vymazána z obchodního rejstříku, čímž došlo k jejímu zániku (§185 o. z.).
8. Nejvyšší soud dále uvádí, že v nedávném usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2023, sp. zn. 15 Tz 9/2023, byl překonán dřívější právní názor (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 4 Tz 112/2022), podle něhož nebylo možné vést řízení o stížnosti pro porušení zákona ve vztahu k zaniklé právnické osobě, resp. nebyla možná analogie k zemřelé fyzické osobě podle ustanovení §275 odst. 1 tr. ř. Tato analogie tak je podle aktuálního judikaturního výkladu možná.
9. Ustanovení §275 odst. 1 tr. ř. však umožňuje vést řízení o stížnosti pro porušení zákona pouze a výlučně byl-li zákon porušen v neprospěch zemřelé fyzické osoby, resp. analogicky v neprospěch zaniklé právnické osoby. V této věci však ministr spravedlnosti dovodil porušení zákona ve prospěch obviněné právnické osoby, proto podal stížnost pro porušení zákona v její neprospěch a k takovému závěru pak směřuje i předložená argumentace.
10. S ohledem na uvedené je stížnost pro porušení zákona nepřípustná.
11. Pouze na okraj Nejvyšší soud upozorňuje na písařskou chybu na první straně stížnosti pro porušení zákona, na kterou poukázal ve svém vyjádření i státní zástupce, podle které je stížnost pro porušení zákona mířena ve prospěch obviněné. Jak však vyplývá z dalšího obsahu stížnosti, především pak i expressis verbis z bodů 10. a 12. (tedy i ze závěrečného návrhu), jde o stížnost pro porušení zákona podanou v neprospěch obviněné.
12. Stížnost pro porušení zákona tedy byla podána v neprospěch zaniklé právnické osoby, a proto ji Nejvyšší soud jako nepřípustnou podle §268 odst. 1 písm. a) tr. ř. zamítl, aniž by na jejím podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení postupem podle §267 odst. 3 tr. ř.
13. Podle §274 odst. 2 tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 7. 2023
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu