ECLI:CZ:NS:2023:8.TZ.34.2023.1
sp. zn. 8 Tz 34/2023-28
ROZSUDEK
Nejvyšší soud jako soud pro mládež projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 5. 2023 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného mladistvého „AAAAA“ , (použit pseudonym) nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 5. 10. 2022, sp. zn. ZT 145/2022, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 5. 10. 2022, č. j. ZT 145/2022-22, byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného mladistvého „AAAAA“.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky v Jihlavě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Policejní orgán, Policie České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Územní odbor Třebíč, Oddělení obecné kriminality (dále jen „policejní orgán“), vydal dne 20. 6. 2022 záznam o zahájení úkonů trestního řízení, č. j. KRPJ-74987-5/TČ-2022-161071-BOU, a to ve věci podezření z pokusu provinění těžkého ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §145 odst. 1 tr. zákoníku, provinění porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku a provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se jako podezřelý mohl dopustit mladistvý „AAAAA“ tím, že „před domem č. p. XY mělo nejprve dojít ke vzájemnému fyzickému napadání mezi odcházejícími účastníky oslavy narozenin, konané v domě č. p. XY, majitele P. K. v obci XY, a jejich sousedy z domu č. p. XY, majitelky J. C. v obci XY, přičemž při potyčce před domem č. p. XY měl ml. „AAAAA“ u sebe nůž o celkové délce 29 cm, který mu byl jedním z účastníků potyčky odebrán, následně si ml. „AAAAA“ přinesl z domu meč o celkové délce 120 cm, se kterým vstoupil na uzavřený dvůr domu č. p. XY, majitele P. K., kde mečem udeřil poškozeného S. P. do vlasaté části hlavy a způsobil mu krvácivé zranění hlavy…“ (č. l. 1 všeobecného spisu Okresního státního zastupitelství v Třebíči). Tento záznam byl vydán na základě trestního oznámení M. S. ze dne 19. 6. 2022.
2. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči po provedení prověrky spisového materiálu policejního orgánu tomuto spisové materiály přípisem ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. ZN 1534/2022, vrátil a konstatoval, že v této fázi je již možno vypracovat usnesení o zahájení trestního stíhání. Vzhledem k závěrům znaleckého posudku bude právní kvalifikace totožná se záznamem o zahájení úkonů trestního řízení. V souladu se znaleckým posudkem a možnými následky je třeba do usnesení tyto skutečnosti zapracovat a následně postupovat v souladu s příslušným zákonem ohledně mladistvého a trestním řádem. Rovněž poznamenal, že příslušné usnesení očekává ve lhůtě do 20. 9. 2022 (č. l. 41 všeobecného spisu Okresního státního zastupitelství v Třebíči).
3. Trestní stíhání obviněného mladistvého „AAAAA“ (dále též jen „mladistvý“) bylo následně zahájeno podle 160 odst. 1 tr. ř. za použití §6 odst. 1 z. s. m. usnesením policejního orgánu ze dne 7. 9. 2022, č. j. KRPJ-74987-107/TČ-2022-161071-VEJ, pro skutek kvalifikovaný jako provinění těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, provinění porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku a provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku (č. l. 42 až 47 všeobecného spisu Okresního státního zastupitelství v Třebíči). Skutku popsaného v usnesení se měl mladistvý dopustit tím, že „v době od 22:03 hod. do 23:13 hod. dne 19. 6. 2022 v XY před domem č. p. XY a na pozemku kolem tohoto domu, při vzájemném fyzickém napadání mezi odcházejícími účastníky oslavy narozenin (samostatně šetřeno pod č. j. KRPJ-95295/TČ-2022-161071-DUR), konané v domě č.p. XY, majitele P. K. a jejich sousedy z domu č. p. XY majitelky J. C. , přičemž mladistvý „AAAAA“ nejprve napadl údery pěstí do obličeje R . P., nar. XY, který mladistvého „AAAAA“ poté chytil pod krkem a přitlačil ho na zeď, poté mladistvý „AAAAA“ vytasil nůž délky 29 cm a „máchal“ proti R . P. , až mu nůž vypadl na zem, kde ho sebral M . P. , roč. XY, a odnesl ho, potom mladistvý „AAAAA“ odběhl do svého domu a vrátil se zpět na dvůr K . s kovovým mečem délky 120 cm (hmot nost 2,1 kg), se kterým neoprávněně vstoupil na pozemek majitelů K ., a s výhrůžkami zabití napadl mečem S . P., nar. XY , tak, že ho opakovaně, asi čtyřikrát, chtěl udeřit mečem seshora do hlavy, přičemž většinu ran poškozený vykryl horními končetinami a zády, ale nejméně jednou ho udeřil mečem do vlasaté části hlavy, čímž S . P. způsobil lehká zranění, a to tržně zhmožděnou ránu na temeni vpravo délky asi 4 cm, plošnou pásovitou oděrku na zádech vlevo, krevní výron a plošnou oděrku na malíkové hraně levého předloktí velikosti 10 x 4 cm, pruhovitou povrchní oděrku na zevní ploše levé paže, příčně orientovanou a cervikokraniální syndrom (soubor příznaků od krční páteře, lebečně páteřního spojení) s dobou omezení v obvyklém způsobu života přibližně 10–14 dní, ale poškozenému při útoku hrozilo významné riziko vzniku poranění lebky a mozku jako důležitého orgánu, konkrétně pak mohlo dojít k prolomení lebeční kosti, krvácení do mozkových obalů a zhmoždění mozku.“
Proti tomuto usnesení o zahájení trestního stíhání podal mladistvý „AAAAA“ prostřednictvím svého obhájce Mgr. Ivana Erica Poplšteina v zákonné lhůtě stížnost (č. l. 52-53 všeobecného spisu Okresního státního zastupitelství v Třebíči), která byla podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. předložena k rozhodnutí Okresnímu státnímu zastupitelství v Třebíči (č. l. 8 dozorového spisu Okresního státního zastupitelství v Třebíči).
5. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 5. 10. 2022, č. j. ZT 145/2022-11, byla stížnost mladistvého, kterou podal prostřednictvím svého obhájce Mgr. Ivana Erica Poplšteina proti usnesení policejního orgánu ze dne 7. 9. 2022, č. j. KRPJ-74987-107/TČ-2022-161071-VEJ, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná (č. l. 22–23 dozorového spisu Okresního státního zastupitelství v Třebíči).
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
6. Proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 5. 10. 2022, sp. zn. ZT 145/2022, podal podle §266 odst. 1 tr. ř. ministr spravedlnosti ve prospěch mladistvého „AAAAA“ stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministra spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch mladistvého porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
7. Ministr spravedlnosti v mimořádném opravném prostředku připomněl znění ustanovení §146 odst. 1 tr. ř., z něhož se podává, že orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení. Jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce. Dále připomněl, že podle ustanovení §146 odst. 2 tr. ř. nebylo-li vyhověno stížnosti proti usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno na pokyn státního zástupce, postupem podle odst. 1 předmětného ustanovení a lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula, má být věc prostřednictvím státního zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, předložena nadřízenému státnímu zástupci nebo, je-li takovým státním zástupcem evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, jeho prostřednictvím příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce.
8. V posuzované trestní věci státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči, vykonávající dozor nad přípravným trestním řízením, přípisem ze dne 31. 8. 2022, č. j. 1 ZN 1534/2022-41, sdělil policejnímu orgánu: „V příloze vracím po provedení spisové materiály s tím, že v této fázi je již možno vypracovat usnesení o zahájení trestního stíhání. Vzhledem k závěrům znaleckého posudku bude právní kvalifikace totožná se záznamem o zahájení úkonů trestního řízení. V souladu se znaleckým posudkem a možnými následky je třeba do usnesení tyto skutečnosti zapracovat a následně postupovat v souladu s příslušným zákonem ohledně mladistvého a trestním řádem. Příslušné usnesení očekávám ve lhůtě do 20. 9. 2022“. Podle ministra spravedlnosti je i přes zpracování vydaného pokynu bez náležité pozornosti a v jinak obecně vyžadující kvalitě (chybí jednoznačný popis skutku a výslovné uvedení právní kvalifikace) z obsahu přípisu, v němž je uveden odkaz na záznam o zahájení úkonů trestního řízení v dané věci, zřejmé, že tento je třeba považovat za pokyn k postupu podle §160 odst. 1 tr. ř. Tomuto závěru odpovídá nejen samotný záznam o prověrce z téhož dne (č. j. ZN 1534/2022-40), v němž je mimo jiné konstatování, že „[v] tomto směru bude třeba zahájit trestní stíhání, k čemuž dám příslušný pokyn“, ale také navazující postup policejního orgánu, který předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného ze dne 7. 9. 2022 vydal ve lhůtě do 20. 9. 2022 stanovené mu k tomu dozorujícím státním zástupcem.
9. Z uvedených skutečností podle stěžovatele vyplývá, že o stížnosti obhájce obviněného podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání neměl rozhodnout státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči, ale tento měl danou věc podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. předložit k rozhodnutí nadřízenému státnímu zastupitelství, tj. Krajskému státnímu zastupitelství v Brně – pobočce v Jihlavě. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči tak evidentně porušil citované ustanovení trestního řádu a v důsledku toho je jím vydané usnesení, kterým zamítl stížnost mladistvého podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., nutno považovat za nezákonné. Ministr spravedlnosti uzavřel, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 5. 10. 2022, č. j. ZT 145/2022-22, i v řízení, které mu bezprostředně předcházelo, byl v neprospěch mladistvého „AAAAA“ porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
10. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 5. 10. 2022, č. j. ZT 145/2022-22, i v řízení, které mu bezprostředně předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., a to v neprospěch mladistvého „AAAAA“, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči zrušil v celém rozsahu a zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky v Jihlavě věc v potřebném rozsahu projednat a rozhodnout.
11. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) se se stížností pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ztotožnila a navrhla, aby jí bylo vyhověno, tedy aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. konstatoval, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 5. 10. 2022, sp. zn. ZT 145/2022, byl v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. porušen zákon, podle §269 odst. 2 tr. ř. toto rozhodnutí zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. vrátil věc Okresnímu státnímu zastupitelství v Třebíči k novému projednání a rozhodnutí.
12. Mladistvý ke stížnosti pro porušení zákona prostřednictvím svého obhájce sdělil, že s ní v plném rozsahu souhlasí. Současně upozornil na nestandardní průběh dosavadního přípravného řízení.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
13. Nejvyšší soud jako soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) v souladu s §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, přičemž shledal, že zákon byl napadeným rozhodnutím skutečně porušen v neprospěch mladistvého.
14. Postup orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, upravuje ustanovení §146 tr. ř. Podle jeho prvního odstavce orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může opravnému prostředku sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení, a jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce. V případě, že lhůta k podání stížnosti uplynula všem oprávněným osobám a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. ukládá policejnímu orgánu, aby věc předložil k rozhodnutí státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci nebo, je-li takovým státním zástupcem evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, jeho prostřednictvím příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce.
15. V ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. je tak vymezen zvláštní důvod pro vyloučení státního zástupce z rozhodování o opravném prostředku. Svou povahou je toto ustanovení speciálním k obecnému ustanovení §30 odst. 1 tr. ř. o vyloučení orgánů činných v trestním řízení (v daném případě k alternativě, že z vykonávání úkonů je vyloučen státní zástupce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nemůže nestranně rozhodovat). To, že je v odstavci 2 písm. a) §146 tr. ř. výslovně uvedeno, za jakých okolností nemůže státní zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, o jemu předložené stížnosti proti usnesení sám rozhodnout, znamená, že tím, že dal státní zástupce souhlas nebo pokyn k vydání usnesení, je již vyloučen z rozhodování o této stížnosti jako stížnostní orgán. Porušení kogentního ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. požadujícího, aby policejní orgán předložil stížnost, podanou proti usnesení, k němuž dal souhlas nebo pokyn státní zástupce, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci, je třeba z ústavněprávního hlediska chápat jako porušení principu spravedlivého procesu, garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“). Je tím porušeno rovněž základní právo garantované čl. 8 odst. 2 Listiny, podle něhož „nikdo nesmí být stíhán … jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon“ (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. III. ÚS 2520/14, ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. I. ÚS 661/05, aj.).
