ECLI:CZ:NS:2024:20.NCU.198.2023.1
sp. zn. 20 Ncu 198/2023-12
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovateli A) L. K. a B) L. K. , oběma zastoupenými Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova 372/2, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, takto:
Rozsudek Vrchního soudu Kalifornie, správní oblast San Diego, ( Superior Court of California, County of San Diego ), Spojené státy americké, ze dne 1. 9. 2023, sp. zn. 23FL008872C, pokud jím bylo stanoveno rodičovství (otcovství) L. K. a L. K. k nezletilému dítěti specifikovanému jako dosud nenarozené dítě AAAAA (pseudonym) (AAAAA) ,
se uznává,
pokud jde o určení rodičovství (otcovství), na území České republiky.
Odůvodnění:
1/ Vrchní soud Kalifornie, správní oblast San Diego, ( Superior Court of California, County of San Diego ), Spojené státy americké, rozhodl ve věci rodičovství k nezletilému dítěti, jež je v rozsudku specifikované jako dosud nenarozené dítě AAAAA (AAAAA). Z osvědčení o živém narození dítěte se podává, že nezletilým dítětem uvedeným v rozsudku o určení rodičovství je AAAAA (AAAAA), narozený dne XY v XY (dále též jen „dítě“), a to gestační matce A. I. R. (dále též jen „gestační matka“). Z uznávaného rozhodnutí vyplývá, že dítě není dítětem gestační matky, přičemž soud určil jako zákonné rodiče dítěte oba navrhovatele.
2/ Ve smyslu ustanovení §55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že nezletilé dítě narozením získalo občanství USA, a že oba navrhovatelé L. K. a L. K. byli v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství (otcovství) občany České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
3/ Uznání předloženého rozhodnutí nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb. a je v souladu s ustanovením §776 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy §804 pamatuje na případy náhradního mateřství. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb.).
4/ V nálezu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud vyslovil, že neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život vzniklý na legální bázi již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet při současném respektování právních záruk, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče.
5/ Nejvyšší soud proto ve shodě se stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství návrhu vyhověl, neshledal-li žádné okolnosti, jež by opodstatňovaly odlišné posuzovaní předmětného případu od věci, v níž byl vydán shora uvedený nález Ústavního soudu.
6/ Náklady řízení platí navrhovatelé (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 10. 1. 2024
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu