Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2024, sp. zn. 21 Nd 8/2024 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.8.2024.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.8.2024.1
sp. zn. 21 Nd 8/2024-24 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4, Milevská č. 2095/5, IČO 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická č. 1659/4, proti povinnému J. H. , t. č. ve výkonu trestu ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence v Brně – Bohunicích, pro 47 145 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1916/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1916/2023, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: Soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 8 Mgr. Pavel Preus podal dne 15. 8. 2023 u Okresního soudu v Břeclavi spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 9. 8. 2023 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 47 145 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Břeclavi ze dne 2. 5. 2023, č. j. EPR 88755/2023-6. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 11. 9. 2023, č. j. 53 EXE 1916/2023-13, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že „po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnou bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky“. Na základě zjištění, že povinný, kterému byl ukončen trvalý pobyt v České republice k 15. 5. 2023 a jemuž byl exekuční titul doručen dne 22. 6. 2023 do věznice Břeclav, se „nyní nachází“ ve věznici Brno – Bohunice, dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 1. 2024 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2024
Spisová značka:21 Nd 8/2024
ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.8.2024.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Exekuce
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
§45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/21/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-04-09