16. Z dikce tohoto ustanovení je patrné, že zásadně není vyloučeno, aby státní zástupce sám rozhodl o stížnosti, která mu byla policejním orgánem předložena, avšak může tak učinit jen tehdy, pokud k vydání tohoto unesení nedal sám souhlas nebo pokyn.
17. Výkladu ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. se opakovaně věnoval ve své judikatuře Nejvyšší soud. Již v rozhodnutí uveřejněném pod č. 14/1973 Sb. rozh. tr. konstatoval, že o stížnosti proti usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, k němuž dal pokyn nebo souhlas prokurátor, který vykonává nad přípravným řízením dozor, nerozhoduje tento prokurátor, nýbrž prokurátor jemu nadřízený. V dalším publikovaném rozhodnutí pod č. 7/2010 Sb. rozh. tr. dospěl k závěru, že pokyn k zahájení trestního stíhání může být dán i v rámci odůvodnění usnesení, jímž státní zástupce vykonávající dozor zruší usnesení policejního orgánu o odložení věci podle §159a odst. 1 tr. ř. a v němž současně uvede, že jediným možným a správným postupem v předmětné věci je zahájení trestního stíhání podle §160 odst. 1 tr. ř.; i když takový názor byl obsažen jen v odůvodnění usnesení a nebyl výslovně označen jako pokyn například ve smyslu §174 odst. 2 písm. a), písm. d) tr. ř., jde o takový pokyn, jaký předpokládá i ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., takže o stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání vydanému z podnětu uvedeného pokynu nemůže rozhodnout dozorující státní zástupce, nýbrž jemu nadřízený státní zástupce. V tomto rozhodnutí tak Nejvyšší soud vyjádřil, že není rozhodující forma pokynu, nýbrž je třeba v konkrétním případě posoudit, zda jde o pokyn z hlediska materiálního, a nikoli formálního. Na to navázal i v dalším publikovaném rozhodnutí pod č. 8/2013 Sb. rozh. tr., v němž dokonce vyslovil názor, že z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu je podle §30 odst. 3 tr. ř. vyloučen státní zástupce, který vykonával dohled ve smyslu §12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), nejen tehdy, jestliže dal k napadenému usnesení výslovně písemný pokyn podle §12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství, ale i tehdy, jestliže smyslem jeho přípisů, byť takto výslovně neoznačených, bylo usměrnit postup státního zástupce nejblíže nižšího státního zastupitelství, který vykonával dozor v přípravném řízení, tak, aby bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro konkrétní trestný čin včetně toho, jak má být popsán skutek, neboť jde o postup, jehož význam je fakticky stejný jako pokyn podle §12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Z posledně dvou uvedených publikovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že je třeba posuzovat vždy individuálně, nakolik svým postupem státní zástupce vykonávající dozor, příp. dokonce i dohled, ovlivnil rozhodnutí policejního orgánu. Je tedy třeba na činnost takového státního zástupce nahlížet materiálně a nerozhoduje, zda procesní postup policejního orgánu ovlivnil formálně správným postupem, tedy zda tak učinil písemně přípisem označeným jako pokyn k zahájení trestního stíhání či jinak.
18. Na zmíněnou judikaturu navazují další rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež nebyla publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. Předně je namístě zmínit rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. 5 Tz 94/2012, který se věnuje podrobnému výkladu pojmů pokyn a souhlas ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Podle citovaného rozsudku se pokynem podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. rozumí nejen pokyn vydaný podle §12d odst. 1 a 2 zákona o státním zastupitelství nebo pokyn podle §174 odst. 2 písm. a) a d) tr. ř., ale také jiné úkony státního zástupce výslovně neoznačené jako pokyn, jestliže však vyjadřují jednoznačný názor na otázku důležitou pro řešení věci. Přitom postačí uvedení těchto úkonů jen v odůvodnění usnesení či v písemně zachycené zprávě o prověrce trestního spisu v rámci dozorové činnosti státního zástupce. Stěžovatel v daných souvislostech přiléhavě připomněl i právní názor obsažený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 4 Tz 25/2016, podle něhož pokyn státního zástupce, kterým policejnímu orgánu uložil konat standardní přípravné řízení ve věci, ve které byl usnesením soudu odmítnut návrh na potrestání podle §314c odst. 1 písm. c) tr. ř., je důvodem pro vyloučení dozorujícího státního zástupce z rozhodování o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, které následovalo po vydání zmíněného pokynu.
19. Ve smyslu zásady uvedené v §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. je státní zástupce, který dal pokyn k vydání usnesení, proti němuž stížnost směřuje, povinen postupovat tak, že tuto věc k rozhodnutí o stížnosti předloží nadřízenému státnímu zástupci. Pokud takto uvedený státní zástupce nepostupuje a sám ve věci o takové stížnosti rozhodne, jde o porušení zákona v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Takto vydané rozhodnutí nemůže obstát; může být zrušeno pouze na základě mimořádného opravného prostředku, protože řádný opravný prostředek proti takovému rozhodnutí není podle §141 odst. 2 tr. ř. přípustný.
20. S ohledem na výše uvedená ustanovení trestního řádu, která jasným způsobem upravují postup orgánů činných v trestním řízení v případě rozhodování o stížnosti jako řádného opravného prostředku proti usnesení, je nepochybné, že v posuzované trestní věci mladistvého zákonná pravidla respektována nebyla . Nejvyšší soud po přezkoumání obsahu trestního spisu na podkladě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ve prospěch mladistvého zjistil, že v posuzované trestní věci došlo k porušení zákona, přičemž se ztotožnil i s důvody uvedenými v pečlivě zpracovaném mimořádném opravném prostředku. O stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 9. 2022, č. j. KRPJ-74987-107/TČ-2022-161071-VEJ, rozhodl dozorový státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči touto stížností pro porušení zákona napadeným rozhodnutím ze dne 5. 10. 2022, č. j. ZT 145/2022-22, aniž vzal v potaz, že k vydání usnesení ze dne 7. 9. 2022 dal sám dne 31. 8. 2022 závazný písemný pokyn. Ačkoliv státní zástupce svůj úkon vůči policejnímu orgánu za pokyn v přípise výslovně neoznačil, v souladu s výše citovanou judikaturou je třeba jeho přípis, nehledě na jeho formu, za pokyn považovat, neboť zcela jednoznačně vyjadřuje názor dozorového státního zástupce na otázku důležitou pro další postup ve věci. O správnosti tohoto závěru ostatně vypovídá také skutečnost, že v záznamu o prověrce z téhož dne státní zástupce své sdělení policejnímu orgánu ohledně potřeby zahájit trestní stíhání za pokyn označil (viz č. l. 40 všeobecného spisu Okresního státního zastupitelství v Třebíči). Z uvedeného plyne, že označeným usnesením dozorový státní zástupce rozhodl o stížnosti, která měla být předložena v souladu s ustanovením §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. nadřízenému státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky v Jihlavě k rozhodnutí. Pakliže takto dozorový státní zástupce nepostupoval a sám o stížnosti mladistvého rozhodl, porušil zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., a to v neprospěch mladistvého.
21. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 5. 10. 2022, č. j. ZT 145/2022-22, byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch mladistvého „AAAAA“. Dále podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči včetně rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky v Jihlavě, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Znamená to, že o stížnosti mladistvého proti označenému usnesení o zahájení trestního stíhání bude muset nově rozhodnout. Při tomto svém rozhodování bude podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem Nejvyššího soudu a bude povinen provést jím nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 5. 2023
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu