Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.02.2024, sp. zn. 21 Nd 50/2024 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.50.2024.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.50.2024.1
sp. zn. 21 Nd 50/2024-38 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněného města Židlochovice se sídlem městského úřadu v Židlochovicích, Masarykova č. 100, IČO 00282979, proti povinné MAN FINANCIAL SERVICES POLAND SPÓŁKA Z OGRANICZONĄ ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ se sídlem v Jaktorowie, Warszawska č. 2, Polská republika, rejstříkové č. 141128050, pro 1 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1066/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1066/2023, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: Soudní exekutorka Exekutorského úřadu Břeclav Mgr. Marcela Petrošová podala dne 27. 4. 2023 u Okresního soudu v Břeclavi spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 13. 4. 2023 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 1000 Kč podle pravomocného a vykonatelného příkazu Městského úřadu Židlochovice, odboru dopravy, oddělení správních činností, ze dne 18. 2. 2020, č. j. 402976/2019-3. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 3. 11. 2023, č. j. 53 EXE 1066/2023-28, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že „po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněným bude věc předložena Nejvyššímu soudu“ k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Na základě zjištění, že povinná je polská obchodní společnost a že z návrhu nevyplývá, že by měla majetek v České republice, dospěl k závěru, že v posuzované věci nelze zjistit podmínky místní příslušnosti. Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinná, která je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinné (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 2. 2024 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/20/2024
Spisová značka:21 Nd 50/2024
ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.50.2024.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 1 o. s. ř.
§11 odst. 3 o. s. ř.
§45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/21/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-04-09