ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.92.2024.1
sp. zn. 21 Nd 92/2024-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněných a) nezletilé AAAAA (pseudonym), a b) nezletilého BBBBB obou bytem v Uherském Ostrohu, Drahová č. 35, obou zastoupených Mgr. Filipem Petrášem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Opletalova č. 1525/39, proti povinnému P. F. , pro výživné, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 614/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 614/2023, projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
1. Soudní exekutor Mgr. Zdeněk Ráček, Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou, podal dne 23. 11. 2023 u Okresního soudu v Hodoníně žádost o pověření a nařízení exekuce spolu s exekučním návrhem oprávněných ze dne 2. 11. 2023 a ze dne 9. 3. 2020 pro vymožení pohledávky výživného podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 20. 10. 2021, č. j. 59 Co 144/2021-244, a podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 9. 3. 2020, č. j. Nc 6/2020-30, 3 P a Nc 10/2020.
2. Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 2. 1. 2024, č. j. 51 EXE 614/2023-38, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění uvedl, že povinný „je občanem XY a nemá v České republice místo trvalého pobytu, když trvalý pobyt povinného byl dle lustrace v ISZR ukončen ke dni 12. 10. 2023“, že adresa uvedená v návrhu „již není adresa trvalého pobytu povinného“, a že matka oprávněných uvedla, že „povinný se mimo jiné zdržuje v místě bydliště své matky na adrese XY“.
3. Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
5. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
7. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
8. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky, po předložení věci Okresním soudem v Hodoníně (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 3. 2024
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu