ECLI:CZ:NS:2023:8.TZ.18.2023.3
sp. zn. 8 Tz 18/2023-371
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 3. 2023 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. K. , nar. XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 6 T 79/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 6 T 79/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného P. K.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadený rozsudek zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Ostravě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 6 T 79/2020, byl obviněný P. K. uznán vinným pod body 1)–7) zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, pod body 4)–7) přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a pod body 4)–7) přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle §205 odst. 4 a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným: V. K., nar. XY, částku 3 100 Kč, J. Z. K., nar. XY, částku 4 850 Kč, Allianz pojišťovně, a. s., IČO 47115971, částku 1 270 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli právě jmenovaní poškození odkázáni se zbytky svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený M. D., nar. XY, odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Po vyhlášení rozsudku se státní zástupce i obviněný výslovně vzdali práva na odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění. Obviněný současně prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby. Podle §129 odst. 2 tr. ř. byl proto vyhotoven toliko zjednodušený rozsudek a ten nabyl dne 25. 6. 2020 právní moci ve výroku o vině i trestu.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
2. Proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 6 T 79/2020, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. K. podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon, a to v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
3. Ministr spravedlnosti citoval zákonné znění ustanovení §205 odst. 1 až 6 tr. zákoníku. Poukázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle kterého platí, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru dospěl i Ústavní soud v nálezu z 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, který se ztotožnil s citovaným rozhodnutím velkého senátu, a navíc poukázal na to, že předmětné porušení zákona má i ústavněprávní rozměr.
4. Posuzovaného jednání se obviněný sice dopustil v období od 27. 3. 2020 do 10. 4. 2020 za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu pandemie koronaviru, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí evidentně absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti – krádeže střešní krytiny, okapů atp. po vniknutí na oplocené pozemky – nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoliv využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Ze shora uvedeného vyplývá, že v předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku soud dovodil pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být právně posouzeno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) odst. 2 tr. zákoníku. Trest tak měl být ukládán v trestní sazbě §205 odst. 2 tr. zákoníku (tj. v rozpětí od šesti měsíců do tří let). Z tohoto důvodu se uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců vyměřený v zákonné sazbě §205 odst. 4 tr. zákoníku (tj. v rozpětí od dvou let do osmi let) jeví nepřiměřeně přísným. V této souvislosti ministr spravedlnosti navrhl výkon uvedeného trestu odnětí svobody přerušit (tomuto jeho návrhu již Nejvyšší soud vyhověl usnesením ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. 8 Tz 18/2023).
5. Ministr spravedlnosti proto (vedle již výše zmíněného návrhu na přerušení výkonu rozhodnutí) navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2021, č. j. 6 T 79/2020-283, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. K. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku; dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a následně aby postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř., případně podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Ostravě přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce) se s podanou stížností pro porušení zákona ztotožnil. Sám rovněž v podrobnostech citoval závěry vyslovené v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. V jeho světle a v souladu s názorem ministra spravedlnosti konstatoval, že Okresní soud v Ostravě dovodil závěr o naplnění zvlášť přitěžující okolnosti vymezené v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku výlučně z existence časové souvislosti, tedy ze spáchání krádeží obviněným v době pandemického šíření koronaviru a vyhlášeného nouzového stavu. Naproti tomu žádnou věcnou souvislost s takovouto událostí nelze z popisu jednání obviněného dovodit, neboť se jednalo o běžnou krádež měděných plechů. Spáchání přisouzeného jednání tedy zjevně neusnadnila či neumožnila ani opatření přijatá k zamezení šíření koronaviru a požadovanou věcnou souvislost nelze dovodit ani ze samotné povahy odcizených věcí. Státní zástupce proto učinil téměř shodný návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu jako ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona, pouze s tím rozdílem, že státní zástupce nenavrhl postup podle §271 odst. 1 tr. ř.
IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
7. Nejvyšší soud v souladu s §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, přičemž shledal, že zákon byl napadeným rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě skutečně porušen v neprospěch obviněného P. K.
8. Ze skutkových zjištění popsaných ve výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 6 T 79/2020, Nejvyšší soud v souladu s podanou stížností pro porušení zákona zjistil, že obviněný se měl dopustit shora označených trestných činů, včetně zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, tím, že
ačkoliv byl naposledy rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2018, sp. zn. 74 T 70/2017, který nabyl právní moci dne 4. 1. 2018, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 30 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 27. 3. 2020,
přesto opět
1) v době od 17:00 hodin dne 27. 3. 2020 do 08:00 hodin dne 1. 4. 2020 v XY na ulici XY, po předchozím překonání oplocení zamezující vstup na pozemek o výšce 152 cm, vnikl na pozemek neobydleného domu, odkud ze stříšky nad vjezdem do garáže pomocí kovové tyče, kterou našel na pozemku, vypáčil a následně odcizil jednu polovinu krytiny z měděného plechu o rozměrech 78 x 138,5 cm, čímž způsobil poškozenému V. K., narozenému XY, škodu odcizením ve výši 1 550 Kč,
2) v době od 17:00 hodin dne 3. 4. 2020 do 8:00 hodin dne 6. 4. 2020 v XY na ulici XY, po předchozím překonání oplocení zamezující vstup na pozemek o výšce 152 cm, vnikl na pozemek neobydleného domu, odkud ze stříšky nad vjezdem do garáže pomocí kovové tyče, kterou našel na pozemku, vypáčil a následně odcizil druhou polovinu krytiny z měděného plechu o rozměrech 78 x 138,5 cm, čímž způsobil poškozenému V. K., narozenému XY, škodu odcizením ve výši 1 550 Kč,
3) v přesně nezjištěnou dobu od 27. 3. 2020 do 10. 4. 2020 v XY na ulici XY, po předchozím překonání oplocení zamezujícím vstup na pozemek o výšce 160 cm, vnikl na pozemek neobydleného domu, odkud odcizil pozinkovaný okapový svod o délce 150 cm určený jako šrot do sběrného dvora, čímž způsobil poškozenému P. B., narozenému XY, škodu odcizením ve výši 10 Kč,
4) v době od 16:00 hodin dne 5. 4. 2020 do 08:00 hodin dne 6. 4. 2020 v XY na ulici XY, po předchozím překonání uzamčené branky zamezující vstup na pozemek o výšce 150 cm, vnikl na pozemek náležející k obydlenému domu, odkud se snažil ze stříšky umístěné nad vstupními dveřmi do domu, která je ve výšce 260 cm, pomocí dřevěné latě páčením odcizit krytinu z měděného plechu o rozměrech 120 x 80 cm v hodnotě 1 370 Kč, což se mu nepodařilo, avšak páčením způsobil poškození krytiny, čímž způsobil poškozené J. Z.K., narozené XY, škodu poškozením ve výši 1 950 Kč,
5) v době od 23:00 hodin dne 6. 4. 2020 do 08:00 hodin dne 7. 4. 2020 v XY na ulici XY, po předchozím překonání uzamčené branky zamezující vstup na pozemek o výšce 150 cm, vnikl na pozemek náležející k obydlenému domu, odkud se snažil opakovaně ze stříšky umístěné nad vjezdem do garáže nezjištěným způsobem páčením odcizit krytinu z měděného plechu o rozměrech 250 x 80 cm v hodnotě 2 860 Kč, což se mu nepodařilo, avšak páčením způsobil poškození krytiny, čímž způsobil poškozené J.Z. K., narozené XY, škodu poškozením ve výši 2 900 Kč,
6) v době okolo 11:00 hodin dne 9. 4. 2020 v XY na ulici XY, po předchozím překonání oplocení zamezující vstup na pozemek o výšce 170 cm, vnikl na pozemek náležející k obydlenému domu, odkud se pokusil pomocí montážního klíče – hasáku ve výšce 130 cm od země, páčením odcizit měděné oplechování domu o rozměrech 380 x 20 cm v hodnotě 1 100 Kč a rozměrech 65 x 20 cm v hodnotě 190 Kč, což se mu nepodařilo, neboť byl vyrušen obyvatelkou domu, načež z místa utekl, kdy páčením způsobil na měděném oplechování poškozenému M.D., narozenému XY, škodu poškozením ve výši 1 270 Kč,
7) v době okolo 10:30 hodin dne 10. 4. 2020 v XY na ulici XY, po předchozím překonání oplocení zamezující vstup na pozemek o výšce 170 cm, vnikl na pozemek náležející k obydlenému domu, kde si nejprve nachystal do batohu a igelitové tašky, které sebou přinesl, k odcizení 4,5 kg hliníkových a zinkových plechů určených jako šrot v hodnotě 108 Kč, které na pozemku nalezl, a bezprostředně poté se snažil pomocí kovové nohy stolu odcizit z domu páčením hliníkový okapový svod o rozměrech 450 x 20 cm v hodnotě 1 100 Kč, což se mu nepodařilo, neboť byl majitelkou domu vyrušen, načež z místa utekl, později se vrátil a byl na místě zadržen, kdy páčením způsobil na hliníkovém okapovém svodu poškozené J. Č., narozené XY, škodu poškozením ve výši 970 Kč,
a skutky spáchal přesto, že byl od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů usnesením vlády České republiky č. 194/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2.
9. Není od věci připomenout, že přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou a čin spáchá vloupáním. Přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku spáchá, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, dopustí se zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Jádrem posuzované trestní věci je přitom otázka naplnění kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívající ve spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jak již bylo uvedeno výše, rozsudek napadený stížností pro porušení zákona neobsahuje odůvodnění, ve kterém by soud vysvětlil, jakými skutečnostmi a úvahami se při rozhodování o právní kvalifikaci skutku řídil.
10. Citovaný výrok napadeného rozsudku Okresního soudu v Ostravě beze zbytku odpovídal tehdy převládajícímu právnímu nazírání, podle něhož veškeré trestné činy krádeže spáchané v době trvání nouzového stavu byly automaticky kvalifikovány též podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku s tím, že samotný výskyt epidemie koronaviru (kvůli kterému byl daný nouzový stav vyhlášen) bez dalšího zakládal naplnění znaku „spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“. Tento právní názor byl ovšem následně překonán právními závěry vyjádřenými v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, uveřejněným pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. (dále též jen „rozsudek Nejvyššího soudu“). V něm je nejprve konstatováno, že nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Velký senát trestního kolegia v této souvislosti zdůraznil, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k tehdy aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), byť – jak již bylo shora uvedeno – existence takové události, a tím ani naplnění citované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nejsou podmíněny vyhlášením nouzového stavu. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Nicméně ani zde se nelze omezit jen na vědomost pachatele o samotném vyhlášeném nouzovém stavu, ale jeho zavinění je třeba zjišťovat právě ve vztahu k té události, která vedla k jeho vyhlášení a která odpovídá jejímu charakteru podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
11. Ze zevrubného odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu také zřetelně vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí, že byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát vyjádřil přesvědčení, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud v označeném rozsudku dospěl k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. rozsudku Nejvyššího soudu). K právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu se přiklonil také Ústavní soud nálezem ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
12. V posuzované trestní věci tedy není pochyb, že obviněný se protiprávního jednání dopustil v době přetrvávající „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, kterou (jak již bylo zmíněno výše) byl výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky. Lze tudíž konstatovat, že časová a místní souvislost trestného činu krádeže a „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ byla v tomto případě nepochybně dána. Naproti tomu věcná souvislost obou událostí, která je jednou z nutných podmínek naplnění skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nebyla v předmětném trestním řízení s ohledem na tehdejší aplikační praxi v podstatě ani zjišťována, předsedkyně senátu se u hlavního líčení dne 25. 6. 2020 obviněného pouze dotázala, zda věděl o vyhlášení nouzového stavu a co daná skutečnost znamená, na což on odpověděl, že o tom věděl, přičemž za doprovodný znak vyhlášeného nouzového stavu považoval to, že „se nesmí nic páchat“ (č. l. 277).
13. Ze skutkové věty výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Ostravě, jejíž správnost sám obviněný několikrát potvrdil, vyplývá, že ihned po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (dne 27. 3. 2020) začal opakovaně vnikat na oplocené pozemky u rodinných domů (obydlených i neobydlených) ve snaze odcizit krytiny, okapy a plechy vyrobené z různých kovových materiálů (zejména mědi). Je tedy patrné, že způsob provedení činu se nevyznačoval žádným specifikem, které by mělo původ v panující epidemii či v přijatých protiepidemických opatřeních. Lze bez důvodných pochybností konstatovat, že posuzovaná trestná činnost by byla spáchána stejným způsobem a za stejných podmínek i v době, kdy by se tato událost nevyskytovala. Nelze totiž shledat žádnou okolnost související s šířením koronaviru, která by obviněnému usnadnila spáchání předmětných krádeží nebo jeho následné odhalení. Takovou okolností jistě nebylo omezení pohybu osob na veřejnosti, poněvadž obviněný vnikal na pozemky u rodinných domů, jejichž obyvatelé (a rovněž sousedi) se v období vyhlášeného nouzového stavu a přijatých omezujících opatření naopak zdržovali doma podstatně častěji než v době, kdy epidemie neprobíhala. Tato skutečnost proto ve svém důsledku působila v neprospěch obviněného, což také vedlo k jeho brzkému dopadení (dne 10. 4. 2020), neboť byl hned ve dvou případech při páchání trestné činnosti vyrušen obyvateli napadených nemovitostí. Jeho zadržení pak nezabránil ani fakt, že měl ústa i nos zakryty rouškou. Rozličný kovový materiál také rozhodně nepatřil mezi předměty mající zvláštní důležitost pro zvládání šířící se nákazy koronavirem, který by zasluhoval zvýšenou ochranu trestním právem.
14. Lze proto uzavřít, že mezi posuzovaným trestným činem krádeže na straně jedné a „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ na straně druhé nebyla doložena žádná věcná souvislost, což znamená, že skutek byl Okresním soudem v Ostravě nesprávně právně hodnocen (mimo jiné) jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zatímco se (v čase jeho spáchání i vyhlášení rozsudku) jednalo toliko o přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku. Nejvyšší soud tedy shledal, že ministrem spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, protože soud chybným posouzením skutku porušil zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
15. Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 6 T 79/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu. Zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Zároveň podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud nepomine ve svých úvahách o právním posouzení jednání obviněného jak ve vztahu k přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, tak k přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku vzít na zřetel také změnu §138 tr. zákoníku provedenou zákonem č. 333/2020 Sb. [zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony]. Pro úplnost je vhodné dodat, že okresní soud je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud (§270 odst. 4 tr. ř.). Protože Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 3. 2023
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu