ECLI:CZ:NS:2024:22.ND.136.2024.1
sp. zn. 22 Nd 136/2024-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka v exekuční věci oprávněné: Kooperativa pojišťovna, a. s. , Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, identifikační číslo osoby: 47116617, zastoupené Mgr. Martinou Řehořovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 287/19, proti povinnému: M. H. , pro vymožení částky 9 171,55 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 350/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 350/2023, projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš, Exekutorský úřad Chrudim, se sídlem v Chrudimi, Škroupova 150, požádal dne 24. 11. 2023 Okresní soud v Kroměříži o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 9 171,55 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 31. 8. 2023, č. j. 18 C 134/2023-46.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 8. 12. 2023, č. j. 31 EXE 350/2023-11, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí po citaci ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a ustanovení §11 odst. 3 a §105 odst. 2 o. s. ř. uvedl, že povinnému bylo v nalézacím řízení doručováno na adresu XY. Povinný není evidován v žádném základním registru obyvatel a nemá a ani neměl na území České republiky evidován žádný druh pobytu cizince. Soud nezkoumal, zda má povinný majetek nacházející se na území České republiky, neboť tato skutečnost vyjde v řízení najevo až na základě činnosti pověřeného soudního exekutora.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 exekučního řádu. Z tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz ), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinného podle §45 odst. 2 exekučního řádu chybějí, Nejvyšší soud - vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení - rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Kroměříži, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán.
Nejvyšší soud proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Kroměříži tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2024
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu