ECLI:CZ:NS:2023:8.TZ.88.2023.1
sp. zn. 8 Tz 88/2023-188
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 10. 2023 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného , proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, ve spojení s opravným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 29. 3. 2023, č. j. 1 ZT 20/2023-14, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, ve spojení s opravným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 29. 3. 2023, č. j. 1 ZT 20/2023-14, a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanovení §161 odst. 4 tr. ř. a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného T. P.
Usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, ve spojení s opravným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 29. 3. 2023, č. j. 1 ZT 20/2023-14, se zrušují . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Dne 2. 2. 2023 bylo Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Královehradeckého kraje, územním odborem Trutnov, oddělením obecné kriminality SKPV (dále jen „policejní orgán“) pod č. j. KRPH-57615-80/TČ-2022-051071-MIK, vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání podle §160 odst. 1 tr. ř. T. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY čp. XY, XY XY – XY, jako obviněného ze spáchání přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku.
2. Proti shora uvedenému usnesení policejního orgánu podal obviněný prostřednictvím zvoleného obhájce dne 13. 2. 2023 stížnost, kterou následně odůvodnil. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově svým usnesením ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. podanou stížnost jako nedůvodnou zamítla. Dne 29. 3. 2023 táž dozorující státní zástupkyně, usnesením vedeným pod č. j. 1 ZT 20/2023-14, podle §131 odst. 1 tr. ř. za použití ustanovení §138 tr. ř. opravila v záhlaví usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, nesprávně uvedené číslo jednací 1 ZT /2022-10, správným číslem jednacím 1 ZT 20/2023-10.
3. Proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, ve spojení s usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 29. 3. 2023, č. j. 1 ZT 20/2023-14, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného T. P. (dále jen „obviněného“) stížnost pro porušení zákona, a to s odkazem na ustanovení §266 odst. 1 tr. ř.
4. Po krátké rekapitulaci trestního řízení, které předcházelo vydání shora uvedených rozhodnutí a odkazu na zákonná ustanovení trestního řádu, která mají podle mínění ministra spravedlnosti vazbu k důvodům, pro které podal stížnost pro porušení zákona, konstatoval, že „ státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově porušila zákon v neprospěch obviněného T. P., když jako věcně nepříslušná dozorující státní zástupkyně nerespektovala ustanovení §161 odst. 4 tr. ř. o věcné příslušnosti k vyšetřování trestných činů spáchaných civilními zaměstnanci GIBS, přičemž nereagovala na skutečnost, že trestní řízení vede od počátku věcně nepříslušný policejní orgán a rovněž včas podanou stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obviněného nepředložila k rozhodnutí věcně příslušnému státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze, a sama o stížnosti rozhodla podle §148 odst. 1 tr. řádu. Tímto postupem zbavila obviněného práva na nestranné a objektivní posouzení jeho opravného prostředku věcně příslušným nadřízeným orgánem. Závěrem podané stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud „ podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, ve spojení s opravným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 29. 3. 2023, č. j. 1 ZT 20/2023-14, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu a §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu a v řízení předcházejícím v ustanovení §161 odst. 4 tr. řádu ve spojení s §10 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli; podle §269 odst. 2 tr. řádu zrušil usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu a věc přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové k novému projednání a rozhodnutí.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření ztotožnil s podanou stížností pro porušení zákona, a to včetně závěrečného návrhu.
6. Obviněný se ke dni konání neveřejného zasedání k podané stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil, a to ani prostřednictvím zvoleného obhájce.
7. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.
8. Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil skutečnosti, které již vyjádřil v bodech 1.-2. svého usnesení. Dále považuje za potřebné uvést, že podle §146 odst. 1 tr. ř. platí, že orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení. Jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce. Podle §146 odst. 2 písm. a) trestního řádu platí, že jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci (uvedená ustanovení jsou mj. zmiňována v podané stížnosti pro porušení zákona).
9. Vedle odkazu zmíněného v podané stížnosti pro porušení zákona je potřebné s ohledem na projednávanou problematiku zmínit také znění §161 odst. 4 tr. ř., podle kterého vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a vyšetřování o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování. Ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a při vyšetřování trestných činů zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, může státní zástupce požádat orgány uvedené v §12 odst. 2 tr. ř. v rámci jejich působnosti o opatření 3 jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek podle §62 odst. 1 tr. ř. o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.
10. Podle §12 odst. 2 písm. i) tr. ř. se policejními orgány rozumějí pověřené orgány Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
11. Podle §10 odst. 1, 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů a k vyřizování věcí, v nichž zkrácené přípravné řízení konala Generální inspekce bezpečnostních sborů, je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství i ve věcech, v nichž by byl jinak příslušný státní zástupce nižšího státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti, není-li dále stanoveno jinak. Rovněž je příslušný k zastupování obžaloby a návrhu na potrestání v řízení před soudem v těchto věcech, ledaže věc předal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný, a k rozhodování ve sporu o příslušnost ke konání úkonů před zahájením trestního stíhání mezi Generální inspekcí bezpečnostních sborů a jiným policejním orgánem. K vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství, příslušníky Vojenské policie a zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto trestných činech je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, jehož příslušnost se určí podle §12, 14 a 16 téže vyhlášky.
12. V souvislosti s předmětnou trestní věcí je vhodné zmínit, že obviněný již dne 16. 2. 2023 [viz č. l. 31 vyšetřovacího spisu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, územního odboru Trutnov, oddělení obecné kriminality SKPV, č. j. KRPH-57615-80/TČ-2022-051071-MIK] uvedl, že adresa jeho zaměstnavatele je GIBS Praha. Následně pak bylo 27. 3. 2023 Policii České republiky, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, územního odboru Trutnov, oddělení obecné kriminality SKPV, k č. j. KRPH-57615-80/TČ-2022-051071-MIK, doručeno pracovní hodnocení obviněného, ze kterého vyplynulo, že obviněný pracuje u GIPS jako provozní údržbář, a to od 1. 10. 2012. Uvedená zpráva byla dozorující státní zástupkyni předložena dne 27. 6. 2023.
13. Z informací, které Nejvyšší soud shora uvedl, stejně jako zmíněných ustanovení trestního řádu a již shora uvedené vyhlášky §10 odst. 1, 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., vyplývají následující skutečnosti. V době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání obviněného byl tento zaměstnancem GIPS, přičemž z ustanovení §161 odst. 4 tr. ř., mj. vyplývá, že vyšetřování o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování. Ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. S ohledem na shora uvedenou skutečnost je zřejmé, že policejní orgán Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, územního odboru Trutnov, oddělení obecné kriminality SKPV, nebyl příslušný k vedení trestního řízení ve věci obviněného, zaměstnance České republiky, zařazeného k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
14. Z ustanovení §10 odst. 1, 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů a k vyřizování věcí, v nichž zkrácené přípravné řízení konala Generální inspekce bezpečnostních sborů, je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství i ve věcech, v nichž by byl jinak příslušný státní zástupce nižšího státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti, není-li dále stanoveno jinak. Rovněž je příslušný k zastupování obžaloby a návrhu na potrestání v řízení před soudem v těchto věcech, ledaže věc předal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný, a k rozhodování ve sporu o příslušnost ke konání úkonů před zahájením trestního stíhání mezi Generální inspekcí bezpečnostních sborů a jiným policejním orgánem. K vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství, příslušníky Vojenské policie a zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto trestných činech je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, jehož příslušnost se určí podle §12, 14 a 16 téže vyhlášky.
15. Ze skutečností shora uvedených je zřejmé, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově rozhodla jako věcně nepříslušná stání zástupkyně o stížnosti obviněného - zaměstnance GIBS, proti usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, které bylo vydáno a vedeno věcně nepříslušným policejním orgánem. Z těchto důvodů musel Nejvyšší soud vyslovit podle §268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, ve spojení s opravným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 29. 3. 2023, č. j. 1 ZT 20/2023-14, a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanovení §161 odst. 4 tr. ř. a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného T. P. Usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 28. 3. 2023, č. j. 1 ZT /2022-10, ve spojení s opravným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 29. 3. 2023, č. j. 1 ZT 20/2023-14, podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil a současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 10. 2023
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu