ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.744.2023.1
sp. zn. 21 Nd 744/2023-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Kardamena s. r. o. se sídlem v Praze 1, Příčná č. 1488/7, IČO 25684701, zastoupené JUDr. Janem Jiříčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Legionářů č. 947/2b, proti povinným 1) A. P. , 2) M. A. , a 3) D. P. , pro 39 609,32 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1946/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1946/2023, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 9 Mgr. Michal Suchánek podal dne 21. 9. 2023 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 18. 9. 2023 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinných pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 39 609,32 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 7. 2023, č. j. 18 C 115/2023-52, ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 8. 2023, č. j. 18 C 115/2023-55.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 31. 10. 2023, č. j. 36 EXE 1946/2023-23, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Učinil tak na základě zjištění, že povinní v současné době nemají na území České republiky povolen žádný typ pobytu; pobyt prvního povinného za účelem studia byl povolen do 31. 12. 2021 a řízení o prodloužení žádosti bylo zastaveno, pobyt druhého povinného byl povolen za účelem studia do 9. 1. 2022, řízení o prodloužení jeho žádosti bylo zastaveno a z území České republiky vycestoval dne 20. 2. 2023, a třetí povinný měl povolen pobyt na území České republiky do 30. 9. 2019 a řízení o změně účelu pobytu bylo rovněž zastaveno. Současné místo pobytu povinných není známo, nejsou ve vazbě ani ve výkonu trestu.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinných (žádného z nich) ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinní podle obsahu spisu nemají místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde mají nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 1. 2024
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu