ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.132.2024.1
sp. zn. 21 Nd 132/2024-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněného statutárního města Ústí nad Labem se sídlem magistrátu v Ústí nad Labem, Velká Hradební č. 2336/8, IČO 00081531, proti povinnému J. G. W. A. v. B. , o 5 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 2581/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 2581/2023, projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Ústí nad Labem JUDr. Vratislav Pospíšil podal dne 25. 10. 2023 u Okresního soudu v Ústí nad Labem spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 10. 10. 2023 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 5000 Kč podle pravomocného a vykonatelného příkazu Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru přestupkových agend, ze dne 4. 9. 2017, č. j. MM/OPA/ODN/61081/2017/VlaD.
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 10. 1. 2023 (správně ze dne 10. 1. 2024), č. j. 73 EXE 2581/2023-22, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že „po uplynutí lhůty pro podání odvolání oprávněného … bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne“. Na základě zjištění, že povinný nemá místo trvalého pobytu na území České republiky ani místo pobytu podle druhu pobytu cizince a že v tuto chvíli není jasné, zda má povinný majetek na území České republiky, dospěl k závěru, že v posuzované věci nelze zjistit podmínky místní příslušnosti.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Ústí nad Labem (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2024
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu